Brno má po třiceti letech nový územní plán

Nahrávám video

Nový územní plán Brna v úterý 54 hlasy schválili zastupitelé. Dokument platný od února příštího roku, který umožňuje rozvoj města a zajišťuje ochranu vybraných lokalit, má Brno po třiceti letech, usiluje o něj déle než dvacet let. V červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok.

Nový územní plán nabídne možnost využití více než stovky brownfieldů a vybudování domovů až pro 170 tisíc nových obyvatel. Rozšíření města, kde nyní žije čtyři sta tisíc lidí, nicméně podléhá také vybudování dopravní či technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Dokument zjednoduší také stavbu protipovodňových opatření. Proti plánu nehlasoval nikdo, zdržel se opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno).

„Věřím, že dva a půl roku, které jsme územnímu plánu dali navíc, byly ku prospěchu města. I když jsem se v roce 2022 bála, abychom byli s novým územním plánem spokojeni, moje obavy se nenaplnily. Definované pokyny jsou zapracované a myslím, že Brňanům můžeme předložit kvalitní územní plán. Nebylo možné vyhovět všem, třeba i kvůli protichůdným záměrům v jedné lokalitě, ale v globálu je dokument správný,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Největší rizika původního plánu jsou podle opozičních zastupitelů alespoň zmírněná

Základní rozdělení nového plánu je na plochy stabilizované a plochy změn. Ve stabilizovaných plochách město nepředpokládá nepřiměřenou přestavbu území, a tak by měly být chráněné typicky lokality s rodinnými domy na okraji města včetně zeleně. V plochách změn město maximálně podporuje výstavbu, i tam platí požadavek na zastoupení zeleně. Radní Petr Bořecký (ANO) uvedl, že dbali na to, aby nový územní plán maximálně chránil životní prostředí.

To v úterý ocenili i zastupitelé. „Největší rizika, která jsme v původně předloženém plánu viděli, jsou alespoň částečně zmírněná. Jednalo se například o nedostačenou ochranu zeleně, nízké požadavky na plochy a řešení zeleně v návrhových plochách. Je to ošetřené zvětšením podílu plochy zeleně na rostlém terénu,“ sdělila opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení). Větší ochranu zeleně pochválil také zastupitel Břetislav Štefan (SOCDEM). „Dokument je kvalitnější než ten, co byl v roce 2022,“ poznamenal.

Rovněž opoziční Piráti dokument podpořili, neboť podle nich je návrh akceptovatelný a „odblokuje na spoustě míst rozvoj města“. Pro hlasovalo i opoziční SPD. Zastupitel Jiří Kment nicméně vyjádřil obavy, zda plán zajistí kvalitní rozvoj Brna. „Developerům dává téměř neomezené možnosti,“ míní. Opoziční Hollan se jako jediný zdržel. „Nejsem si jistý, zda za 22 let příprav nevznikly nějaké procesně právní chyby,“ řekl.

Zastupitelé poděkovali Bořeckému i Janu Tesárkovi, řediteli Kanceláře architekta města Brna (KAM), která dokument ve spolupráci s magistrátním odborem územního plánování a rozvoje zpracovala. Oba již dříve uvedli, že námitek a požadavků k územnímu plánu byly tisíce a nelze vyhovět všem.

Kdo s územním plánem nesouhlasí, může po jeho schválení zažádat o změnu, přičemž město nechá požadavek prověřit. „Počítáme s tím, že v první fázi budeme zahlceni změnami, jsme připraveni i na žaloby. Nicméně v týmu máme právníky, kteří nám potvrzují soulad se zákonem,“ sdělil radní. Tesárek dodal, že není vadou územního plánu, že se mění. Je to podle něj vlastnost plánu.

Obyvatelé zaplatí víc za odpady

Zastupitelé schválili také zvýšení poplatku za svoz odpadu. Lidé v Brně od příštího roku zaplatí devět set korun, tedy o 230 korun víc než dosud. „Důvodem jsou rostoucí náklady na zajištění svozu odpadů a jejich následné využití,“ řekl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL). Cena vzroste po jedenácti letech.

Každý, kdo v Brně platí za komunální odpad, může požádat o příspěvek 1425 korun na základní roční nepřenosnou šalinkartu pro zóny 100+101. Tento příspěvek zůstane bez ohledu na zdražení poplatku za odpad stejný. Město několika skupinám lidí poplatek odpouští. Patří mezi ně děti do tří let, senioři od sedmdesáti let, děti v dětských domovech nebo lidé žijící v různých typech pobytových zařízení. Těchto poplatníků evidovalo město loni 126 tisíc.

Předseda výboru Krajské rady zdravotně postižených Lukáš Karnet zaslal v pondělí vedení města dopis, v němž navrhuje, aby pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P zůstal poplatek v současné výši. Chvátal řekl, že o dopise ví. „Zatím ale vedení města nemělo možnost návrh projednat,“ dodal.

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji 24 miliard korun

Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok. Brno v něm bude hospodařit s příjmy 19,9 miliardy korun a výdaji 24 miliard korun. Rozpočet navrhuje úvěr 4,3 miliardy korun na pokrytí výdajů na významné investiční akce. Opozice se zdržela nebo hlasovala proti. Zelení kritizují zvýšení zadluženosti města zejména na financování stavby multifunkční arény. Na letošní rok schválili loni zastupitelé rozpočet města s příjmy 18,6 miliardy a výdaji 19,5 miliardy korun.

„Z rozpočtu jde 35,4 procenta do investic, loni to bylo 29,4 procenta. Hovoří se o tom, že pokud je investice okolo třiceti procent, tak rozpočet je velmi dobrý. My jsme ještě trochu nad,“ konstatovala předsedkyně finančního výboru Andrea Pazderová (ODS).

K nejvýznamnějším akcím v dopravě patří rekonstrukce Údolní ulice, výstavba dalších částí velkého městského okruhu nebo prodloužení tramvajové trati Bystrc–Kamechy. Ve sportu je to stavba multifunkční haly na výstavišti či sportovního a rekreačního areálu Anthropos. V kultuře je prioritní stavba Janáčkova kulturního centra a rekonstrukce Měnínské brány.

Zastupitelé také vzali na vědomí návrh rozpočtu celého statutárního města, tedy rozpočet Brna i s rozpočty všech jeho 29 městských částí. Jeho příjmy jsou 21 miliard a výdaje 25,8 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.