„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Nahrávám video

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.

Rutte během svého projevu vyzval k „transatlantické revoluci v obranném průmyslu“ a zbrojním společnostem vzkázal, aby při svých investicích více riskovaly. „Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil před zástupci průmyslu i států Aliance. „Průmysl ve všech zde zastoupených zemích musí být připraven více riskovat. Poptávka existuje a vy to víte,“ dodal s tím, že poptávku je třeba přeměnit ve skutečné obranné schopnosti.

Generální tajemník NATO znovu zopakoval, že od loňského summitu Aliance v Haagu se podařilo dosáhnout významných úspěchů. Zmínil zejména fakt, že evropské členské státy NATO a Kanada vynaložily v roce 2025 na obranu v reálném vyjádření o devadesát miliard dolarů více než v roce 2024, čímž celkové výdaje vzrostly na více než 570 miliard dolarů, tedy o dvacet procent.

„Posouváme se správným směrem, ale je potřeba toho dělat více, rychleji a společně,“ apeloval Rutte. Obranné schopnosti jsou podle něj potřeba nyní, vyžaduje si to bezpečnosti situace ve světě. V této souvislosti zmínil zejména fakt, že Rusko dává téměř polovinu svého rozpočtu na posílení své vojenské mašinérie a na vedení války proti Ukrajině. Stejně tak modernizuje svou armádu i Čína a také Severní Korea. „Ukažte lidem, že jste schopni je bránit,“ vzkázal generální tajemník NATO zástupcům spojeneckých zemí.

NATO posílí letecké kapacity a koupí nové průzkumné stroje

Aliance podle Rutteho zahájí provoz strategické letecké přepravní flotily transportních letounů A400M a spojenci rovněž nakoupí až deset průzkumných letounů Saab GlobalEye, které nahradí stárnoucí flotilu letounů AWACS. Generální tajemník rovněž uvedl, že Aliance rozšíří svou stávající flotilu tankovacích a transportních letounů A330 MRTT o jeden další stroj. Šéf NATO také informoval, že spojenci pořídí až pět výškových průzkumných dronů Northrop Grumman MQ-4C Triton. Záměr jejich nákupu stvrdily podpisem dopisu o záměru Norsko, Finsko, Německo a Dánsko.

Jde o vůbec první pořízení dronů Triton v rámci NATO. Tyto stroje doplní současnou flotilu zpravodajských, průzkumných a sledovacích dronů RQ-4D Phoenix, které jsou rozmístěny na letecké základně Sigonella v Itálii. Drony Triton i Phoenix budou využívány v rámci pozemního průzkumného programu Severoatlantické aliance.

Generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson následně upřesnil, že budou schopni zahájit dodávky letounů Saab GlobalEye v roce 2030, pokud s nimi Aliance rychle uzavře smlouvu. Dodal, že konečná cena zatím nebyla dohodnuta, ale měla by se pohybovat přibližně mezi 400 a 450 miliony dolarů za jeden letoun.

Prezident a generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson (uprostřed) po boku švédského premiéra Ulfa Kristerssona (vpravo) a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na Fóru obranného průmyslu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Do mnohonárodní iniciativy týkající se transportních letounů se zapojily Belgie, Chorvatsko, Francie, Polsko, Španělsko, Turecko a Británie. Jejím cílem je řešit nedostatky ve strategických leteckých přepravních schopnostech evropských spojenců prostřednictvím budoucího vytvoření mnohonárodní flotily založené na vojenských letounech Airbus A400M.

„Výběr letounu A400M pro tuto mnohonárodní flotilu potvrzuje jeho klíčové schopnosti pro strategickou leteckou přepravu. S více než 135 letouny v provozu a více než 270 tisíci nalétanými hodinami se A400M stal páteří vojenské letecké mobility největších evropských zemí NATO,“ citovala agentura Reuters předsedu společnosti Airbus Defence and Space UK Bena Bridge.

Představení nových dohod doprovázela hudba a často i videoprojekce. Na pódium postupně za Ruttem přicházeli zástupci jednotlivých spojeneckých zemí a dotyčných společností. Na obří obrazovce za nimi se přitom promítala celková hodnota jednotlivých dohod.

„Musíme toho udělat více,“ apeloval Rutte. Vystoupil i Zelenskyj

„Můžeme toho dokázat více, když budeme postupovat společně. A musíme toho udělat více,“ apeloval generální tajemník NATO. „Spojenci vytvářejí nové nadnárodní nákupní koalice. To nám pomůže získat více schopností, které potřebujeme v celé řadě oblastí,“ dodal.

Další iniciativy se týkají obrany proti dronům a kritických surovin. Spojenci se dohodli, že v příštích pěti letech investují více než čtyřicet miliard dolarů do schopností obrany proti dronům. „Společně budujeme dronovou alianci a učíme se z reálných zkušeností Ukrajinců z bojiště,“ sdělil Rutte.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Fóru obranného průmyslu sdělil, že Ukrajina je schopna zachytávat ruské drony Šáhed s více než devadesátiprocentní úspěšností. „To znamená tisíce ruských útočných dronů, které každý týden sestřelujeme. A při vší úctě k ostatním – žádná jiná země nemá kapacitu bránit se útočným dronům v takovém rozsahu jako my. Realita války nás přinutila takové kapacity vybudovat,“ zdůraznil.

