Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.
Na arménskou železniční stanici dorazil v polovině prosince loňského roku vlak s více než tisíci tunami benzinu ázerbájdžánské společnosti SOCAR. Jak píše ruskojazyčný server Deutsche Welle (DW), ještě před rokem by taková událost byla nemyslitelná.
Jednalo se totiž o první případ přímého dovozu energetických surovin z Ázerbájdžánu v celé postsovětské historii obou republik, které byly až donedávna ve válce kvůli Náhornímu Karabachu.
Podle pozorovatelů tato událost znamená zásadní posun v geopolitice Jižního Kavkazu – Jerevan a Baku přecházejí od pasivního tranzitu k aktivnímu obchodu a zároveň testují pevnost tradiční ekonomické hegemonie Ruska v regionu, píše DW.
Na počátku devadesátých let se tehdy Armény převážně obývaný Náhorní Karabach odtrhl za pomoci Jerevanu od Ázerbájdžánu a vyhlásil mezinárodně neuznanou Republiku Arcach. První válka o Náhorní Karabach skončila příměřím v roce 1994.
Ázerbájdžánu se podařilo získat velkou část Náhorního Karabachu zpět po druhé válce v roce 2020. Konflikt pokračoval v menší intenzitě i v následujících letech a po další úspěšné ofenzivě v roce 2023 vrátil Ázerbájdžán pod svou kontrolu celý region.
Možné trasy pro dodávky
Zintenzivňující dodávky ázerbájdžánského paliva do sousední země jsou v současné době přepravovány přes Gruzii, jelikož neexistuje žádná železniční trať, která by Ázerbájdžán a Arménii přímo spojovala, uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan.
Baku a Jerevan však v lednu provedly společnou inspekci stavu železničního úseku spojující arménskou vesnici Yeraskh a ázerbájdžánské město Sadarak v exklávě Nachičevan s cílem obnovení této infrastruktury. Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev věří, že dodávky jednou budou proudit přímo.
Alijev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu se svým arménským protějškem Vahagnem Chačaturjanem diskutovali také o přímé nákladní dopravě mezi Tureckem, Nachičevanem a Arménií.
„Plány na obnovu přeshraniční i silniční infrastruktury a zvýšení obchodní výměny mezi oběma zeměmi je zcela logický důsledek aktuálních snah o dokončení stanovení hranic, uzavření mírové dohody a případným vybudováním ‚Trumpova‘ koridoru přes Zangezur spojující Ázerbájdžán a jeho exklávu Nachičevan s Tureckem,“ uvedl pro ČT24 politický geograf z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.
Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě (TRIPP) je plán na vytvoření dopravního koridoru, který přes jižní arménskou oblast Sjunik spojí Ázerbájdžán s Nachičevanem.
Až do minulého týdne však nebyly oficiálně zveřejněny žádné podrobnosti o tom, jak bude TRIPP vybudován a spravován. Ve společném prohlášení ministři zahraničí USA Marco Rubio a Arménie Ararat Mirzoyan oznámili založení nové společnosti TRIPP Development Company (TDC), která bude stavět počáteční železniční a silniční části projektu.
USA mají po dobu čtyřiceti devíti let držet čtyřiasedmdesátiprocentní kontrolní podíl, který se na dalších padesát let změní na jedenapadesátiprocentní podíl.
Gruzínské poplatky
Média a oficiální představitelé informovali, že Gruzie požadovala neopodstatněně vysoký poplatek za tranzit přes své území, který Baku a Jerevan využívají. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze později oznámil, že za první dodávku paliva žádný poplatek účtován nebude.
Později dle serveru Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) vyšlo najevo, že se strany dohodly na poplatcích za další dodávky, jejich výše však nebyla zveřejněna.
„Prohlášení Ilhama Alijeva, že dnes tranzitní trasa vede přes Gruzii a zítra bude vést přes Arménii, ničí vše, čeho jsme jako země dosáhli v devadesátých a nultých letech. Gruzie se ocitla v extrémně těžké geopolitické slepé uličce,“ napsal gruzínský exprezident Michail Saakašvili.
Kopeček zmínil, že obchod mezi Arménií a Ázerbájdžánem probíhal i před pádem Náhorního Karabachu, a to neformálně právě přes Gruzii. „Obecně pak je zcela v zájmu Arménie, aby se otevřely její hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem pro mezinárodní obchod – jakkoliv to část arménské veřejnosti může vnímat jako zradu,“ poznamenal.
