„Po práci v dole se mi občas stýská, i když to není žádný med.“ Rekvalifikace posouvají horníky dál

Pro horníky, kteří celý život tvrdě pracovali hluboko pod povrchem, je změna zaměstnání skoro nepředstavitelná. Jenže nic jiného jim ani nezbývá – útlum těžby v dolech je neúprosný. Ti, kteří mají ještě do důchodu daleko, si práci jednoduše najít musí.

Nejde přitom jen o příjem peněz, havíři svou práci často milují. To potvrzuje také reportérka ostravské redakce ČT Pavla Daňková, která se tímto tématem pravidelně zabývá a je s horníky v častém kontaktu. „Pro spoustu horníků je konec hornictví a dobývání na Karvinsku bolestivá záležitost, už s ohledem na to, že se povolání často dědilo z generace na generaci,“ uvedla.

Příkladem může být i Andrej Miker, který v OKD pracoval od roku 1995 do března 2023 jako horník na úseku rubání. Kvůli zdravotním problémům mu zaměstnavatel nabídl práci na povrchu. Dnes pracuje v důlním skladu jako dělník hornických provozů. „Po práci v dole se mi občas stýská, ale není to žádný med. Jde o fyzicky velmi náročnou práci,“ přiznává. 

Havíři berou svou práci i jako koníčka. „Spousta z nich sbírá unikátní věci, které s těžbou souvisí – staré helmy, svítilny, nejrůznější generace takzvaných fáraček – tedy oblečení, ve kterém horníci do podzemí fárají,“ prozradila Daňková.

Nová šichta

V hledání nového uplatnění na trhu práce horníci nejsou tak úplně sami, ale bez jejich přičinění to také nepůjde. Pomoct můžou různé programy, ať už ty od Úřadu práce (ÚP), nebo přímo od svého dosavadního zaměstnavatele OKD. 

Havířům výrazně pomohla Nová šichta, tedy program těžební společnosti OKD, která pracovníkům dokáže zajistit jinou práci ve státním podniku Diamo či jiných společnostech. Do tohoto programu se horníci mohou přihlásit i šest měsíců po skončení pracovního poměru v OKD.

V důsledku ukončení těžby a převodu lokalit Lazy, Staříč, Frenštát, Darkov a ČSA na státní podniky Diamo se snížil počet zaměstnanců OKD o skoro dva a půl tisíce na současných 3300. Ve společnosti Diamo jich zůstalo pracovat třicet procent. Podílí se na likvidaci dolů, sanaci či rekultivaci. Ostatní dostali odstupné, sociální náklady činily asi 750 milionů korun, uvedlo OKD.

„Program Nová šichta úzce spolupracuje s firmami v Moravskoslezském kraji, které prostřednictvím naší aplikace Burza práce projevují zájem o naše bývalé zaměstnance. A je velmi potěšující, že počet lidí, kteří díky Nové šichtě našli novou práci, stále stoupá,“ uvedla už dříve předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.

OKD v rámci programu pomáhá připravit životopisy či informace pro ÚP. „Připravujeme je na pracovní pohovory a zveřejníme jejich profil v internetové aplikaci Burza práce, která byla speciálně vytvořena pro zjednodušení komunikace mezi zaměstnavateli, OKD a účastníky programu. Zájemci mohou využít také psychologické pomoci,“ doplnila k programu mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. 

Nová šichta pomáhala hlavně v době útlumu dolů v roce 2017 a 2021, kdy se do programu přihlásilo celkem devět set zájemců, kteří využívali jeho poradenských služeb. V letech 2021 až 2022 prošlo programem 565 bývalých zaměstnanců OKD. „Pomocí Nové šichty nalezlo novou práci 73 procent z nich, s necelými dvěma procenty registrovaných pracujeme i nadále,“ dodala mluvčí OKD.

