Carney v Kyjevě při oslavách nezávislosti oznámil další vojenskou pomoc

Nahrávám video

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Kanada poskytne příští měsíc Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující jednu miliardu kanadských dolarů (15 miliard korun), avizoval Carney. „Ukrajina je v první linii boje za svobodu a suverenitu. Po třech letech války Ukrajinci naléhavě potřebují více vojenského vybavení. Kanada na tuto výzvu reaguje a poskytuje dvě miliardy dolarů na drony, obrněná vozidla a další kritické zdroje,“ shrnul kanadský premiér.

Kanada patří ke členům takzvané koalice ochotných, což je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Aktuálně má 31 zemí, včetně Česka. Americký prezident Donald Trump se zase snaží zprostředkovat mírové rozhovory mezi Zelenským a ruským vládcem Vladimirem Putinem, které by ukončily plnohodnotnou ruskou agresi vůči Ukrajině.

Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií FSV UK je Zelenského vzkaz o tom, že Ukrajina válku nevyhrává, ale ani neprohrává, mimořádně důležitý, protože do velké míry vyvrací a popírá ruské narativy, které postupně prosakují v informačním prostoru na Západě „a snaží se nás přesvědčit o tom, že Rusko vítězí a podpora Ukrajiny nedává smysl“. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli oznámil, že ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle stejného webu oznámila osvobození vesnice Novomychajlivka ve stejné oblasti.

Nahrávám video

Ruská propaganda se podle Šíra snaží přesvědčit občany EU, že je třeba hledat řešení tím způsobem, že by se vyšlo vstříc ruským požadavkům. Americký viceprezident JD Vance v neděli prohlásil, že Rusko souhlasilo s tím, že bude po válce respektovat územní celistvost Ukrajiny, a učinilo ústupky.

„Neřekl jsem, že ustoupili ve všem. Jejich ústupkem je, že připustili, že po válce bude platit územní celistvost Ukrajiny. Uznali, že nebudou moci ustanovit v Kyjevě loutkovou vládu. A co je důležité, přijali, že budou muset vzniknout nějaké bezpečnostní záruky pro ukrajinskou územní celistvost,“ upřesnil Vance.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) jsou jakákoliv omezení stanovená ukrajinské armádě v rámci dohody s Ruskem nepřijatelná. Armáda je podle něj nejlepší bezpečnostní zárukou, kterou Ukrajina má. Řekl to pro rakouský tisk. Ministr také na síti X Ukrajině ke Dni nezávislosti popřál sílu, výdrž, naději a vítězství.

NATO je s vámi, vzkázal Rutte

Ukrajina si připomíná Den nezávislosti, kdy 24. srpna 1991 Nejvyšší sovět Ukrajiny (parlament) vyhlásil státní nezávislost na Sovětském svazu a oficiální název země se změnil na Ukrajinskou republiku. V prosinci téhož roku akt vyhlášení nezávislosti obyvatelé v referendu potvrdili více než devadesáti procenty hlasů.

Zelenskyj na síti X uveřejnil Trumpův dopis, ve kterém šéf Bílého domu blahopřeje Ukrajincům ke státnímu svátku. Blahopřání dorazila od celé řady spojenců – kromě Česka například od premiéra a královské rodiny Velké Británie, představitelů Francie, EU, Německa, Finska, Lotyšska, Rumunska, Turecka a mnoha dalších.

„Chci poblahopřát Ukrajině k 34. výročí nezávislosti. Pokud si nějaká země zaslouží mír co nejdříve, je to Ukrajina a chci vás ujistit, že NATO je s vámi,“ sdělil na síti X generální tajemník NATO Mark Rutte.

Ukrajina a Rusko v neděli oznámily, že si vyměnily po 146 válečných zajatcích. Podle ruského resortu obrany se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Ve výměně se podle Moskvy diplomaticky angažovaly Spojené arabské emiráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...