Biden bude s republikány jednat o záchranném balíčku. Návrhy obou stran se však liší o 1,3 bilionu dolarů

Nahrávám video

Prezident Spojených států Joe Biden by se měl v pondělí setkat se zástupci republikánů, aby společně diskutovali například o strategii boje proti pandemii koronaviru i o připravovaném záchranném ekonomickém balíčku.

Bidenova administrativa chystá záchranný balíček ve výši 1,9 bilionu dolarů (40,8 bilionu korun). Je to jeden z pilířů programu nového prezidenta. 

Republikání však tvrdí, že si USA v tuto chvíli nemohou dovolit tak obrovské zadlužení, řekl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. „A žádají Bidena, aby balíček dost zásadně proškrtal.“ Republikáni hovoří o podpoře ve výši maximálně 600 miliard dolarů. Pro ni by hlasovali. 

Ochota společně jednat se cení

Administrativa Bílého domu ale dává najevo, že nebude chtít v projektu zásadně škrtat. „V rámci záchranného balíčku mají jít také stovky miliard na zrychlení očkování a na další opatření, která měla zabránit rychlému šíření koronaviru ve společnosti,“ uvedl zpravodaj.

Miřejovský také řekl, že v USA se považuje za dobrý signál, že Biden chce jednat s republikány a hledat s nimi konsenzus. „A neprosazovat všechno jen silou Demokratické strany a její většiny v obou komorách Kongresu.“ Ve Sněmovně reprezentantů je poměr demokratů vůči republikánům 222 vůči 212. V Senátu je poměr 50 ku 50, v případně nerozhodného hlasování je určující hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové. 

Server americké televize Fox News uvedl, že do Bílého domu tak míří skupina deseti republikánských senátorů. Má projednat možný kompromis ohledně plánu proti epidemii, který by mohl získat podporu obou stran, aby prošel Senátem. „Je to první známka významných rozhovorů mezi stranami o této otázce.“ 

Server však také poznamenal, že minulý týden dávali republikáni hlasitě najevo, že se cítí být vynecháni z jednání o zákonu. Bílý dům podle nich používal agresivní nátlakovou taktiku, aby zajistil, že umírnění demokraté budou s jeho plánem souhlasit. Podle Fox News demokraté v Kongresu podnikají procedurální kroky, aby balíček prošel bez jakékoliv podpory republikánů. Hledají tak prý i způsob, jak obejít takzvaný filibuster, tedy blokování diskuse dlouhými projevy senátorů.

USA odsoudily dění v Rusku a Myanmaru

Miřejovský také zmínil, že ačkoliv se Biden ještě nevyjádřil k dění v Rusku a Myanmaru, učinil tak jeho ministr zahraničí Antony Blinken. „USA odsuzují neustálé používání brutálních taktik Ruska proti poklidným demonstrantům a novinářům. Je to stejné už druhý týden,“ reagoval  Blinken.

K Myanmaru pak uvedl: „Vyzýváme vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a představitele občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu.

Miřejovský v této souvislosti uvedl, že Blinken naznačil možnost dalších amerických sankcí vůči Rusku, Myanmaru, případně i v jiných záležitostech vůči Číně, Íránu či Severní Koreji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 11 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 40 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 hhodinami
Načítání...