Alternativa pro Německo podle odhadů vyhrála volby v Durynsku, v Sasku je druhá

Nahrávám video

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

V Durynsku získala podle prognózy AfD 30,5 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala – získala 24,5 procenta. V Sasku je rozdíl mezi prvním a druhým místem výrazně menší: CDU získala podle prognózy 31,5 procenta hlasů, AfD 30 procent.

Saský premiér Kretschmer (CDU) označil odhad výsledků za „důvod k oslavám“, podle něj jde také o vzkaz vládním stranám v Berlíně, že jsou lidé zklamaní z jejich politiky. Konzervativní unie CDU/CSU je ve Spolkovém sněmu v opozici. Předák durynských křesťanských demokratů Mario Voigt uvedl, že navzdory druhému místu by měla právě jeho strana sestavovat zemskou vládu. S AfD Voigt spolupracovat odmítl.

Lídr AfD v Durynsku Björn Höcke označil výsledek své strany za historické vítězství a prohlásil, že je připraven převzít vládní zodpovědnost. Höcke je jedna z nejkontroverznějších tváří strany. Jedná se o vystudovaného učitele dějepisu, kterého soud opakovaně potrestal pokutou za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila odhad výsledku voleb v Sasku a Durynsku za rekviem Scholzovy vlády.

AfD je kvůli krajně pravicovým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami.

Posílila i extrémní levice

V obou takzvaných nových spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. V Durynsku získala 16, v Sasku 12 procent hlasů. Vzhledem k tomu, že většina zavedených stran odmítá spolupráci s AfD, mohla by se BSW dostat i do obou zemských vlád. Spolupředsedkyně a zakladatelka BSW Wagenknechtová v prvním projevu po zveřejnění prognóz uvedla, že BSW v těchto volbách „psala dějiny“.

BSW kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci. Kritizuje rovněž protiruské sankce a vyzývá k jednání s Ruskem o dosažení míru na Ukrajině, kterou Moskva před dvěma a půl lety napadla.

Fiaskem skončily zemské volby pro strany celoněmecké vlády. Scholzovi sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli spolkové volby, získali nyní v Sasku jen 8,5 procenta hlasů, v Durynsku sedm procent. Zelení se do durynského sněmu vůbec nedostali, v Sasku překonali pětiprocentní hranici jen o půl procentního bodu. Třetí strana Scholzovy koaliční vlády – liberální Svobodná demokratická strana (FDP) – se nedostala ani do jednoho ze zemských parlamentů. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září. Strany vládní koalice by v nich nyní podle průzkumů získaly 29 až 34 procent hlasů. V roce 2021 to bylo 52 procent.

Spolupředsedkyně SPD Saskia Eskenová vyzvala svého spolustraníka Scholze, aby ve vládě více prosazoval sociálnědemokratická témata. Za špatný výsledek vládních stran podle ní mohou i „neustálé hádky“ uvnitř koalice. To připustil také spolupředseda zelených Omid Nouripour. Předseda FDP uvedl, že výsledky voleb v Sasku a Durynsku jsou bolestivé, boj za liberální hodnoty podle něj ale strana nevzdává.

V Durynsku se do zemského sněmu dostala podle prognóz ještě Levice současného premiéra Boda Ramelowa. Získala ale jen 12,5 procenta hlasů. V roce 2019 to bylo ještě 31 procent. V Sasku Levice nepřekonala pětiprocentní hranici.

Možné složení vlád

Jednání o zemských vládách mohou být náročná. Podle prognózy by mohla v Sasku pokračovat koalice CDU, SPD a zelených. V Durynsku by mohla vzniknout vláda CDU, BSW a SPD. Spolupráci s AfD zbylé strany vylučují.

Předvolební kampaň se podle německých médií nesoustředila na regionální témata, dominovala jí snaha opozice využít nespokojenosti se spolkovou vládou kancléře Scholze. Na mítincích se často hovořilo o válce na Ukrajině, drahých energiích, kriminalitě a migraci. Debatu o posledním z témat vyhrotil teroristický útok v Solingenu, při kterém před týdnem mladý Syřan zavraždil tři lidi a dalších osm zranil. Šestadvacetiletý útočník je neúspěšným žadatelem o azyl, kterého se nepodařilo odsunout.

Volební místnosti se v Durynsku i Sasku otevřely v 8:00 a uzavřely se v 18:00, krátce poté vyšly oficiální prognózy. Konečné výsledky by mohly být k dispozici v noci na pondělí. Pokud se prognózy potvrdí, bude to poprvé od druhé světové války, kdy v zemských volbách zvítězila strana řazená ke krajní pravici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...