Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Nahrávám video

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.

Přes most v Mikulově projede denně více než patnáct tisíc aut. Silný provoz zatěžuje mostní závěry, tedy ocelové pásy spojující jednotlivé díly mostovky. „Dojde k výměně mostních závěrů, odfrézování části asfaltu a vybourání říms. Vždy se bude opravovat a uzavírat třetina vozovky,“ popsal šéf brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.

Dělníci začali s přípravnými pracemi v pondělí. Průjezd v obou směrech zůstává zachován, rychlost se však snížila ze sedmdesáti na padesát kilometrů za hodinu. Původně měla být v úseku omezena na třicet kilometrů za hodinu. „Pro nás je důležité, aby plynulost dopravy byla co nejlepší. S ŘSD jsme spolupracovali na koordinaci prací tak, abychom se vyhnuli hlavní sezoně, kdy Mikulovem projíždí velký počet vozidel mířících na dovolenou,“ řekl první místostarosta Mikulova Ivo Hrdlička (Piráti).

Pod frekventovanou silnicí vede vinařská cyklostezka i železniční trať. Práce na mostě jejich provoz nijak neovlivní.

Dálnice D52 má odvést tranzit

Do budoucna by most měli využívat především místní řidiči. Tranzitní doprava má směřovat na plánovaný úsek dálnice D52, který povede v těchto místech a na stávající trasu se napojí těsně před bývalou celnicí. „Jde o úsek, u kterého bychom chtěli letos získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele. V příštím roce bychom mohli se stavbou začít,“ uvedl Fiala.

Ve stejné době má začít také výstavba dálnice od Pohořelic. O dva roky později by se silničáři měli pustit do nejnáročnější etapy, tedy překonání Novomlýnských nádrží.

„My dnes máme stanovisko EIA a někdy v sedmém měsíci požádáme o dvě stavební povolení ze tří. V termínech máme i rezervu na to, že se nějakou dobu budeme soudit,“ řekl Fiala. „Věřím, že výsledek s ohledem na aktuálnost podkladů všech bude dobrý,“ doplnil.

Jedním z problematických míst může být podjezd pod dálnicí mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi, který obce požadovaly. „Máme před sebou veřejné projednání, kde lidi seznámíme s tím, proč tento podjezd už nebudeme řešit. Věnovali jsme mu opravdu spoustu času a vznikl i oponentní posudek. Z technických důvodů tam ten podjezd být nemůže,“ tvrdí Fiala.

Předchůdce D52 se začal stavět už před druhou světovou válkou. V roce 1997 silničáři dokončili šestnáctikilometrový úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi, který dodnes tvoří hlavní část dálnice. V roce 2005 získala další část stavby kladné stanovisko EIA posuzující vliv na životní prostředí. O čtyři roky později Česko uzavřelo s Rakouskem dohodu o propojení dálničních sítí. Ve stejném roce ale soud zrušil územní plán Břeclavska včetně plánované trasy. V roce 2016 ji zastupitelstvo Jihomoravského kraje jednomyslně schválilo.

„Myslím, že rekapitulace těch milníků je poměrně ukázková. Pokud by příprava běžela kontinuálně, tak bychom dnes dálnici měli,“ poznamenal Fiala.

Prioritní stavba

Loni vláda potvrdila, že trasa D52 povede přes Novomlýnské nádrže. Se začátky staveb se zatím počítá v letech 2027 až 2029, celá dálnice z Brna k hranicím má být hotová v roce 2031.

Česko podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) potřebuje kvalitní dopravní infrastrukturu, která bude funkční, bezpečná a dostupná a propojí zemi tak, aby žádný region nezůstal stranou. To je podle něj cesta k vyšší konkurenceschopnosti. Mezi základní cíle v dopravě řadí strategie dokončení páteřní dálniční sítě, která má být podle vlády kompletní do roku 2035, a modernizaci železniční sítě. Mezi prioritními stavbami pro příští roky zmínil napojení na Rakousko dálnicemi D3 a D52 a propojení s Polskem po D11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...