168 hodin: Slovákům děkují za muniční sbírku ukrajinští vojáci i osobnosti, Ficova vláda se dárcům posmívá

Nahrávám video

Dva týdny od spuštění slovenské sbírky na financování munice pro Ukrajinu přispěli dárci skoro čtyřmi miliony eur, což je přes sto milionů korun. Zatímco Ukrajina slovenským dárcům děkuje, slovenská vláda se jim posmívá. Premiér Robert Fico (Smer-SD) razí program „na Ukrajinu už ani náboj“. Teď ale narazil – na více než šedesát tisíc slovenských dárců. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Sbírku Munícia pre Ukrajinu rozběhlo na Slovensku pár dobrovolníků. „Chceme pomoci Ukrajincům, ukrajinskému lidu, a i z toho důvodu jsme rozjeli tuto sbírku,“ říká koordinátorka Zuzana Iszaková.

Reagovali tak na to, jak se k pomoci Ukrajině staví slovenská vláda. „Nebudeme posílat žádné zbraně, žádné náboje. Budeme se vyloženě orientovat na pomoc civilního nesmrtícího charakteru,“ prohlašuje premiér Robert Fico (Smer-SD)

„Vláda Roberta Fica jednoduše odmítla Ukrajině pomáhat vojensky, a občané Slovenska se proto v této situaci rozhodli, že tuto věc takříkajíc vezmou do vlastních rukou,“ podotkl politolog Grigorij Mesežnikov.

Připojil se stoletý partizán a další osobnosti

Sbírku spustili před dvěma týdny a hned vyvolala enormní zájem po celé zemi. Připojil se k ní mimo jiné i téměř stoletý partizán a přeživší holocaustu Otto Šimko.

„V partyzánském hnutí, tam jsme bojovali proti agresorovi, proti německé okupaci. Každý ví, co je válka, to není třeba říkat, že je to hrůza. Nebylo možné s nimi vyjednávat, bylo třeba je porazit. Tato zkušenost z druhé světové války platí samozřejmě také pro Ukrajinu,“ říká Šimko, který je ambasadorem iniciativy.

K Šimkovi se teď přidávají i další slovenské osobnosti, například herečka Táňa Pauhofová nebo herečka a socioložka Magda Vášáryová.

Slováci proto spojili síly s českou iniciativou Dárek pro Putina, která Ukrajinu dlouhodobě podporuje. „Oni dělají to, co můžou dělat jako občané Slovenska, a prostě se rozhodli, že vyberou peníze a koupí za ně munici, aby pomohli sousednímu státu. To je skvělý,“ konstatuje za Dárek pro Putina Martin Ondráček.

Dárcům děkují ukrajinští vojáci i nositelka Nobelovy ceny

Slovenští občané posílají do Kyjeva ve sbírce dvakrát tolik než třeba v rámci české muniční iniciativy vláda Islandu. Oproti Slovinsku je to dokonce čtyřikrát tolik. „Je to signál slovenské vládě, že je tu skupina občanů, které záleží na bezpečnosti naší země více než samotné této vládě. Je to silný morální postoj,“ komentuje úspěch sbírky politolog Mesežnikov.

Ukrajinští vojáci teď slovenským občanům za jejich pomoc děkují. „Děkujeme, že chápete, že máme jednoho společného nepřítele,“ zní od nich. „Vaše iniciativa Munice pro Ukrajinu nám pomůže porazit Rusko, bránit Ukrajinu, chránit Evropu.“

Slovákům neděkují jen vojáci. Na třicet ukrajinských osobností podepsalo otevřený děkovný dopis. Mezi signatáři je třeba laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková. „Nejsme jen sousedé, jsme stejně smýšlející lidé, partneři a spojenci. Ukrajinu nikdy neunaví děkovat Slovákům, protože to, co teď děláte, je k nezaplacení,“ píše se v dopise.

Ficova vláda tvrdí, že vyjádření organizátorů jsou povýšenecká a bohorovná

Zatímco ve světě sklízí sbírka aplaus, doma posměch. Do organizátorů se opřel šéf poradců premiéra Fica Erik Kaliňák (Smer-SD). „V rozporu s výsledky voleb povýšenecky tvrdí, že postoj vlády nereprezentuje většinu občanů, a bohorovně deklarují, že jen ti, co jim pošlou peníze, jsou na správné straně dějin, na rozdíl od zlé, proruské vlády,“ uvedl.

„Přestože volby dopadly, jak dopadly, tak Slovensko to teď touto sbírkou prolomilo, ten obraz, který vznikl ve volbách. Vlastně jsme se vrátili k demokratické, civilizované a pomáhající části Evropy. A na to jsem velmi hrdá,“ říká Lucia Štasselová z iniciativy Munícia pre Ukrajinu.

Vybranou sumou dávají Slováci vládě jasný vzkaz: patříme na západ, ne na východ. „Teď podle mě ještě vznikla i tato příležitost, řekl bych, možná trošku nediplomaticky, ukázat vládě prostředník,“ uzavřel politolog Mesežnikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...