V Praze vystoupí ruské aktivistky Pussy Riot

V pražském klubu MeetFactory vystoupí ve čtvrtek 8. září ruská punková kapela Pussy Riot. Feministická punková skupina je známá občanskými postoji vyjadřovanými často provokativní formou a kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina. Koncert v Praze je součástí turné. Honorář kapela věnovala na obnovu dětské nemocnice v Kyjevě.

Aktivistické umělecké hnutí s proměnlivým sestavou členů bojuje za svobodu slova, podporuje feminismus a práva lidí hlásících se k LGBT. „Pussy Riot přijíždí se svou punkovou, elektronickou, zejména však revoluční operou, která reflektuje současné dění. Představení je inovativní kombinací živé hudby, divadla a videa,“ uvádí program klubu MeetFactory.

Přesná podoba vystoupení bude podle ředitelky Amnesty International ČR Lindy Sokačové pro publikum překvapením, jistě lze ale od Pussy Riot čekat politická sdělení. „Určitě budou reagovat i na to, co se děje v konkrétní zemi. Chtějí upozorňovat na válku na Ukrajině, aby Evropa nepřestávala podporovat snažení Ukrajinců a Ukrajinek. Zároveň upozorňují na to, co se děje v Rusku a na tamní přituhující diktaturu,“ očekává Sokačová.

Opakované zatýkání a věznění

Zakládající členka Pussy Riot Marija Aljochinová před třemi lety v pražském Paláci Akropolis vystoupila s projektem vycházejícím z její knihy Riot Days. Nyní by se do Česka měla vrátit.

Loni soud omezil Aljochinovou na svobodě kvůli tomu, že se účastnila protestu proti uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. Podařilo se jí ale utéct z domácího vězení, nyní žije v exilu.

Na konci srpna byla na krátkou dobu zadržena na předměstí Bernu. Spolu s dalšími dvěma členkami Pussy Riot se snažily vytvořit protiválečné graffiti ukazující vzdálenost Švýcarska od války na Ukrajině.

Další členka kapely Ajsoltan Nijazovová, která by se také měla účastnit pražského vystoupení, byla na základě mezinárodního zatykače zatčena začátkem června v Chorvatsku, kam přijela  v souvislosti s aktuálním turné.

Nakonec byla propuštěna. Amnesty International v té souvislosti upozorňovalo, že autoritářské režimy zneužívají Interpol k umlčení aktivistů a že by Nijazovovou po vydání do rodného Turkmenistánu pravděpodobně čekalo mučení. V rodné zemi je členka Pussy Riot obviněna ze pronevěry čtyřiceti milionů dolarů patřících centrální bance.

Trest za „punkovou modlitbu“ by byl dnes tvrdší

Do Prahy přijedou Pussy Riot zahrát deset let od chvíle, kdy byly některé členky kapely odsouzeny ke dvěma letům vězení za vystoupení v Chrámu Krista Spasitele v Moskvě. Dnes by podle ředitelky Amnesty International ČR zněl rozsudek mnohem tvrději, jak dokládá například nedávné odsouzení ruského novináře Ivana Safronova. Toho soud poslal za mříže na dvaadvacet let, obžalován byl z údajné spolupráce s českou rozvědkou.

„Po vypuknutí války na Ukrajině je přístup do Ruska pro novináře či neziskových organizací mnohem náročnější. O spoustě lidí ani nevíme, co se jim děje, radikálně se zhoršují podmínky ve vězení,“ obává se Sokačová.

Nahrávám video

Aktivistické umělkyně si trest vyslechly za to, že o půl roku dříve na happeningu v moskevském chrámu šokovaly věřící „punkovou modlitbou“, jež měla upozornit na rostoucí propojení kremelské politiky s pravoslavnou církví. Kritika mířila na patriarchu Kirilla, který podpořil Putinovu kandidaturu v prezidentských volbách. Pětice členek v moskevské katedrále Krista Spasitele křičela text písně Bohorodičko, vyžeň Putina.

Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová skončily v trestaneckých koloniích v Permské oblasti a v Mordvinské republice. V prosinci 2013 pak ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský soud musí případ znovu otevřít. Než se tak ale stalo, byly obě ženy, jež za mřížemi držely protestní hladovky, propuštěny na prezidentskou amnestii k dvacátému výročí ústavy. Do vypršení trestu jim zbývaly tři měsíce.

V roce 2019 jim Rusko vyplatilo odškodnění 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o kterém rozhodl Evropský soud pro lidská práva. Podle jeho zjištění moskevský soud porušil práva odsouzených a rozhodoval v rozporu s několika články evropských úmluv o ochraně lidských práv.

Laciná provokace?

Pussy Riot vyvolaly kritiku i jinými akcemi, jako byla například veřejná soulož v muzeu nebo masturbace mraženým kuřetem v obchodním domě. Odpůrci je označují za provokaci a urážky náboženství, které by se nesetkaly s pochopením ani v západních demokraciích.

„Nejde o žádnou lacinou provokaci. V Rusku lacině provokovat nejde, protože tam dlouhodobě kritici režimu čelí uvěznění. Z mého pohledu to není jen snaha na sebe upozornit, ale Pussy Riot zvolily dobrou formu, jak upozornit na vážné problémy v Rusku a zároveň tu pozornost udržet,“ domnívá se Sokačová.

Dodává, že je důležité nerezignovat na sledování toho, jak se putinovské Rusko chová ke svým odpůrcům, přestože je obtížnější se k informacím dostat. „Budeme mít určitě tendence říkat ‚No to už je normální v Rusku, že se zavírají lidé.‘ Ale je důležité na to neustále upozorňovat a také poskytovat pomoc lidem, kteří bojují za lidská práva. Dneska se hodně omezují víza Rusům i Bělorusům, ale neměli bychom zapomínat na konkrétní lidi, kteří se nebojí nasadit vlastní krk a svobodu,“ připomíná Sokačová.

Aljochinová: Čajkovskij nenapadl Ukrajinu

Sama Aljochinová zákazy vystupování, které po vypuknutí invaze na Ukrajinu mířily na ruské umělce i ruská díla, označila podle The Guardianu za „prostě hloupé“. „Není to Čajkovskij, kdo napadl Ukrajinu,“ podotkla. Vyzývala, že je naopak třeba, aby se umělecká komunita sjednotila, protože umělci jsou v Rusku nyní vystavováni represím, „jaké nikdo dosud nezažil“.

Nevybíravě se před osmi lety o Pussy Riot vyjádřil také český prezident Miloš Zeman, použil přitom vulgární výrazy. „Choval se jako typický patriarchální hlupák,“ řekla k Zemanovým výrokům Tolokonnikovová podle britského deníku The Guardian. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...