Do protestů v Íránu se zapojují i další skupiny obyvatel. Nemusí už jít jen o práva žen

Nahrávám video

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Na protest se zavírají i obchody, stávkou hrozí pracovníci pro ekonomiku klíčového petrochemického průmyslu a umělci barví vodu v teheránských kašnách do ruda. Pokračují tak protesty, které propukly v polovině září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Mladou ženu v Teheránu zatkla mravnostní policie kvůli porušení pravidel oblékání. Podle policie utrpěla v policejní vazbě infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Teherán z podněcování protestů obvinil Spojené státy a Izrael. „Říkám jasně, že tyto nepokoje byly započaty Amerikou a uzurpátorským a falešným sionistickým režimem,“ řekl duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí. 

Břetislav Tureček, který na Metropolitní univerzitě v Praze vede Centrum pro studium Blízkého východu, v Horizontu ČT24 řekl, že v minulosti při podobných protestech šlo o ekonomická témata. Nyní však jde o téma kulturní, tedy o zahalování. V tom není Írán rozhodně jednotný.

S tím, jak se však k protestům připojují další skupiny obyvatel, už nejde jen o lidská práva žen, ale třeba o neblahou místní ekonomickou situaci nebo třeba o aspirace různých etnických skupin. Tomu nasvědčuji protesty i v některých konzervativních částech země.

Zkracující se doba mezi různými protesty může svědčit o tom, že nová média či možnost organizovat se už jsou nad schopnostmi teokratického režimu tyto projevy potlačovat. Nebo potlačovat informování o nich. „Každopádně bych byl velmi opatrný z toho usuzovat, že režim je na kolenou, že se blíží jeho pád. Musí se vzít i v úvahu, že se lidé v Íránu bojí násilných střetů,“ zdůraznil analytik.

Slovní protesty proti prezidentovi

V nedávných dnech pak například studentky na univerzitě v Teheránu verbálně napadly prezidenta Ebráhíma Raísího. Íránský prezident nebyl jediný, komu se studentky postavily. Podobně ke slovu nepustily představitele polovojenských jednotek Basídž, které při protestech zasahují.

Raísí přišel u příležitosti zahájení vysokoškolského semestru na teheránskou univerzitu Az-Zahra. Zarecitoval tam báseň, která buřiče přirovnává k mouchám. Tvrdil, že si organizátoři protestů mylně mysleli, že mohou univerzity zneužít. „Naši studenti a profesoři jsou ostražití a nedovolí nepříteli, aby dosáhl svých cílů,“ řekl.

Na sociálních sítích se pak objevilo video, na němž univerzitní studentky při prezidentově návštěvě volají „Raísí, zmiz“ a také „Zmizte, mulláhové“.

Sankce na mravnostní policii

Británie nyní uvalila sankce na íránskou mravnostní policii a obvinila ji z toho, že využívá výhrůžky, vazbu a násilí, aby kontrolovala, jak Íránky chodí oblečené a jak se chovají na veřejnosti.

„Tyto sankce vysílají jasný vzkaz íránským úřadům – poženeme vás k odpovědnosti za vaše represe vůči ženám a dívkám a za šokující násilí, které pácháte na vlastním lidu,“ uvedl britský ministr zahraničí James Cleverly.

Sankce proti íránské mravnostní policii přijaly i další země, včetně Spojených států a Kanady. O sankcích by měly v nejbližší době jednat i státy Evropské unie. 

Útok hackerů na televizi

Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Zpravodajství bylo kolem 18:00 místního času přerušeno záběry, na kterých byl mimo jiné nejvyšší představitel Íránu s terčem na hlavě, fotografie Amíníové a tří dalších žen zabitých při protestech.

Na jednom z popisků bylo „přidejte se k nám a povstaňte“, na jiném pak „krev našich mladých kape z vašich rukou“. Skupina, která narušila vysílání, se nazvala Alího spravedlnost. Televize však krátce po narušení vysílání vypnula.

Podobné projevy proti ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který má v zemi téměř úplnou moc, jsou historicky vzácné. Smrt Amíníové však vyvolala otevřený nesouhlas.

K demonstrujícím se připojují i školáci. Úřady v kurdských provinciích na severu země nechaly zavřít všechny základní a střední školy, což je podle listu The Guardian známka toho, že si stát uvědomuje rozsah protestních akcí. K některým školám přijely dodávkové vozy bez poznávacích značek a policisté zatýkali žáky. Ministr školství Mohammad Mahdí Kázem řekl, že žádný žák ani student nebyl ze škol vyloučen. Úřady pouze kontaktovaly rodiče těch, kteří se připojili k protestům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 10 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami
Načítání...