Do Barcelony směřují tisíce odpůrců rozsudku nad katalánskými politiky. Blokují dopravu

Nahrávám video

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Manifestace, do nichž se zapojily desetitisíce lidí, přerostly v úterý večer a v noci v násilnosti zejména v Barceloně a Tarragoně, a to před budovami španělských úřadů. V Barceloně vyrostly večer na několika místech barikády, na nichž radikální skupiny zapalovaly pneumatiky.

Od pondělka byly při srážkách s policií v celém regionu zraněny více než dvě stovky lidí. Španělská vláda oznámila, že zraněno bylo i 72 španělských a katalánských policistů.

Jenom v noci na středu bylo zadrženo 51 lidí a nejméně 125 jich bylo zraněno, informovala španělská policie. Podle ministerstva vnitra bylo 29 osob zadrženo v Barceloně, kde protestující zapálili více než 150 barikád v ulicích.

Středečního pochodu se zúčastnil i katalánský premiér

Do takzvaných Pochodů svobody se už zapojilo na pětadvacet tisíc lidí, včetně několika ministrů katalánské vlády. Na silnice a dálnice vyjely i traktory. Každý pochod má ujít 100 kilometrů, na trase jsou zastávky asi po dvaceti kilometrech. Nejvíce lidí vyšlo z Girony a města Vic, v obou případech asi deset tisíc.

Pochodu mezi Gironou a Barcelonou se zúčastnil i šéf katalánské vlády Quim Torra. „Tyto pokojné pochody, které se odehrávají napříč zemí (Katalánskem), jsou nejlepší odpovědí Katalánců,“ řekl Torra, aniž by odsoudil předchozí násilnosti.

Organizátoři se inspirovali pochody Mahátmá Gandhího v Indii v roce 1930 a Martina Luthera Kinga ve Spojených státech v roce 1963. Pochody mají skončit v pátek v Barceloně, kde se ten den chystá velká demonstrace. Na pátek také katalánské odbory vyhlásily v regionu stávku.

Násilí kritizují i uvěznění katalánští politici

Násilí radikálních skupin z předchozích dvou dnů kritizovala španělská vláda a opozice, barcelonská starostka Ada Colauová, katalánská vláda i někteří z odsouzených a uvězněných katalánských politiků.

Místopředseda regionální vlády Pere Aragonés ze separatistické strany ERC vyzval všechny v ulicích, aby přestali s násilnostmi, a varoval, že Madrid může dočasně převzít autonomii Katalánska, jako to se souhlasem horní komory španělského parlamentu udělala před dvěma lety předchozí španělská vláda. „Nedejme jim jako dárek 155,“ uvedl Aragonés s odkazem na příslušný článek ústavy, který převzetí autonomie umožňuje.

Na barcelonském letišti, jehož provoz v pondělí ochromily tisíce demonstrantů, byl v noci na středu podle místních médií klid a také středeční demonstrace byly  na rozdíl od předchozích dvou dnů pokojné. Protestující v Barceloně večer házeli do vzduchu stovky ruliček toaletního
papíru. Organizátoři demonstrace, které se zúčastnily desetitisíce lidí, vysvětlili, že „je toho mnoho, co je třeba vyčistit“.

Nahrávám video

Sánchez zatím odmítl výjimečná opatření

Kvůli demonstracím se španělský premiér Pedro Sánchez setkal s lídry španělských opozičních stran, někteří ho vyzvali k výjimečným opatřením. To ale Sánchez zatím odmítl. Podle vlády policie situaci zvládá.

Sánchez odmítl výzvu lídra lidovců Pabla Casada, aby zaslal katalánské vládě první varování před aplikováním článku 155 španělské ústavy. Nepoužije ani zákon o národní bezpečnosti, který umožňuje Madridu převzít velení nad regionální policií.

Podle agentury AP Sánchez Casadovi řekl, že „nevylučuje žádný scénář“. „Všechno je připraveno a vláda bude konat, pokud bude třeba, odhodlaně, přiměřeně a jednotně,“ uvedla madridská vláda v prohlášení. Katalánskou vládu premiér vyzval, aby odsoudila násilnosti.

Předseda ultrapravicové strany Vox Santiago Abascal dokonce navrhl vyhlásit kvůli demonstracím v Katalánsku výjimečný stav. Takové opatření platilo naposledy ve Španělsku v dubnu 1975, ještě za frankistické diktatury, a vláda ho vyhlásila v Baskicku. Výjimečný stav umožňuje mimo jiné dělat domovní prohlídky bez soudního příkazu, vyhlásit zákaz vycházení či zakázat demonstrace i vysílání rozhlasu či televize.

Nezávislost chce asi polovina Katalánců

Pro nezávislost Katalánska, které patří k hospodářsky nejvyspělejším oblastem Španělska, je podle různých průzkumů zhruba polovina z jeho 7,5 milionu obyvatel. Ale i mezi odpůrci nezávislosti se objevují názory, že tresty vězení za uspořádání referenda, ač neústavního, nejsou adekvátní.

Podle deníku La Vanguardia je problém i v tom, že katalánská vláda neměla připravený žádný politický plán, jak na pondělní verdikt reagovat. Vyzvala jen k pokojné masové občanské neposlušnosti. Deník La Vangurdia napsal, že radikální skupiny svým násilím připravují „terén“ pro drastická opatření Madridu. Tím může být právě i dočasné převzetí autonomie, jemuž se dosud Sánchezova vláda dosud brání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 40 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 3 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 11 hhodinami
Načítání...