Andrej Miker už sice v dole nepracuje, své zkušenosti z něj ale využije i na nové pozici. V důlním skladu má totiž na starosti vydávání materiálu a vybavení, které sám dříve jako havíř k práci potřeboval. „Práce mě baví, jsem spokojen. Musel jsem se naučit pracovat s počítačem, protože veškerý výdej materiálu se vkládá do systému,“ řekl.

Teď v OKD dokonce absolvuje kurz jeřábníka a vazače. Práce na povrchu totiž podle něj není tak dobře placená jako práce v šachtě. Chce si tak rozšířit kvalifikaci, aby mohl v případě potřeby zaskakovat i na jiných místech.

Mluvčí OKD uvedla, že zpětná vazba je velmi pozitivní, a to nejen od zaměstnanců, kteří prostřednictvím Nové šichty našli nové uplatnění, ale také od řady společností, které lidi z OKD zaměstnali.

Zájem je hlavně o technické profese, ale méně fyzicky náročné

Pro pomoc si horníci, které útlum těžby zasáhl, chodí i na úřad práce. „ÚP ČR nabízí všem zaměstnancům, kterých by se mohlo – nejen hromadné – propouštění dotknout, pomocnou ruku, a to ještě v době, než o práci fakticky přijdou,“ uvedla mluvčí ÚP Kateřina Beránková.

Pracovní úřad podle Beránkové klade velký důraz na cílené poradenství v oblasti trhu práce a dalšího profesního uplatnění. Ideálním scénářem je, aby lidé, kteří o práci přijdou, rovnou přešli do nového zaměstnání, ve kterém v maximální možné míře využijí své zkušenosti z předchozí práce. To ale samozřejmě v případě horníků nemusí být vždy jednoduché, ÚP tak spolupracuje nejen se zaměstnavateli, ale i krajem a obcemi.

Mluvčí úřadu prozradila, že horníci z Karvinska se v případě ztráty zaměstnání nejvíc zajímají o uplatnění v technických profesích. Právě tam můžou nejlépe zužitkovat své dosavadní zkušenosti. Značný je ale také zájem například o řízení autobusů, spediční služby nebo práci v ostraze.

„ÚP jim (bývalým horníkům) nabízí mimo jiné možnost uhrazení rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny B na C nebo ze skupiny B na D včetně profesních průkazů způsobilosti, elektrovozíku a motovozíku, obsluh stavebních strojů nebo získat profesní kvalifikaci strážného,“ sdělila Beránková. Někteří se chtěli uplatnit i jako svářeči, těm byl úřad schopen zajistit i takové kurzy. 

Ze statistik ÚP také vyplývá, že někteří horníci chtějí začít dělat něco úplně jiného, něco, co s jejich dosavadní prací nemá vůbec nic společného. Objevil se tak mezi nimi i zájem o práci v sociálních službách nebo zdravotnictví. I na to jsou různé rekvalifikace a školení.

Jsou spolehliví, často ale mají zdravotní problémy

Bývalí horníci jsou přitom v mnoha ohledech pro nového zaměstnavatele výhrou. „Musí umět spoustu věcí napříč všemi profesemi. Jsou to skvělí elektrikáři, zámečníci, zedníci, řidiči. Jsou spolehliví, zvyklí brzy vstávat, pracovat přesčas – a ve srovnání s jinými tvrdě. V komunikaci jsou velmi přímí a na jejich slovo se můžete spolehnout,“ řekla o hornících Daňková.

„V současné době je v evidenci ÚP ČR v rámci Karviné asi třináct procent uchazečů o zaměstnání, kteří pobírají rentu,“ uvedla k nezaměstnanosti v regionu mluvčí. Ve většině případů se podle ní jedná právě o osoby, které dříve pracovali v důlních provozech, hlavně v profesi horník.

Úřad práce upozorňuje, že většina z nich má nějaké zdravotní omezení. „Ať už je to přiznaný status osoby zdravotně postižené nebo osoby zdravotně znevýhodněné, anebo mají jiné zdravotní omezení spočívající například ve zdravotním omezení horních či dolních končetin, zdravotním omezení dýchacích cest, schopnosti pracovat mimo nepříznivé klimatické podmínky. Tato omezení jsou na základě vydaných lékařských potvrzení,“ uvedla Beránková.