Nahrávám video

Zelenskyj rovněž evropské spojence vyzval, aby urychlili úsilí o vytvoření vlastního systému protiraketové obrany. Evropa podle něj potřebuje dostupný a sériově vyráběný systém protibalistické obrany co nejdříve. Protivzdušnou obranu potřebuje podle Zelenského posílit rovněž Ukrajina. Partnery proto ve svém projevu požádal o další pomoc. Jedná se podle něj o poslední významnou výhodu Ruska. „A jak jsme viděli ve válkách na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu, jde o problém globálního významu,“ dodal.

Nahrávám video

Ve své řeči ukrajinský prezident rovněž poděkoval spojencům, kteří podporují členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Následně se z pódia přišel pozdravit s Ruttem, který seděl hned v první řadě společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Hned vedle nich seděl i český premiér Andrej Babiš (ANO), s nímž si Zelenskyj rovněž podal ruku.

Přítomen byl také prezident Petr Pavel. Ten sdělil, že s ukrajinskou hlavou státu neměl příliš času na diskusi. Zelenskyj podle Pavla ocenil českou muniční iniciativu a její význam pro ukrajinskou obranu s tím, že by bylo třeba udržet její pokračování ve stejných objemech jako dosud.

Nahrávám video

Spojenci se v úterý také zavázali spolupracovat při pořizování, skladování, přepravě a správě zásob klíčových obranných materiálů. Do této iniciativy se zapojí Belgie, Kanada, Dánsko, Finsko, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Turecko. „Potřebujeme stabilní dodávky těchto materiálů,“ dodal Rutte. Podobné iniciativy podle něj ukazují, že spojenci věří, že společný přístup pomáhá posilovat bezpečnost.

Veškerá oznámení se odehrála na úvod Fóra obranného průmyslu, které se konalo na okraj summitu NATO v Ankaře. Lídři NATO měli během úterního dne v plánu představit zbrojní dohody v hodnotě desítek miliard eur ve snaze ukázat, že vyslyšeli americké výzvy k vyšším výdajům na obranu Evropy, a to ještě před samotným večerním zahájením summitu, kterého se účastní i prezident USA Donald Trump.

Británie a Nizozemsko podepsaly dohodu o vojenských lodích za 2,4 miliardy liber

K uzavření dohody ale došlo i mimo Fórum obranného průmyslu. Britská vláda v tiskové zprávě informovala, že britský premiér Keir Starmer a jeho nizozemský protějšek Rob Jetten podepsali dohodu o námořním partnerství v hodnotě 2,4 miliardy liber (zhruba 68 miliard korun), na jejímž základě vznikne nová generace obojživelných transportních lodí pro ozbrojené síly obou zemí. Oba státy chtějí rovněž společně chránit kritickou podmořskou infrastrukturu a odrazovat hrozby v severním Atlantiku a v oblasti Arktidy.

Plavidla budou postavena podle nizozemského návrhu v britských loděnicích za účasti nizozemského průmyslu. Dohoda má podle britské vlády podpořit stovky pracovních míst ve Spojeném království pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Nové lodě se mají stát páteří posílených britsko-nizozemských obojživelných sil, přičemž každá země bude provozovat čtyři plavidla. Lodě o délce 160 metrů a výtlaku patnáct tisíc tun budou moci přepravovat vojáky, techniku i bezpilotní letouny. Letové paluby budou uzpůsobeny pro drony a autonomní raketové systémy. Partnerství má rovněž rozšířit průmyslovou a vojenskou spolupráci v oblasti autonomních technologií, dodala Downing Street 10.

Britský ministr obrany Dan Jarvis označil dohodu za další krok k posílení společných obojživelných sil obou spojenců v NATO i ve Společných expedičních silách. Uvedl, že britské a nizozemské jednotky budou používat stejnou techniku, společně cvičit a v případě potřeby budou schopny společně bojovat. Podle něj partnerství přispěje k bezpečnosti obou zemí i celé Evropy.

„Smyslem tohoto partnerství není pouze stavba lodí, ale také zajištění dlouhodobé bezpečnosti jak pro Spojené království, tak pro Nizozemsko, a tím i toho, že budeme schopni udržet si náskok před hrozbami budoucnosti,“ prohlásil britský premiér Starmer.

Nová dohoda podle Londýna navazuje na více než padesát let spolupráce britsko-nizozemských obojživelných sil, které britská vláda označuje za nejdéle fungující integrované vojenské uskupení v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
10:42Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA a Írán začnou znovu jednat, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump pak znovu prohlásil, že strany jednají
01:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
15:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 2 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 4 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 5 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 5 hhodinami

Francouzské úřady vyšetřují sebevraždy v okolí premiéra

Stížnost byla podána 25. června státní zaměstnankyní po pokusu o sebevraždu na konci dubna, odhaluje France Inter.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.