Vracíme se k sovětské cenzuře, říká o kultuře v Rusku dokumentarista Manskij

Nahrávám video

Podle dokumentaristy Vitalije Manského se v Rusku vede o kulturu boj, protože proti její části stojí kremelská moc. Filmař, jehož dokumenty Svědkové Putinovi a Roura byly oceněny na MFF Karlovy Vary, mluví v rozhovoru i o tom, proč je důležité točit snímky o obyčejných Rusech.

Manskij mluvil o tom, jak současná česko-ruská krize může ovlivnit spolupráci na úrovni kultury. „Myslím, že teď nemáme jednoznačný výklad, kdo je to ruský umělec. Ruský umělec se rozdvojil. A stojí na obou stranách barikády,“ míní sedmapadesátiletý filmař, jenž se narodil v ukrajinském Lvově a první snímky začal natáčet na konci 80. let.

„Myslím, že s některými ruskými umělci proto Česko pracovat nedokáže, protože se nachází v opačné estetické, etické, politické a morální realitě. Ale s lidmi, kteří souzní s evropskými hodnotami a mají úctu k občanským právům a svobodě, jež je pro Česko důležitá, bude spolupráce pokračovat. Budeme si dál vyměňovat zkušenosti a pomyslně žít v jednom světě,“ doplňuje Manskij.

Dokumentarista stojí od roku 2006 v čele známého moskevského filmového festivalu Artdokfest, který se částečně koná i v Petrohradě a v lotyšsské Ryze, a nabízí necenzurovaný výběr dokumentárních snímků. To je ale podle Manského často trnem v oku ruským úřadům. Letošní ročník byl podle webu The Moscow Times napaden prokremelskými aktivisty, vadilo například uvedení snímků o protestech v Ingušsku, nebo situaci homosexuálů v Čečensku.

Tlak odpůrců festivalu Artdokfest stoupá

„Filmy, které se promítají třeba na Artdokfestu, natáčeli ruští dokumentaristé. Ale vůbec nikde v zemi je nepouštějí. A když je pak na Artdokfestu promítneme, tak buď zruší festival, anebo nás napadají všelijaké prokremelské teroristické skupiny. Takže se přibližně vracíme k sovětské cenzuře a diktatuře,“ popisuje Manskij.

Tlak jeho odpůrců prý stoupá. „Všichni, kteří útočí na umělce, patří buď ke státním, nebo nestátním institucím. Dělají to se silným přesvědčením. Vůbec nepochybují o tom, že se chovají správně, a stát s jejich chováním souhlasí. Proto se začínají chovat surověji a radikálněji. Nikdy dřív mě nenapadli fyzicky,“ uvedl Manskij v rozhovoru s tím, že současná kremelská moc stojí proti „představitelům kreativní vrstvy“.

Manskij, který podpořil například opozičního politika Alexeje Navalného, již v Rusku nežije. „Po anexi Krymu jsem odjel žít do Lotyšska. Nemám žádný projekt podporovaný ruskou vládou. Přesto ruský stát prostě nestrpí existenci mých filmů. Po mém odjezdu se v ruských kinech nebo televizi nepromítal ani jeden z mých filmů,“ říká dokumentarista.

Manskij se jako kameraman dostal až k Putinovi

V Česku je nejvíce známý jeho snímek Svědkové Putinovi, jenž se před třemi lety stal vítězem dokumentární sekce na festivalu v Karlových Varech. Vrací se do roku 1999 a sleduje vzestup současného prezidenta Vladimira Putina. Tehdy se Manskij jako dvorní prezidentský kameraman dostal až do nitra kremelské politiky. Nyní natočil snímek o Michailovi Gorbačovovi, chtěl by točit ale i o obyčejných Rusech.

„Připadá mi velmi důležité natáčet filmy o obyčejných ruských lidech. Včetně těch, kteří podporují Putina. Takové filmy jsou velmi pronikavé, působivé a nejlépe odhalují tuto státní moc,“ myslí si filmař. Dělat takové filmy je pro něj ale složité, protože žije v zahraničí a má „status nepřítele lidu.“

„Nemohu jen tak přijet do Ruska a natáčet obyčejné lidi. Pochopitelně mají internet, kde si přečtou, co o mně říká vláda. Sotva budou dost odvážní na to, aby účinkovali ve filmu, jehož režisér je nepřítel lidu,“ myslí si Manskij.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...