Dodávky ázerbájdžánských surovin totiž v Arménii vyvolaly bouřlivou reakci – opozice označuje dohodu za faktický ústupek národních zájmů a viní vládu z přímého financování ázerbájdžánské armády, která „nadále okupuje suverénní území Arménie“. Jedná se o pohraniční výšiny, nad nimiž ázerbajdžánské jednotky získaly kontrolu po druhé válce v Karabachu v letech 2021–2022.
Závislost na ázerbájdžánských palivech
Server Euronews poznamenal, že dodávky ázerbájdžánského paliva přinesly také snižování cen pohonných hmot v Arménii. Premiér Pašinjan v této souvislosti nedávno uvedl, že ceny benzinu v zemi se snížily až o patnáct procent.
Prezident Chačaturjan v Davosu prohlásil, že mírový proces mezi Arménií a Ázerbájdžánem nyní otevírá cestu k posílení spolupráce a regionálnímu rozvoji obou zemí.
Expert Kopeček se domnívá, že pro Arménii je obchod s Baku zcela klíčový. „Arménie doposud závisela na exportu a importu přes území Gruzie a Íránu, přičemž klíčovým obchodním partnerem (zejména v energetice) bylo Rusko. Nyní je však Rusko pro Arménii spíše hrozbou, situace v Gruzii je problematická vzhledem k autokratizaci pod vládou Gruzínského snu a příklonem země k Rusku, a situace v Íránu je extrémně nepředvídatelná vzhledem k nejasné budoucnosti tamního islamistického režimu,“ připomněl.
Proto musí Jerevan nyní hledat jiné obchodní kanály do zemí, s nimiž má aktuálně stále uzavřené hranice v důsledku karabašského konfliktu, tedy Tureckem a Ázerbájdžánem, řekl Kopeček. Riziko závislosti na ázerbájdžánských palivech (a případně těch tureckých) podle experta pochopitelně existuje, ale „rizika ze závislosti na obchodu s Ruskem nebo přes území Íránu jsou mnohem větší“.
Vývoz arménského zboží
V rámci rozvíjení spolupráce mezi Baku a Jerevanem jsou také přes Ázerbájdžán realizovány dodávky ruského a kazašského obilí do Arménie.
Pašinjan rovněž informoval, že si jeho země s Baku vyměnila seznam potenciálního zboží, které státy mezi sebou mohou v budoucnu obchodovat. Jerevan vede se svým sousedem jednání o vývozu výrobků z hliníku, domestikovaných zvířat či surovin pro výrobu brandy a tabáku.
Podle kavkazského serveru OC Media zatím není jasné, kdy by k možnému vývozu do Ázerbájdžánu mohlo dojít – záleží na tom, kdy obě strany najdou shodu.
Výsledek mírové dohody
Arménsko-ázerbájdžánské sbližování přichází po přijetí textu vzájemné mírové dohody v Bílém domě za účasti Donalda Trumpa loni v srpnu. Ačkoli nedošlo k podpisu smlouvy, jednání pomohla odblokovat ekonomické mechanismy, které byly po desetiletí zmrazené, podotkl server AzerNews.
„Obě země zatím na podpis mírové dohody poměrně sázejí, snaží se udržet zájem (amerického prezidenta) Donalda Trumpa, přijaly pozvánku do jeho Rady pro mír a v únoru očekávají návštěvu JD Vance,“ zmínil expert Kopeček. Návštěva Vance bude nejvýznamnější návštěvou amerického představitele na Kavkaze od roku 2005, kdy Gruzii navštívil tehdejší prezident George Bush.
Účelem návštěvy amerického viceprezidenta je „navázat na (americké) mírové úsilí a prosazovat Trumpovu cestu k mezinárodnímu míru a prosperitě“, napsal šéf Bílého domu.
Podle experta Kopečka sice existují věcné problémy spojené s uzavřením mírové dohody (delimitace hranic, Ázerbájdžánem kritizované ustanovení v arménské ústavě, podoba zangezurského koridoru, ázerbájdžánská rétorika o části arménského území jako o Západním Ázerbájdžánu), nicméně klíčové bude udržení pozornosti Donalda Trumpa a výsledek arménských parlamentních voleb plánovaných na červen 2026.
„Pokud arménský premiér Pašinjan dle očekávání volby vyhraje a pozornost Donalda Trumpa neodvane jinam, je podpis mírové dohody během roku 2026 realistický,“ uzavřel expert.
