Všichni si přejí konec války, řekl Zelenskyj po schůzce s Trumpem

Prezident USA Donald Trump v pondělí uvítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně. Zelenskyj uvedl, že na jednání s Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, a doplnil, že všichni si přejí konec války. Očekávaná schůzka ve Washingtonu následovala po pátečním setkání amerického prezidenta a ruského vládce Vladimira Putina, po němž Trump změnil svůj názor na postup ve vyjednávání a namísto příměří začal preferovat rovnou vyjednání mírové dohody. Na tiskové konferenci předcházející jednání se Zelenským a následně i evropskými lídry Trump oznámil, že se následně spojí telefonicky i s Putinem.

Na dotaz novinářů ohledně možných bezpečnostních záruk, které si představuje, prezident Ukrajiny před rokováním s Trumpem odpověděl, že „veškeré“, a poté specifikoval, že Ukrajina potřebuje mimo jiné vybavení, zbraně, silnou armádu, zpravodajské informace, podporu USA a dalších spojenců, bezpečnostní záruky a silný a trvalý mír.

Trump podle CNN v úvodu jednání přímo nevyloučil vyslání amerických sil na Ukrajinu, které by dohlížely na dodržování zatím nedojednaného příměří. Zároveň šéf Bílého domu naznačil, že věc bude předmětem jednání s evropskými lídry, kteří mají na bezpečnosti Ukrajiny zájem, a že by brzy v tomto ohledu mohl sdělit nové informace.

Zelenskyj v Oválné pracovně sdělil, že je připraven o ukončení války jednat v trojstranném formátu, tedy s Trumpem a Putinem. Na novinářský dotaz také uvedl, že je otevřený uspořádání voleb, až to bude bezpečnostní situace na Ukrajině umožňovat a skončí válka.

Nahrávám video

Trump ještě nedlouho před pátečním jednáním s Putinem hrozil, že pokud Rusko nenavrhne uzavřít příměří, uvalí na něj tvrdé sankce. Po jednání na Aljašce s Putinem, které šéf Bílého domu označil za „extrémně produktivní“, ovšem prezident USA otočil a oznámil, že prosazuje přímé přikročení k mírové dohodě bez předchozího příměří. Server Politico upozornil, že Trump tak v podstatě adoptoval Putinovu pozici, která snižuje šanci na případné americké sankce. Svůj úmysl přikročit přímo k mírové dohodě Trump potvrdil i v rámci tiskové konference znovu před jednáním s ukrajinským prezidentem.

Podle webu Axios by přitom Trump rád uspořádal již v pátek třístranné rozhovory zahrnující jak prezidenta Ukrajiny, tak Putina, na jehož pokyn ruská armáda v únoru 2022 zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a již více než tři a půl roku tak bombarduje ukrajinská města. I v momentě, kdy Trump a Zelenskyj začali jednat v Bílém domě, rozezněly se napříč Ukrajinou sirény kvůli přilétajícím balistickým raketám, píše BBC. Trump přitom před zahájením jednání sdělil agentuře Reuters, že „Putin chce, aby válka skončila“.

Podmínky mírové dohody, které načrtli Trump a Putin, mohou být pro Ukrajinu nepřijatelné

Putin podle listu Financial Times požaduje pro uzavření mírové dohody stažení ukrajinské armády z Doněcké a Luhanské oblasti, což může podle zdrojů listu být pro Zelenského nepřijatelná podmínka. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že Putin souhlasil s „robustními“ bezpečnostními zárukami pro Kyjev včetně ujednání rovnajících se článku 5 Washingtonské smlouvy, který garantuje společnou obranu členů NATO, píše BBC.

Nahrávám video

Trump uvedl, že Kyjev obdrží velkou bezpečnostní pomoc a bude s Ukrajinou a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na tom, aby byl mír trvalý. Z páteční schůzky s Putinem podle Trumpa může vzejít něco dobrého a v tuto chvíli lze hovořit o určitém pokroku.

Trump nicméně v noci na pondělí SELČ zároveň vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO nebo jejího znovuovládnutí poloostrova Krymu, nelegálně okupovaného Ruskem od roku 2014, dodává britská veřejnoprávní stanice. Naopak podle CNN v úvodu jednání přímo nevyloučil vyslání amerických sil na Ukrajinu, které by dohlížely na dodržování zatím nedojednaného příměří. Zároveň šéf Bílého domu naznačil, že věc bude předmětem jednání s evropskými lídry, kteří mají na bezpečnosti Ukrajiny zájem, a že by brzy v tomto ohledu mohl sdělit nové informace.

Zelenského doprovází skupina evropských lídrů

Do hlavního města USA přicestovali na vícestranné rozhovory s Trumpem i představitelé evropských států a Evropské unie. Rozhovorů se má zúčastnit i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský premiér Keir Starmer, finský prezident Alexander Stubb nebo generální tajemník NATO Mark Rutte.

Nahrávám video

„Situace před zítřejšími rozhovory ve Washingtonu je mimořádně vážná, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ prohlásil francouzský prezident v neděli po koordinačním jednání takzvané koalice ochotných.

Jejich společným cílem je mimo jiné, aby setkání mezi prezidenty USA a Ukrajiny neeskalovalo v otevřený verbální konflikt, podobně jako na jejich únorové schůzce ve Washingtonu. Přičemž po úvodní tiskové konferenci před novináři může být v tomto ohledu ukrajinská delegace spokojena, píše BBC.

Nahrávám video

Tentokrát ukrajinský prezident podle CNN přinesl Trumpovi také dopis od své ženy Oleny a zároveň ocenil, že americká první dáma Melania Trumpová po manželovi poslala Putinovi dopis o dětech trpících v důsledku války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...