Během povstání wagnerovců zemřeli ruští vojáci, připustil Putin. Běloruská armáda byla připravená k boji

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Putin, jehož země loni v únoru proti Ukrajině významně zintenzivnila válku vedenou od roku 2014, se ve svém pondělním projevu věnoval především vzpouře soukromé Wagnerovy skupiny, jejíž členy vyzval, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. „Odvaha a sebeobětování padlých hrdinů-pilotů zachránily Rusko před tragickými a ničivými následky,“ řekl v jedné části proslovu ruský prezident, a potvrdil tak zprávy o obětech na straně ruské armády.

Kolik pilotů zahynulo ani kolik letadel wagnerovci sestřelili, ale nesdělil. Ruský exilový server Meduza už dříve napsal, že si vzpoura, při níž wagnerovci ovládli Rostov na Donu a zároveň pochodovali na Moskvu, vyžádala životy třinácti ruských pilotů. O stejném počtu mluví i některé ruské kanály na Telegramu, píše Reuters.

V úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě Putin piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení wagnerovců na Moskvu, uctil minutou ticha. Prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. 

„Rychlé a přesné nasazení jednotek silových struktur pomohlo zvrátit velmi nebezpečný vývoj událostí v zemi, zabránilo obětem mezi civilním obyvatelstvem,“ sdělil přítomným Putin. „Ochránili jste ústavní pořádek, stejně jako život, bezpečí a svobodu našich obyvatel. Ubránili jste naši vlast před otřesy, prakticky jste zastavili občanskou válku,“ řekl také vojákům.

V Kremlu se shromáždilo přes dva a půl tisíce vojáků, členů národní gardy a dalších představitelů bezpečnostních složek, informovala agentura TASS. Spolu s Putinem předstoupil před vojáky také ministr obrany Sergej Šojgu. Agentura Reuters přítomnost Šojgua zdůraznila, šéf wagnerovců Prigožin jej totiž v pátek před vyhlášením tažení na Moskvu obvinil z útoku na své muže. 

Běloruská armáda byla připravená k boji, uvedl Lukašenko

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko v úterý prohlásil, že během víkendové vzpoury wagnerovců nařídil běloruské armádě, aby byla „připravena k boji“. Vzpouru wagnerovců ukončila v sobotu k večeru dohoda mezi Putinem a šéfem žoldnéřů Jevgenijem Prigožinem, kterou podle ruských médií zprostředkoval právě Lukašenko.

„Nebudu skrývat, že bylo bolestivé sledovat události, které se odehrály na jihu Ruska,“ uvedl Lukašenko. „Vydal jsem veškeré rozkazy k tomu, aby byla armáda kompletně připravená k boji. Nikdo, ani usmrkanci na telegramových kanálech, proti tomu neprotestoval. (…) Armáda, všechny ozbrojené síly, včetně policie a speciálních jednotek, byly do poledne uvedeny do plné bojové pohotovosti,“ řekl Lukašenko.

Vytrvalé spory mezi wagnerovci a ruskou armádou byly špatně řešené a vyvolaly víkendovou konfrontaci, řekl podle agentury AFP Lukašenko novinářům. Přiznal, že se situace vymkla z rukou a dodal, že „v tomto příběhu nejsou žádní hrdinové.“

Wagnerovci zůstanou v Africe, řekl Lavrov

Wagnerova žoldnéřská armáda pravděpodobně po vzpouře přestane fungovat jako samostatná organizace a Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

„Putin se ve svém projevu z 26. června snažil přesvědčit co nejvíce bojovníků a velitelů z řad wagnerovců, aby se přidali k ruským armádním silám a dál bojovali proti Ukrajině. Zároveň chtěl, aby se jednotliví wagnerovci, kteří jsou nejloajálnější k Prigožinovi, identifikovali,“ stojí ve zprávě institutu. Putinova snaha začlenit wagnerovce do sil spadajících pod ministerstvo obrany ukazuje, že potřebuje zkušenou a efektivní sílu, uvádí také institut.

Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády v Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech.

Členové Wagnerovy žoldnéřské skupiny nadále v obou zemích zůstanou jako instruktoři. Televizi RT, kterou kontroluje ruský stát, to podle BBC řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Wagnerovci podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních, experti OSN a Spojené státy je však podezřívají z páchání válečných zločinů v těchto afrických zemích.

USA informace o povstání s NATO nesdílely

Server televize CNN napsal, že zpravodajské služby Spojených států měly o chystané vzpouře dopředu „extrémně detailní a přesnou“ představu, a to včetně informací, kde a v jakém počtu budou wagnerovci chtít postupovat. Zpravodajská komunita si ale informace střežila a sdílela je jen s nejvyššími americkými činiteli a jen některými spojenci, nikoli v rámci celé Severoatlantické aliance. Proto byli někteří vysoce postavení evropští i američtí činitelé pátečním a sobotním děním zaskočeni.

Server také uvedl, že v sobotu spojenečtí činitelé varovali Kyjev před útoky na cíle uvnitř Ruska, které by mohly budit zdání, že se Ukrajina a Západ staví na stranu wagnerovců a ohrožují ruskou suverenitu. „Je to vnitřní záležitost Ruska,“ slyšeli ukrajinští představitelé. Podobně se západní politici vyjadřují i navenek.

„Vzpoura odhalila špatnou morálku ruských sil,“ řekl v Horizontu ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Armáda má podle něj systémové problémy, chybí jí koordinace, má špatný koncept velení, a navíc utrpěla velké ztráty.

Motivace vojákům v přímých bojích na Ukrajině prý ale nechybí. „Tam jinou možnost nemáte, bojujete o holý život. Ale v momentě, kdy by se Ukrajincům podařilo prorazit obranné linie a postoupit hlouběji do okupovaného území, v kombinaci se systematickým ničením tylových jednotek a zásobovacích tras by mohlo dojít k rychlé ztrátě morálky,“ dodává Macko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 36 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 56 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.