Dobře se vyspěte, invaze zatím nehrozí, uklidňuje Ukrajince ministr obrany

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru odvysílaném v pondělí pozdě večer připustil, že „rizikové scénáře jsou možné a pravděpodobné v budoucnu“. V úterý se ale v parlamentu snažil obyvatelstvo uklidnit: „Nebojte se a dobře se vyspěte. Nemusíte mít sbalené věci.“

Podobně prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí národ uklidňoval slovy, že situace „je pod kontrolou“. V úterý vyzval krajany, aby nepodléhali panice a zachovali klid. „Myslete kriticky, logicky a pozitivně. Ať byste během dne četli, viděli či slyšeli jakékoliv zprávy, mějte na paměti, že po 24 hodin a sedm dní v týdnů pracujeme a uděláme vše, abyste byli v míru, teple a sytí a aby všichni byli zdrávi,“ prohlásil.

Podle nedávného průzkumu pokládá polovina Ukrajinců hrozbu vojenského konfliktu za reálnou.

„Ukrajinské úřady se snaží zabránit destabilizaci a panice v zemi, a z toho pramení uklidňující prohlášení, že ruská invaze nehrozí,“ usoudil analytik Volodymyr Fesenko. „Plány Kremlu zahrnují rozvrácení situace na Ukrajině, vyvolání hysterie a strachu mezi Ukrajinci. Pro Kyjev je čím těžší udržet situaci pod kontrolou,“ dodal.

Nahrávám video

SBU zadržela skupinu plánující útoky v pohraničních regionech

Ukrajinská tajná služba SBU navíc v úterý oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami. Podle SBU tito lidé chystali sérii útoků v příhraničních oblastech s cílem destabilizovat situaci v ukrajinských regionech.

„V průběhu rozsáhlé operace v Žytomyru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla v prohlášení SBU, podle níž se skupina chystala napadnout městské objekty.

Organizátory byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden má ruské občanství, píše s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu server Ukrajinska pravda. Dvojice údajně pod záminkou zaměstnání v bezpečnostní službě nabírala členy gangu. Agenti ukrajinské rozvědky při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí, poznamenala Ukrajinska pravda.

V pátek SBU oznámila, že v loňském roce zaregistrovala přes 1100 falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině. Podle kontrarozvědky se k těmto nepravdivým oznámením často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach.

Kyjev a západní země se obávají možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků. Už dříve varovaly, že by Moskva mohla využít provokací, které by podobnou operaci zdůvodnily. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ovšem popírá, že by chystalo nový vpád. Ze zvyšování napětí naopak viní Západ.

Nahrávám video

Británie v případě konfliktu jednotky na Ukrajinu nepošle, Biden nevyloučil uvalení sankcí na Putina

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v úterý v parlamentu uvedla, že britské jednotky pravděpodobně nebudou nasazeny v bojových operacích na Ukrajině. Podle agentury Reuters dodala, že Spojené království pracuje na tom, aby Ukrajina měla k dispozici zbraně a výcvik. Šéfka britské diplomacie, která se příští týden chystá do Kyjeva, zopakovala varování adresované Moskvě, že jakýkoli vpád na ukrajinské území by měl vážné ekonomické následky.

Také premiér Boris Johnson ujistil, že pokud bude Ukrajina napadena, Británie nebude váhat se zpřísněním sankcí a bude se snažit přispět k jakémukoli rozmístění sil NATO v zájmu ochrany svých spojenců. Jestliže je Putinovým cílem držet síly NATO od ruských hranic, pak „by stěží mohlo být něco kontraproduktivnější než invaze na Ukrajinu“, poznamenal Johnson.

Mezitím do Kyjeva dorazila další část z balíku americké vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy korun). „Naši partneři zvyšují objem vojenské pomoci. Nyní v jejím rámci vítáme třetí letoun od vlády Spojených států,“ uvedl ministr obrany Reznikov.

Nejnovější zásilka obsahuje tři sta odpalovacích zařízení a protitankové řízené střely Javelin, uvedla agentura TASS. Javelin má podle dostupných informací dostřel až 4750 metrů. Patří k moderním střelám typu „vystřel a zapomeň“, tedy jednou zaměřený cíl si už najde sama, přičemž dokáže tanky ničit shora, v nejslabším místě, které představuje vrchol věže. Podle některých analytiků by střela mohla účinně likvidovat ruské tanky T-90, přestože jsou chráněné i reaktivním pancířem a systémem vlastní obrany Štora.

Americký prezident Joe Biden zváží uvalení sankcí přímo na Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Varoval také, že ruský útok by měl obrovské globální následky.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken si následně potvrdili jednotný postoj. Moskvu vyzvali ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu.

Macron bude mluvit s Putinem i Zelenským

Kreml oznámil, že do konce tohoto týdne si budou o situaci kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Hlava Francie hodlá situaci probrat rovněž s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron se v úterý sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Očekáváme od Ruska kroky ke snížení napětí,“ řekl Scholz, který zároveň ocenil, že o situaci představitelé států jednají. „Je nutné najít politické řešení, v tom se Francie s Německem shoduje,“ dodal Macron.

Francouzský prezident jako důležitý označil takzvaný normandský formát jednání o ukrajinské krizi. To jsou mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie. Podle Macrona jsou důležité i rozhovory na úrovni Ruska a NATO nebo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Jednání s Ruskem nikdy nevzdáme,“ řekl Macron. „Pokud ale dojde k útoku (Ruska proti Ukrajině), bude cena pro Rusko vysoká,“ uvedl. Francouzský prezident zdůraznil, že klíčová je jednota spojenců v postoji vůči Moskvě. O vážných následcích pro Rusko hovořil i Scholz, který již dříve řekl, že pokud jde o sankce, bude se diskutovat o každé možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...