K výročí konce druhé světové války Čína uspořádala vojenskou přehlídku

Ceremonie začala osmdesáti salvami z děl, po nichž následovala státní hymna Pochod dobrovolníků. Ta pochází z roku 1935 z prvních let odporu proti invazi japonských sil, napsala agentura AP. Putin s Kimem doprovodili Siho k tribuně s výhledem na náměstí, potřásli si rukou s pěti veterány a čínský prezident poté zahájil projev.

Akce se konala na náměstí Nebeského klidu, přihlíželo jí na 50 tisíc diváků. Přehlídku z tribuny sledovala kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů. Čínský vládce přivítal v Pekingu přes dvacet světových lídrů – mimo jiné i indonéského prezidenta Prabowa Subianta, který v domovské zemi čelí rozsáhlým protestům.

Vojenské přehlídky se mezi jinými zúčastnili běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, velitel myanmarské junty Min Aun Hlain, íránský prezident Masúd Pezeškján, vietnamská hlava státu Luong Cuong či prezident Kuby Miguel Díaz-Canel. Přijeli také slovenský premiér Robert Fico (Smer) a srbský prezident Aleksandar Vučić. Mezi hosty naopak nebyli vysocí představitelé USA, západní Evropy, Japonska, Indie či Jižní Koreje. V Pekingu byly kvůli akci uzavřeny hlavní silnice a školy.

Přehlídku, která trvala okolo 90 minut, zahájili vojáci, jejichž inspekci provedl Si. Z otevřené limuzíny zdravil nastoupené jednotky, které mu odpovídaly zvoláním „Sloužíme lidu!“. Kromě příslušníků armády a námořnictva byla podle AP přítomna i kybernetická jednotka, mající na starost informační bezpečnost, a informační podpůrná jednotka, která má budovat síťové informační systémy na podporu bojové připravenosti armády.

Jaderné i balistické střely

Čínská armáda podle AP ukázala pozemní, námořní a vzdušné strategické zbraně, jaderné a balistické střely, hypersonické rakety určené k ničení lodí na moři, průzkumné, útočné a podvodní drony včetně typu AJX-002, který vypadá jako dlouhá úzká ponorka, nebo nové mezikontinentální balistické rakety DF-61 schopné nést jaderné hlavice.

Nad diváky poté přeletěly stíhací letouny typu J-16D, J-20 či J-35A, vrtulníky a strategické bombardéry H-6N. Při zakončení přehlídky bylo nad náměstím vypuštěno 80 tisíc holubic, dodala agentura Reuters.

Přehlídka má podle analytiků demonstrovat vojenskou sílu a diplomatický vliv Číny. „Velké obrození čínského národa je nezastavitelné,“ prohlásil v projevu Si s odkazem na slogan používaný čínskou komunistickou stranou.

„Dnešní Čína je silná, nikoho se nebojí a je připravena převzít vedoucí roli ve světě,“ citovala AP slova Siho. Strategickou oporou obrození národa musí být podle něj čínská armáda, jejímž úkolem je chránit suverenitu a sjednocení země. Podle agentury tím narážel na Tchaj-wan, na který si Peking činí nárok.

Protiváha USA

Akce se konala v době, kdy americká obchodní cla a nestálá politika prezidenta USA Donalda Trumpa napínají vztahy se spojenci i soupeři, napsal Reuters. Na Siův projev okamžitě reagoval Trump, který na své sociální síti Truth Social položil otázku, zda Si zmíní i americkou podporu a oběti v boji za čínskou svobodu v průběhu druhé světové války.

Čínskému vládci i „úžasnému čínskému lidu“ Trump následně popřál krásný den oslav. „Vyřiďte prosím mé vřelé pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, s nimiž intrikujete proti Spojeným státům,“ zakončil Trump svůj vzkaz.

Americký prezident ještě před akcí zdůraznil svůj „velmi dobrý vztah“ se Si Ťin-pchingem. „Čína nás potřebuje mnohem víc, než my potřebujeme je,“ dodal.

Místní samosprávy po celé Číně mobilizovaly desítky tisíc dobrovolníků a členů Komunistické strany, aby před přehlídkou sledovali jakékoli známky potenciálních nepokojů. „Prezident Si Ťin-pching využije této příležitosti k tomu, aby ukázal, jak ho armáda jasně a neomylně podporuje,“ řekl Reuters pracovník Globálního centra pro Čínu Atlantické rady Wen-Ti Sung.

Vize nového globálního řádu

Čínský vládce označil druhou světovou válku za zásadní bod zlomu ve „velkém zotavení čínského národa“, kdy překonal ponížení z japonské invaze a stal se ekonomickou velmocí.

Na začátku týdne Si Ťin-pching představil svou vizi nového globálního řádu na regionálním bezpečnostním summitu. Vyzval tam k jednotě proti „hegemonismu a mocenské politice“, čímž narážel na politiku vedenou vůči Spojeným státům.

Ruský diktátor Putin na summitu vyzval k uzavření hlubších energetických dohod s Čínou. Naopak vůdci KLDR Kimovi nabízel příležitost získat implicitní podporu pro severokorejský jaderný arzenál. Na mítinku jej doprovázela jeho dcera Kim Ču-e, kterou jihokorejská tajná služba považuje za jeho nejpravděpodobnější nástupkyni.

Na aktuální čínské oslavy konce druhé světové války a doprovodnou velkou vojenskou přehlídku reagovaly i některé další státy v regionu. Japonská vláda podle mluvčího Jošimasy Hajašiho pozorně sleduje kroky Číny, k jejímž záměrům se ale mluvčí podle agentury Kjódó odmítl vyjádřit. Tokio podle něj opakovaně Pekingu zdůraznilo postoj Japonska jako mírumilovné země, která se zavázala, že se tragédie války již nikdy nebude opakovat. Oba státy mají společné strategické zájmy a zájem na konstruktivních a stabilních vzájemných vztazích, dodal Hajaši.

Konec druhé světové války si připomněl také Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území. Prezident ostrova Laj Čching-te po středeční ceremonii v tchajpejské svatyni odmítl připomínání míru držením zbraní. „Tchajwanci milují mír a chrání své přesvědčení o svobodě a demokracii. Věříme, že zbraně v našich rukou slouží k ochraně naší země a domova, a ne k invazi nebo expanzi,“ citovala Laje agentura CNA.

Tchajwanský prezident podle Reuters připomněl, že Japonsko, Německo i Itálie se po válce staly demokratickými zeměmi. Varoval také před obnovou fašismu, cenzurou, vytvářením sítí tajné policie a před uctíváním vůdců. Nepřímo tím podle agentury odkazoval na pekingskou přehlídku, která nesla název „80. výročí vítězství ve válce proti japonské agresi a ve světové protifašistické válce“.