Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.

Zelenskyj uvedl, že jedním z klíčových ukazatelů problémů je pokles počtu aktivních ropných vrtů. Jen jedna ruská ropná společnost, která navíc nepatří k největším, musela uzavřít zhruba čtyři sta vrtů. Obnovení jejich provozu je přitom v Rusku výrazně složitější než ve většině ostatních zemí produkujících ropu.

Dalším ukazatelem je pokles zpracování ropy. V prvních měsících roku 2026 se podle dostupných údajů snížilo nejméně o deset procent. Kyjev se domnívá, že za tím stojí ukrajinské útoky v hloubi Ruska i tlak sankcí.

Podle zpravodajských informací se bankovní krize v Rusku prohlubuje. Jedenáct finančních institucí se podle nich připravuje na úplnou likvidaci kvůli problémům, které již nelze řešit jiným způsobem. Dalších osm bank má kritické finanční potíže, které bez vnější pomoci nedokážou překonat.

Výrazný zůstává také deficit ruského federálního rozpočtu, který podle odhadů v květnu dosáhl téměř osmdesáti miliard dolarů (1,67 bilionu korun). Situaci navíc podle Kyjeva zhoršují problémy řady regionálních rozpočtů, z nichž některé se podle ukrajinské rozvědky blíží bankrotu.

Prezident zároveň pověřil šéfa zahraniční rozvědky Oleha Luhovského zveřejněním části informací tak, aby nebyly ohroženy zdroje. Podle Zelenského se týkají zejména ruských snah zapojit zahraniční firmy do řešení finanční krize a obcházení sankcí.

Ukrajinská rozvědka také zaznamenala snahy organizovat vývoz obilí z Krymu, který Rusko okupuje v rozporu s mezinárodním právem, i další ekonomické využívání poloostrova za účasti zahraničních společností. Kyjev chce o těchto aktivitách informovat své mezinárodní partnery.

Zelenskyj dříve uvedl, že západní sankce začnou být pro ruskou ekonomiku obzvlášť citelné na začátku léta 2026.

Deník The Wall Street Journal dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že americký prezident Donald Trump zvažuje uvalení sankcí na Rusko. Kreml v reakci obvinil média z „kampaně zaměřené na narušení mírového procesu“, jejímž cílem je „podnítit“ Američany k zavedení nových sankcí.

Článek napsala Karina Levycká (Suspilne Ukraine), poprvé publikovaný 18. května 2026 v 15:00 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...