Berlín jedná s Talibanem o deportaci Afghánců, čelí za to kritice

Nahrávám video

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Německo nový afghánský režim, podobně jako většina světa, neuznává. Na svém území ale respektuje dva jeho diplomatické zástupce. Důvodem jsou jednání o deportacích Afghánců, odsouzených za trestnou činnost.

„Chceme umožnit deportace také prostřednictvím pravidelných linkových letů. To znamená řešit otázky ověřování identity a podobně. Na tom se musíme domluvit se zástupci Afghánistánu,“ prohlásil spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Podle Dobrindta je dohoda mezi spolkovou republikou a Talibanem krátce před uzavřením. Označuje ji za technickou spolupráci, která v žádném případě nepovede k diplomatickému uznání.

Kritika

Přítomnost zástupců Talibanu přímo v Německu kritizují váleční veteráni z Afghánistánu i humanitární organizace. Wahed Khan z Ambulantní pomoci mladým sám jako dítě z Afghánistánu uprchl. „Na jedné straně chceme odsunout zločince, lidi, kteří se kriminalizovali, a na druhé straně si zveme zločince sem, abychom s nimi uzavírali dohody,“ uvedl Khan.

Před riziky varují také zbývající diplomatičtí zástupci před-talibanského režimu v Německu – kvůli postupu Berlína podali hromadnou demisi.

„Toto rozhodnutí je nepřijatelné a představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost občanů kvůli přístupu k citlivým dokumentům a údajům,“ řekl 1. října bývalý afghánský konzul v Bonnu Hamid Nangialay Kabiri.

Taliban je kvůli porušování lidských práv, zejména těch ženských, v mezinárodní izolaci. Německo v posledních dvou letech vrátilo do vlasti dva speciální lety s Afghánci, vždy však prostřednictvím Kataru. Jedinou zemí, která nový režim oficiálně uznala, je Rusko. 

Dvacet evropských zemí, které si podobně jako Německo přejí efektivnější deportace, si stěžuje mimo jiné na to, že vloni se do vlasti vrátilo jen 435 Afghánců. V celé EU jich přitom dostalo rozhodnutí o navrácení bezmála 23 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...