Blinken poprvé jednal s Lavrovem. USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2

Nahrávám video

Ministři zahraničí Ruska a Spojených států Antony Blinken a Sergej Lavrov poprvé přímo jednali v islandském Reykjavíku na okraj zasedání Arktické rady. Zdůraznili, že mají velmi rozdílné názory na světové dění, ale stále mohou najít cesty spolupráce, napsala Reuters. Blinken Rusům vytkl věznění dvou amerických občanů, vojenskou přítomnost na okupovaných územích Ukrajiny a zacházení s Alexejem Navalným. Lavrov zase kritizoval nové pozice americké armády v Norsku. Vyšlo také najevo, že USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG budující nový plynovod z Ruska do Německa. O případném setkání prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina se nerozhodlo.

Agentura RIA Novosti po jednání napsala, že ruský ministr schůzku se svým americkým protějškem označil za konstruktivní. První osobní setkání vrcholných diplomatů trvalo hodinu a tři čtvrtě, přitom původně se očekávalo, že bude jen hodinové.

Ve věci Arktidy Blinken naléhal, že musí být oblastí bez konfliktů, kde se země chovají zodpovědně a ekologicky. Lavrov označil Arktidu za oblast ruského vlivu a varoval Západ před jeho tamními ambicemi. Zopakoval svou podporu obnově dialogu náčelníků generálních štábů osmi členských zemí Arktické rady.

Kritizoval, že Norsko, které je členským státem NATO, minulý měsíc povolilo Spojeným státům vybudovat zařízení na třech jeho leteckých a jedné námořní základně. „Náš soused Norsko, které nikdy nevyznávalo trvalou přítomnost cizí armády na svém území, se rozhodlo pro změnu,“ podotkl Lavrov.

Ohledně dalších témat zaznělo, že Washington usiluje o propuštění Paula Whelana a Trevora Reeda, dvou amerických občanů vězněných v Rusku. Blinken také vyjádřil znepokojení nad ruskou vojenskou přítomností na Ukrajině a v jejím blízkém okolí.

Zmínil i zdravotní stav ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Ten je vězněn v procesu, který opozice i mnohé západní země považují za zmanipulovaný. Stěžuje si na nekvalitní zdravotní péči. Ruské úřady ho zatkli hned po návratu z Německa, kde se léčil z otravy novičokem. Tu má podle řady indicií včetně přiznání jednoho z agentů na svědomí tajná služba FSB. Ruské vedení podíl na otravě odmítá.

Sankce za plynovod

Během schůzky Blinkena s Lavrovem vyšlo oficiálně najevo, že Spojené státy uvalily sankce proti osmi lodím a institucím zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2, který povede po dně Baltského moře a bude jím proudit plyn z Ruska do Německa.

Americká administrativa však upustila od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG, která za projektem stojí, a jejímu výkonnému řediteli Matthiasi Warnigovi, jenž je považován za spojence Kremlu. „To je rozhodně pozitivní signál,“ reagoval kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Dlouhé napětí

Blinken po schůzce s Lavrovem varoval, že pokud se Rusko bude chovat vůči Spojeným státům nebo jejich spojencům agresivně, Washington na to odpoví. Myslí si, že svět by byl bezpečnější, pokud by Spojené státy a Rusko spolupracovaly. Existuje podle něho mnoho oblastí, ve kterých se americké a ruské zájmy protínají.

Podle Lavrova existují „zásadní rozdíly v tom, jak hodnotíme mezinárodní situaci“, Moskva je podle něho ale připravená o všech otázkách diskutovat.

Mezi Spojenými státy a Ruskem panuje v posledních měsících velké napětí. Biden v březnu přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb. Moskva kvůli tomu povolala svého velvyslance v USA ke konzultacím, doposud se do Spojených států nevrátil, píše agentura Reuters.

V polovině dubna pak USA uvalily na Rusko sankce a vyhostily deset jeho diplomatů za vměšování do listopadových voleb v USA či kybernetické útoky na americké vládní instituce a soukromé firmy. Rusko recipročně vyhostilo deset amerických diplomatů. V pátek Moskva zařadila Spojené státy spolu s Českem na seznam zemí, které nejsou přátelské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...