Čína zpřísnila vývoz strategických kovů vzácných zemin

Peking zpřísnil kontroly vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo omezení exportu technologií souvisejících s těmito strategickými prvky. Podle BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči. Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem.

Čína je největším světovým producentem vzácných zemin, které jsou nezbytné pro digitální technologie, automobilový a zbrojní průmysl a energetiku. Na celosvětové produkci zpracovaných kovů vzácných zemin a magnetů má podíl více než 90 procent.

Od dubna zavedla systém licencí pro vývoz některých těchto kovů, což vyvolalo rozruch v několika odvětvích po celém světě. Nově se kontroly týkají vývozu technologií souvisejících s těžbou a zpracováním těchto prvků.

Vývozci tak musí získat povolení pro vývoz technologií používaných k těžbě a tavení, ale také pro technologie používané pro „montáž, seřizování, údržbu, opravy a modernizaci výrobních linek“, uvedlo ministerstvo.

Vzácné zeminy tvoří celkem 17 prvků. Ministerstvo obchodu později dodalo, že na seznam kovů s omezením vývozu přidává pět prvků, a to holmium, erbium, thulium, europium a ytterbium, spolu s příbuznými materiály. Celkem je tak na seznamu už 12 kovů. Omezení vstoupí v platnost 8. listopadu, těsně před vypršením 90denního obchodního příměří s Washingtonem.

Omezení v oblasti obrany

Resort rovněž oznámil, že budou zavedena další omezení pro zahraniční subjekty, které vyvážející související výrobky mimo Čínu. „Nějakou dobu některé zahraniční organizace a jednotlivci přímo či po zpracování převádějí nebo poskytují kontrolované položky vzácných zemin původem z Číny pro přímé nebo nepřímé použití v citlivých oblastech, jako jsou vojenské operace,“ uvedl mluvčí ministerstva.

To podle něj způsobuje značné škody nebo potenciální ohrožení národní bezpečnosti a zájmů Číny a má nepříznivý dopad na mezinárodní mír a stabilitu.

Asijská velmoc také nově objasnila, že licence nebudou poskytnuty zahraničním subjektům působícím v obraně. Žádosti týkající se pokročilých polovodičů se budou schvalovat případ od případu. Nová pravidla také zakazují čínským společnostem spolupracovat se zahraničními subjekty v oblasti vzácných zemin bez povolení ministerstva.

Oznámení přišlo den poté, co američtí zákonodárci vyzvali k širšímu zákazu vývozu zařízení pro výrobu čipů do Číny. Peking hájí svá omezení vývozu jako „nediskriminační“, protože se podle něj nezaměřují na žádnou konkrétní zemi.

Problémy evropských firem

Čína exportní kontroly zavedla v návaznosti na cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Problémy vzápětí pocítily hlavně automobilky, včetně těch evropských, jež čelily zpožděním výroby a rozsáhlým odstávkám. O pomoc požádaly Peking také společnosti vyrábějící čipy.

Evropské firmy se nyní chystají na další přerušení dovozu klíčových kovů z Číny, a to navzdory červencové dohodě o zrychlení dodávek těchto minerálů důležitých pro výrobu elektromobilů, uvedla v polovině září podle agentury Reuters Evropská obchodní komora v Číně.

„Bez ohledu na dohody a závazky dosažené na summitu EU-Čína 24. července nadále pozorujeme významné překážky pro naše členy,“ řekl agentuře prezident komory Jens Eskelund. „Myslím, že lze říci, že od summitu jsme nezaznamenali žádné podstatné změny,“ dodal. Komora proto podle něj očekává, že více firem bude muset přerušit činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...