AI se zatím nebojíme, řekli ČT představitelé literatury

Nahrávám video

Literatura je jednou z uměleckých forem, kde se uplatňuje umělá inteligence. AI přináší nástroje, které dokážou generovat text, přeložit ho z cizího jazyka nebo načítat audioknihy. Překladatelé a literární vědci oslovení kulturní redakcí ČT jsou ale k rychle se vyvíjející technologii spíše skeptičtí.

Například letošní držitelka Státní ceny za překladatelské dílo Anežka Charvátová se neobává, že by svou práci musela přenechat strojům. „Člověk má pořád v mozku zvláštní spoje, které žádná nacvičená inteligence nemůže nahradit. Myslím si, že tu originalitu, nápaditost, humornost umělá inteligence nikdy mít nebude,“ říká. Charvátová je předsedkyní Obce překladatelů a do češtiny převádí knihy ze španělštiny, italštiny a francouzštiny, mimo jiné od nobelisty Maria Vargase Llosy.

Nástroje AI je podle ní možné využít pouze k hledání nápadů. Podobný názor má i čerstvý držitel překladatelské Ceny Josefa Jungmanna Jiří Holub. „Umělá inteligence může inspirovat, pokud překladatel hledá zajímavé řešení nějaké pasáže nebo verše, ale aby se s ní dalo pracovat ve smyslu čistého překladu, to podle mě určitě není zatím namístě,“ míní.

Překladatelé nejsou kontroloři překladů od AI

Obec překladatelů se už v listopadu 2023 připojila k výzvě Evropské rady asociací literárních překladatelů (CEATL). Prohlášení zdůrazňuje, že literární překlad je tvůrčí činností a odmítá poskytování veřejné podpory generovaným překladům.

Česká obec rovněž vydala seznam doporučení svým členům, jak s generativní AI při práci nakládat. Mimo jiné zdůrazňuje, že nakladatel by měl vědět, pokud při překladu byla využita umělá inteligence. Překladatelé by si také měli pohlídat, že – pokud si to nepřejí – nebude jejich dílo využíváno k dalšímu tréninku jazykových modelů.

A neměli by podle obce souhlasit s tím, že se stanou jen editory. „Jsou nakladatelé, kteří občas zadají požadavek: ‚Hledám redaktora, který zkoriguje překlad pořízený strojem.‘ Ale to je všeobecně v naší obci vnímáno jednak jako neetické, jednak to překladateli nebo redaktorovi dává většinou ještě víc práce, než kdyby to překládal sám,“ upřesnila Charvátová.

K načítání audioknih má AI víc času i zkušeností

Využití může AI najít i v audioknihách. Experimentuje s ní jeden z největších hráčů na českém trhu, společnost Euromedia, která už vydala první titul načtený syntetickými hlasy. Audio verze motivační knihy Svět levného dopaminu mohla vzniknout díky souhlasu autorů Jiřího Kryštofa Jarmara a Vojtěcha Hlaváčka. Ti své hlasy poskytli umělé inteligenci, protože ta prý na rozdíl od nich zní profesionálněji a má víc času. Načtení zvládla za tři hodiny.

Právě urychlení nahrávání a vylepšení neškolených hlasů autorů jsou případy, kdy je využití AI pro nakladatele efektivní a zajímavé, podotýká vedoucí marketingu nakladatelství Euromedia Ondřej Beniš. Další možnosti uplatnění AI se zatím rýsuje. „Určitý potenciál vidíme v tom, jak komunikovat text v rámci třeba knižních veletrhů a jak propagovat české autory, ale to jsou v tuhle chvíli jenom myšlenky,“ doplnil.

Romány je atraktivnější psát bez AI

Jak reálná je momentálně šance, že by oni prezentovaní spisovatelé nebyli z masa a kostí? „Někteří autoři to používají, ale těch příkladů je velmi málo. Rozhodně žádný velký boom generovaných textů, který by zaplavoval českou literaturu, tady není,“ říká literární vědec Karel Piorecký z Ústavu pro českou literaturu.

Příkladem může být loni vydaný prozaický experiment Animal. Autorka Dita Malečková vystudovala filozofii a informační vědy, dlouhodobě ji zajímá využití AI v tvůrčí činnosti a v knize se rozhodla zkombinovat vlastní tvorbu s „duchem ve stroji“.

Knižní experiment Animal, který napsala Dita Malečková s využitím AI
Zdroj: Dybbuk

„ChatGPT byl zveřejněn v listopadu 2022 a v nejbližších měsících potom se zejména na Amazonu objevilo obrovské množství knížek vyprodukovaných právě amatérskými autory, kteří si pomáhali ChatemGPT a chlubili se tím. Toto pominulo a spíš se dostáváme do fáze, kdy bývá atraktivní psát na obálky knih: ­‚Tato kniha nebyla vytvořena s použitím AI‘,“ soudí Piorecký.

Loňská zahraniční studie naznačila, že umělá inteligence může pomoci k zajímavějším nápadům méně kreativním autorům. „Největší hrozbou, kterou já vnímám v souvislosti a generativní AI a literaturou a uměním obecně, je to, co se nazývá ohrožení kulturní diverzity,“ upozorňuje Piorecký. Jeho slova potvrzuje zmíněná studie, z níž vyplývá, že AI může omezit rozmanitost výsledných textů. Má totiž tendenci vybírat si to, co je nejčastější, a tedy průměrné. Její výtvory se tak navzájem podobají.

Stále nevyjasněné také zůstávají otázky týkající se autorských práv v souvislosti s umělou inteligencí. Vývoj technologií je totiž rychlejší než vývoj práva a regulací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...