Bláznovství, označil starosta Hirošimy zastrašování jadernými zbraněmi

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

„Zastánci jaderných odstrašovacích prostředků, kteří tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k udržení míru, jen zdržují postup k jadernému odzbrojení,“ prohlásil Juzai.

Před dvěma měsíci se v Hirošimě konal summit skupiny G7, na kterém vedoucí představitelé velkých ekonomik světa vydali společné prohlášení vyzývající k tomu, aby jaderné zbraně nebyly použity. Zároveň ale ospravedlňovali vlastnictví takovýchto zbraní „pro obranné účely a pro zastrašení před agresí a vydíráním“.

Jejich postoj v nedělním proslovu na vzpomínkovém obřadu odmítl i starosta města Hirošima Macui. „Vedoucí představitelé zemí světa musí okamžitě přijmout konkrétní kroky, které nás vyvedou z této nebezpečné situace,“ řekl.

Nagasaki, Hirošima

Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když USA svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945 na následky výbuchu zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Japonský premiér Fumio Kišida, který se rovněž zúčastnil nedělního ceremoniálu v Hirošimě, uvedl, že cesta ke světu bez jaderných zbraní se kvůli rostoucímu napětí a konfliktům ve světě zkomplikovala. „O to důležitější je obnovit mezinárodní úsilí o dosažení tohoto cíle,“ dodal.

Asi 50 tisíc účastníků ceremoniálu drželo minutu ticha a sledovalo vypuštění stovek bílých holubic, napsala agentura Reuters. V 8:15 místního času, tedy v okamžik, kdy byla na Hirošimu svržena jaderná bomba, se rozezněl mírový zvon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...