„Každý jeho román znamenal zásah do světové literatury.“ České osobnosti reagují na úmrtí Kundery

Česká literární i politická scéna reaguje na smrt spisovatele Milana Kundery. Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček, jehož s Kunderou pojilo přátelství, ČT sdělil, že světová literatura ztrácí muže, který vždy kladl důraz na individuum a jeho svobodu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Kundera oslovil generace čtenářů a dosáhl světové proslulosti, podle prezidenta Petra Pavla byl Kundera spisovatelem světového formátu, jehož osud symbolizuje historii Česka ve dvacátém století. Sněmovna uctila spisovatelovu památku minutou ticha.

Podle Kubíčka ztrácí nejen česká i světová literatura jednoho z největších, nejvýraznějších a nejpřekládanějších současných spisovatelů. „Spisovatele, který vždycky kladl důraz na individuum a jeho svobodu,“ zdůrazňuje šéf instituce, která nyní zpracovává rozsáhlý archiv, který jí manželé Kunderovi věnovali.

Každý Kunderův román znamenal podle Kubíčka velký zásah do světové literatury, od sedmdesátých let se jeho románové i esejistické dílo stalo součástí kánonu a každý text byl velmi podrobně sledován kritikou i čtenářstvem. V ohlasu Kunderova díla nejsou velké rozdíly mezi zahraničním a českým publikem – na začátku devadesátých let si ho Francouzi „adoptují“ jako svého autora, v Česku vycházejí jeho romány znovu a znovu v nakladatelství Atlantis.

„Stává se mi velmi často, že si myslím, že už mám Kunderovy texty dobře přečtené. A pak se k nim vrátím a zjistím, že vlastně ne, že musím znovu přemýšlet. Může vás zaujmout jedna věta, jeden postřeh, krátká esejistická úvaha. Myslím, že v případě Kundery máme co dělat s autorem, který se nedá redukovat na jednu myšlenku,“ uvedl Kubíček. Podle něj byl spisovatel nesmírně inteligentní, trpělivý a vnímavý člověk.

Nahrávám video

Kundera byl také podle Kubíčka „vždycky věren něčemu, co nazýval románové dědictví Evropy“. Otázka překladů jeho díla pro něj byla velmi důležitá.

„Pro Kunderu je význam každého slova něco, co se musí distribuovat ke čtenářům opatrně. Byl ve svém uvažování sémiotik. (…) Snažil se, aby jeho překladové dílo bylo kontrolováno autorskou rukou. (…) Současně už dlouho přiznával, že překlad znamená rok až dva roky práce a nakonec se rozhodl, že tento čas už nemá k dispozici a dovolil (překladatelce, pozn. red.) Anně Kareninové, aby se jeho románu ujala. Myslím, že to udělala báječným způsobem,“ dodává.

Hvížďala: Zajímal ho dopad zrůdných systémů na duši

Publicista Karel Hvížďala se se spisovatelem také přátelil, naposledy se prý viděli v listopadu minulého roku. Měl s ním dělat knihu rozhovorů, nakonec to ale nestihli. Ve vysílání ČT24 sdělil, že by se ho zeptal na inspiraci vlastním selháním.

„Proslavil se bojem s lyrismem, s tím, čemu sám podlehl. Definoval kýč jako druhou slzu. První slza je dána dojetím a kýč začíná tehdy, kdy se lidé začínají dojímat dojetím jiných. Z tohoto zakletí, které bylo součástí české literatury, se chtěl dostat ven,“ sdělil Hvížďala.

Podle Hvížďaly se vždy zajímal o události v Česku, není pravda, že se odcizil. „Nikdy se nestaral o mechanismy hrůzy totalitárních nebo diktátorských systémů, jeho vždy zajímal dopad těchto zrůdných systému na lidské duše a jak je ovlivňuje. To je to, co zajímá lidi na celém světě,“ odpověděl Hvížďala na otázku, co čtenáře na Kunderovi přitahuje.

Nahrávám video

„Domov není místo, ale čas“

Šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík dodal, že Kundera sám chtěl, aby jeho díla nebyla interpretována politicky a skrze biografii svého autora. Také tím si vysvětluje Kunderovu zdrženlivost publikovat v Česku. „Obával se, že by si do nich lidé dosadili svou zkušenost a své povědomí a představy o něm,“ poznamenal.