„Ano, spousta z nich má nějaké zdravotní neduhy, které vyplývají z náročnosti práce a z toho, že jsou ve velmi prašném prostředí, toto je ale velmi individuální,“ potvrdila reportérka ČT.

To je také jedním z hlavních důvodů, proč nyní bývalí horníci hledají spíš fyzicky méně náročné profese. Navíc, a to je také nezanedbatelný fakt, třem čtvrtinám těchto osob už je podle statistiky ÚP více než padesát let, a také na ně je potřeba pomoc zaměřit. 

„Věkový průměr lidí pracujících na šachtě stále stoupá. Ti mladí už se do rizik, která souvisí s těžbou, pouštět nechtějí. Platy už tady zdaleka nejsou tak nadprůměrné jako kdysi a riziko, že jejich právě probíhající šichta bude jejich poslední v životě, stále existuje,“ komentovala Daňková.

Projekt Outplacement

Úřad práce propuštěným horníkům, a nejen těm, pomáhá v rámci projektu Outplacement. Ten navíc podle Beránkové není určen jenom pro případy hromadného propouštění, ale třeba i v případech, kdy o práci přijde jeden zaměstnanec firmy. 

„Zaměřuje se na zvýšení adaptability těchto zaměstnanců pro nalezení nového pracovního uplatnění a klade si za cíl jim poskytnout nabídku komplexních aktivit, které podpoří jejich rychlé uplatnění na trhu práce,“ popsala mluvčí. V praxi to znamená, že pokud člověk do takového projektu vstoupí, má možnost absolvovat vzdělávací kurzy či rekvalifikace. Vstoupit do něj navíc mohou i firmy.

Celkem do projektu Outplacement vstoupilo 146 propuštěných horníků a z tohoto počtu se 64 rekvalifikovalo. V drtivé většině byly kurzy ukončeny úspěšně. Nepodařilo se to pouze ve dvou případech, a to ze zdravotních důvodů.

V rámci projektu úřad v souvislosti s útlumem těžby zřídil v listopadu 2020 tři mobilní poradenská střediska, konkrétně na dolech Darkov, ČSA a ČSM, která své služby poskytovala pět měsíců.

„Za tu dobu se na zástupce ÚP ČR obrátilo 1030 zaměstnanců OKD. Zajímali se o podmínky evidence na ÚP, jak se zorientovat na trhu práce, jaké jsou možnosti rekvalifikačních kurzů nebo se dozvěděli, jaké jsou využití finančních příspěvků z aktivní politiky zaměstnanosti,“ přiblížila Beránková. Specialisté z UP jim ale pomohli třeba i s psaním životopisů. 

Poslední poradenské středisko ukončilo provoz 13. dubna. „Díky dobře nastavené dlouhodobé spolupráci se zaměstnavatelem jsme mohli nabídnout maximální servis všem, kterých se hromadné propouštění ve společnosti OKD dotklo. Cílem této činnosti je snaha zajistit, aby v ideálním případě přešli rovnou k jinému zaměstnavateli a do evidence Úřadu práce ČR nemuseli vůbec vstoupit,“ uvedl tehdejší generální ředitel ÚP Viktor Najmon. 

Rekvalifikace reagují na aktuální poptávku firem

Cílem ÚP není podle Beránkové jenom zajistit rekvalifikační kurzy, ale i sladit nabídku a poptávku na pracovním trhu. „Zaměřujeme se na podporu zejména zvolených rekvalifikací. Právě tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti umožňuje operativně reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů a výrazně zvyšuje šance na pracovní uplatnění absolventů kurzů,“ dodala. 

ÚP může během tří let na zvolené rekvalifikace poskytnout zájemci nebo uchazeči o práci až padesát tisíc korun. A k dispozici je také možnost využít e-shop rekvalifikací a kurzů pro všechny zájemce. Lidé vůbec nemusí na ÚP chodit, vše se dá vyřídit on-line.