Skutečné válce předchází informační, říká režisér Velkého vlasteneckého výletu

Nahrávám video

Dokumentarista Robin Kvapil vzal do blízkosti bojových linií tři pochybovače o válečných hrůzách na Ukrajině. Snímek Velký vlastenecký výlet se promítá v českých kinech. Cílem nebylo nikoho měnit, uvedl režisér v Interview ČT24. Fascinuje ho prý spíše, když konfrontace s válečnou realitou v postoji lidí nezmění nic.

Protagonisty Velkého vlasteneckého výletu, vzniklého v koprodukci České televize, oslovil Robin Kvapil prostřednictvím inzerátu, v němž stálo, že filmaři hledají lidi, kteří nevěří například tomu, jak o Ukrajině informují mainstreamová média.

Zájemců se ozvalo přes sto, produkce z nich vybrala čtyři. „Ale odjeli jsme se třemi, protože čtvrtému to den před odjezdem zakázala manželka,“ prozradil režisér. Záměrem od začátku bylo jet na Ukrajinu s malým počtem lidí, vypravit autobusový zájezd by spíše přineslo chaos.

Nicméně o tři konkrétní lidi, které nakonec kamera při cestě na Ukrajinu sleduje, ani tolik nejde, říká Robin Kvapil. „Byli zaměnitelní. Kdybychom vybrali v castingu jiné tři, vrátili bychom se s dost podobným filmem,“ míní. Zajímavější mu přišlo dopátrat se toho, proč tolik Čechů podléhá dezinformacím šířeným ruskou hybridní válkou.

Už během konkurzu objevil pro lidi, kteří zpochybňují válečné dění na Ukrajině, jeden společný rys. „V podstatě všichni měli komunistické rodiče. I vysoce postavené,“ upřesnil.

Zkušenost z Charkova

Účastníky natáčení seznámil Kvapil se svým – opačným – postojem. Tedy, že Ukrajina čelí ruské agresi. „O čemž jsem se mohl přesvědčit, když jsem ten film chystal,“ dodává. Během obhlídek se vypravil do Charkova, ležícího zhruba tři desítky kilometrů od rusko-ukrajinské hranice.

„Byl hezký den, děti si hrály v parku – a najednou přiletěla raketa a trefila dům. To byl pro mě otřes, nejsem válečný zpravodaj a nemyslím si ani, že bych byl bůhvíjak statečný člověk. Úplně jsem pocítil tu animální hrůzu a říkal jsem si, že když dotáhnu koncept, tak to půjde natočit, protože ta hrůza je pravděpodobně nějakým způsobem sdělitelná,“ popisuje své první setkání s válečnou realitou.

Do Charkova se vrátil i s protagonisty své dokumentární road movie. Navštívili i Donbas. Ukrajinci byli podle tvůrců ochotni sdílet své, mnohdy velmi tragické a náročné, zkušenosti, i když věděli, že je vyprávějí skeptickým posluchačům. „Protože si uvědomují, že skutečné válce, které čelí, předchází informační. Oni to tam měli taky, ale pátá kolona nebo placení politici už nefungují, když vám padají rakety na hlavu,“ vysvětluje Kvapil.

Je nad čím přemýšlet

Společnou cestu chtěl ve filmu zprostředkovat chronologicky, počítal i s variantou, že by některý z účastníků natáčení chtěl z Ukrajiny odjet předčasně. „Nebyl cíl někoho vyvézt a vrátit ho změněného. Víc mě fascinuje ta neproměna,“ přiznává dokumentarista.

„Když jsem se díval ve střižně na detaily z kamer, viděl jsem, že samozřejmě nad tou situací přemýšlí. A dost možná i byli často dojatí. Ale pak je druhá věc, co si z toho vlastně odnesou a co řeknou, to nemusí být v souladu,“ připouští.

Velký vlastenecký výlet
Zdroj: Bontonfilm/Punk Film/Stanislav Krupař

Vysvětlením podle něho může být popření, stejně jako silný vnitřní postoj, v němž se člověk v konfrontaci se skutečností paradoxně utvrdí. Tedy v názoru, že ruský vůdce Vladimir Putin je jediný, kdo Česko dovede zachránit před „šílenstvím liberálního Západu“.

„Konec filmu hovoří ještě o něčem hlubším, důležitějším, je to mrazivá zpráva. Myslím, že v lidech, kteří na film šli, zanechal silnější působení. Že se nám podařilo hrůzu té války přivézt do Česka. A to je důležité, protože lidé by si měli uvědomit, že klid tady není samozřejmý, že to tak nemusí být. Není to tak dávno, co jsme tady Rusy měli,“ uzavírá Robin Kvapil. Laxnost společnosti vůči síle dezinformační kampaně ho o to více udivuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...