Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu je skvělá, ale měla zůstat neveřejná, soudí bývalý velvyslanec USA Fried

Nahrávám video

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo pět set tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších tři sta tisíc kusů v sovětské ráži, uvedla tehdy agentura ČTK.

Od té doby se k této iniciativě podle dostupných informací už připojily například Norsko, Nizozemsko, Francie, Německo, Kanada, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko či Belgie.

Fried k tomu nyní řekl, že by si přál, aby informace o této iniciativě nebyla veřejná, „ale je a Česko v tom provádí skvělé věci.“ Vysvětlil, že pokud se podobné akce dějí, je lepší dělat je diskrétně, aniž by se o nich veřejné hovořilo. „Mluvím o tom jako bývalý diplomat,“ dodal.

Zdůraznil ale, že když už se to dostalo do veřejné sféry, tak „pojďme české straně vyslovit uznání.“

Při příležitosti čtvrtstoletí členství Česka v NATO Fried zmínil, že do Aliance přineslo například skvělé kontakty po celém světě a informace v oblasti kontrašpionáže.

Tlak ze strany Havla byl účinný

Připomněl, že na rozšíření Aliance o další členy tlačil v 90. letech minulého století například český prezident Václav Havel. „Havel tlačil na Clintona v otázce rozšíření NATO a měl pravdu. Přitom tehdy nebylo tolik lidí, kteří by tento proces podporovali,“ zmínil Fried.

Česko i další evropské postkomunistické státy se přitom mohly odvolat na to, že svrhly komunismus a vybudovaly tržní hospodářství. Fried konkrétně vedle Havla zmínil také bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsu a z české strany i diplomaty Michaela Žantovského a Alexandra Vondru. „Jednali efektivně, využívali svou kredibilitu z roku 1989 a své kontakty,“ vypočítal.

Clinton se musel rozhodnut

Fried se v rozhovoru věnoval také pozici tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona. V roce 1993, kdy se stal prezidentem, byla většina establishmentu proti rozšíření NATO. „Musel učinit rozhodnutí, že se nezmrazí hranice NATO,“ řekl diplomat. Později na Clintonovo rozhodnutí navázala i administrativa republikána George W. Bushe, takže politická kontinuita zůstala zachována.

Bývalý velvyslanec v Polsku uvedl, že chvíli Clintonovi trvalo, že si uvědomil, že je nutné zrušit rozdělení Evropy a ne ho zachovat. Zaměřil se pak na vztahy s Ruskem, ale i na rozšíření NATO.

Zklamáním je Maďarsko

Při pohledu na současnost vidí Fried jako obzvláštní problém Maďarsko. Podle něj se chová tak, „jako by rok 1956 byl invazí z Bruselu. Ne, byla to invaze z Ruska,“ zdůraznil.

Současní maďarští lídři se podle Frieda chovají, jako by byli v roce 1848 na straně cara Mikuláše I. a ne na straně maďarského lidu. „Je to pro nás velké zklamání,“ dodal.

K letošním americkým prezidentským volbám řekl, že část republikánů pod vedením Donalda Trumpa podporuje izolacionismus. Je to přitom podle něj ta nejhorší tradice americké zahraniční politiky. Z minulosti zmínil americký nezájem o Sudety, o Československo, což vlastně nahrávalo hitlerovskému Německu.

Praha by nyní společně s Varšavou měla podle bývalého amerického velvyslance v Polsku dotlačit Washington k další pomoci Ukrajině. Fried v této souvislosti také ocenil, že se postoj západní Evropy přibližuje Středoevropanům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...