V této souvislosti zmínil třeba román Žert z šedesátých let minulého století. „Když si knihu přečteme dnes, reálie a konkrétní politická rovina zmizí, ale střet člověka a dějinné moci zůstává dál. Proto je tak univerzální a oblíbený i v zemích, kde mají jinou historickou zkušenost, například v Číně,“ míní podobně jako Hvížďala Balaštík.

Nahrávám video

Mezi jeho oblíbené knihy patří Nevědění, které se týká tématu emigrace. „V podstatě ukazuje, že domov není místo, ale čas. Nikdo nezachytil tuhle šílenost emigrace a nemožnost návratu jako Kundera v této knize. Je to jeden z nejsilnějších existenciálních zážitků a myslím, že tuhle úvahu v nějaké podobě prožívali všichni emigranti,“ dodal Balaštík.

Podle publicisty Josefa Chuchmy je Kundera „nepominutelný spisovatel“. Ve Francii se prý zapojoval do západoevropského kontextu, byť s využitím reálii socialistického Československa. „Reflektoval čím dál víc způsob společenské komunikace v té západní společnosti. Rozdíl mezi obrazem a realitou. Mezi žitou realitou a mediální realitou. Čím dál víc komentoval to, co k nám jako k české společnosti dochází se zpožděním,“ míní Chuchma.

Chuchma si myslí, že svojí zdrženlivostí vůči médiím není ve světové literatuře výjimečný. Kauza kolem údajného udání západního agenta, již otevřel v roce 2008 časopis Respekt, prý Kunderu podle lidí z jeho okolí zasáhla zásadně, byla to prý silná rána.

Nahrávám video

Politici: Dokázal oslovit celý svět

„Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Úzce byl spjat s Brnem, i když ze své země musel z politických důvodů odejít. Zůstává po něm nejen pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo,“ napsal premiér Fiala. Upřímnou soustrast vyjádřil Kunderově manželce Věře.

Prezident na Twitteru napsal, že Kundera byl spisovatel světového formátu. „Ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve dvacátém století. Kunderův odkaz bude dál žít v jeho dílech,“ uvedl Pavel.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) ztrácí Kunderovou smrtí česká i světová literatura jednoho z nejvýraznějších současných spisovatelů. „Jeho přemýšlení o základních hodnotách evropské kultury, jeho zájem o jedince, jeho vklad do dějin světového románu je a zůstane nepřehlédnutelný. Upřímnou soustrast,“ uvedl Baxa na Twitteru.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš napsal, že ho zpráva velice zasáhla. Připomněl své setkání s Kunderou z roku 2018 v Paříži. „Poznal jsem tam skvělého člověka, který svým dílem proslavil Českou republiku jako nikdo jiný. Jsem rád, že tenkrát souhlasil s tím, že znovu přijme české občanství, a to i přesto, že mu řada lidí celé roky házela klacky pod nohy. Milana Kunderu považuji za našeho největšího spisovatele,“ napsal.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na Twitteru uvedl, že Kundera byl autorem jeho dospívání. „Směšné lásky, Žert, Nesmrtelnost… Tituly, které jsem přečetl za jednu noc a opakovaně se k nim vracel. Život Milana Kundery odráží složité 20. století. Jeho literární kvality a světovost díla jsou ovšem nezpochybnitelné. A budou žít dál,“ napsal.

Další z místopředsedů vlády Vlastimil Válek (TOP 09) označil Kunderu za velikána české literatury. „Svou tvorbou dokázal oslovit celý svět. Čest jeho památce. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem na gymnáziu četl jeho texty, které nám tajně půjčoval náš češtinář,“ uvedl. Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ocenila román Žert. „Vadil komunistickému režimu, protože jej brilantně vylíčil. Čest památce Milana Kundery, velkého světového spisovatele,“ napsala.

Kunderova tvorba podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) ukázala, jak složitý i směšně jednoduchý život umí být. „Čest památce jednoho z nejvýraznějších spisovatelů, který ve světě literatury zanechal nesmazatelnou stopu,“ napsal Vystrčil.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Kundera jako spisovatel dobyl svět. „I když strávil značnou část života v exilu, byl jedním z našich nejznámějších rodáků vůbec. Jeho knihy jsou světovou klasikou. Upřímnou soustrast rodině, přátelům i příznivcům jeho tvorby,“ napsal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...