Carlson je proruský příznivec Trumpa. Ideální typ Kremlu pro odeslání vzkazu, řekl Dvořák o rozhovoru s Putinem

Nahrávám video

Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Carlson se stal prvním americkým žurnalistou, s nímž Putin hovořil od předloňského začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Po rozhovoru, který ve čtvrtek umístil na svůj web, se honosil exkluzivitou a mimo jiné řekl, že nikdo jiný neměl zájem. Jeho tvrzení ale záhy dementovala britská stanice BBC či americká CNN. Všechny žádosti o interview s ruským vůdcem ale byly dlouhodobě ignorovány, což potvrdil i Kreml.

Na otázku, proč byl vyslyšen právě Carlson, má Dvořák jednoznačnou odpověď. „Člověk, který musel odejít i z Fox News a který je velkým příznivcem Donalda Trumpa, byl pro Putina a jeho tiskového mluvčího Dmitrije Peskova ideálním typem. Pro ně šlo o člověka, který o Rusku referuje jinak než ostatní. Pochopitelně příznivě. A proto se k tomu rozhovoru dostal.“

Podle Dvořáka v něm víceméně vůbec nešlo o vzkaz směrem do zahraničí, ale směrem domů, do Ruska. Tam se dle něj totiž rozmáhá názor, že „o ně (o Rusy, pozn. red.) nikdo na Západě nemá zájem. A vida – taková moderátorská hvězda ano. To je přece velmi důležité sdělení,“ pokračoval komentátor Českého rozhlasu.

Cílovou skupinu však podle něj tvořili i lidé na Západě. „Putin a jeho nejbližší sice dobře vědí, že na Západě zkrátka nemůžou volně pábit jako doma v Rusku, ale dobře vědí i to, že už se i na Západě rozrůstá segment posluchačů, který na to pábení slyší, což mě upřímně děsí.“

„Děsí mě fakt, že existuje stále větší skupina lidí, jejíž objednávkou je populista a autokrat,“ dodal Dvořák.

Ukrajinská rozvědka: Šlo o ruskou zvláštní operaci

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov označil interview za ruskou speciální operaci a součást psychologické války. Západní novináři vidí zase rozhovor jako ostudné dno Carlsona, který dle ruského zpravodajského serveru Meduza, jenž působí v lotyšském exilu, poskytl autokratovi prostor pro manipulaci.

Carlson podle portálu nedal ruskému prezidentovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a Putin opět vyprávěl to co vždycky. Meduza zároveň upozornila, že sami Rusové interview na sociálních sítích zesměšňují.

Jusov popsal Putina jako „geopolitického šílence“, jenž „vypráví hlouposti o mezinárodním právu, dějinách, a rozhoduje, které národy mají existovat, anebo neexistovat“. Sama skutečnost, že ruské zvláštní služby vynakládají obrovské prostředky na ovlivňování západní veřejnosti, podle něj svědčí o tom, jak moc je toto publikum pro Rusy důležité. „Uvědomují si, že možnost ovlivnit demokratický svět je pro ně kriticky důležitá,“ dodal mluvčí HUR.

Šéf Kremlu v rozhovoru tvrdil, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, a mimo jiné odmítl, že by mohlo napadnout i další země východní Evropy – konkrétně Polsko či Lotyšsko.

Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz ale Putinovi nevěří. Podle polských médií řekl, že „čím více se opakuje, že něco není v plánu, o to více je třeba být podezřívavý“. Připomněl, že předloni před začátkem invaze Moskva popírala, že by chystala vpád do sousední země. U hranic soustředila velké množství jednotek a tvrdila, že jde o cvičení.

Nahrávám video

Americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová v rozhovoru pro Českou televizi prohlásila, že řada Američanů reagovala na Carlsonovu snahu vyzpovídat ruského vůdce velmi kriticky. „Někteří mu vyčítají, že rozhovor vůbec dělal, že mu nepokládal dostatečně konfrontační otázky, že mu netvořil oponenturu na jeho odpovědi, někdy ho ani nepřerušil. První půlhodina je v podstatě nepřerušovaný monolog Putina,“ podotkla.

Chvála na adresu Carlsona přichází v USA hlavně z pravicově konzervativního tábora. „Příznivci Donalda Trumpa Carlsonovi velmi fandí. Říkají, že konečně novinářům ukázal, jak se má rozhovor dělat. Ti pro něj mají jen slova chvály,“ doplnila Ciglerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 2 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 2 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 3 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 3 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 4 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 4 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.