EU nezvládne dodat Ukrajině do března milion kusů munice, jak slíbila, oznámil Pistorius

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během dvanácti měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Již před časem se ale začínaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi tři sta tisíc kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.

Německý ministr obrany nyní ale zdůraznil, že členské státy EU se i nadále snaží spolupracovat s průmyslem, aby byla výroba munice navýšena.

„Musíme zjistit, jak na tom jednotlivé členské země jsou,“ řekl k dodávkám munice šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Úterní schůzka by podle něj měla sloužit k celkovému vyhodnocení situace a zjištění, jak a zda je možné podporu Ukrajině navýšit.

Schůzka ministrů začíná snídaní s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Jejím tématem má být ochrana kritické infrastruktury NATO v reakci na říjnové poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko.

Ministři by ale s šéfem NATO měli debatovat také právě o další podpoře Ukrajiny. „Boje pokračují, situace na bojišti je obtížná, je potřeba posílit naši podporu, nemůžeme nechat vyhrát prezidenta Putina,“ řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. 

Kuleba: Příčinou je stav obranného průmyslu a byrokracie

Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.

Právě v reakci na zprávu agentury Bloomberg, podle které EU informovala členské státy, že závazek poskytnout Ukrajině milion dělostřeleckých nábojů do března 2024 pravděpodobně nebude splněn, potvrdil nedodržení plánu i šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

„Bohužel, Bloomberg mluví pravdu,“ řekl podle webu Ukrajinska pravda ukrajinský ministr a dodal, že příčinou problému není nedostatek politické vůle v EU, ale „žalostný stav obranného průmyslu“ a také „spousta nesynchronizovaných věcí, spousta byrokracie“.

„Evropská unie pracuje na nápravě těchto problémů, a proto jsem v Berlíně vyzval Evropskou unii, aby vytvořila koherentní politiku v oblasti obranného průmyslu,“ zdůraznil Kuleba s tím, že EU již začala podnikat určité kroky k nápravě situace.

Nahrávám video

Média: Spojenci navrhují Kyjevu jednání s Ruskem

V posledních dnech se v médiích objevily také informace o tom, že američtí i evropští představitelé před ukrajinskou vládou začínají zmiňovat otázku možných mírových jednání s Ruskem a nástin toho, čeho by se možná Ukrajina musela vzdát. Informovala o tom televizní stanice NBC News s odvoláním na dva vysoké americké představitele, jednoho současného a jednoho bývalého.

Některé z těchto velmi citlivých debat se měly uskutečnit již v říjnu v Bruselu při setkání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců pěti desítek zemí, které dodávkami zbraní bránící se Kyjev podporují.

Podle amerických zdrojů NBC přišla taková diskuse v souvislosti s obavami amerických a evropských představitelů, že „válka dospěla do patové situace“, ani jedna strana nedělá velké pokroky na bojišti a rovněž schopnosti nadále poskytovat pomoc Ukrajině nejsou nekonečné.

Generální tajemník NATO na dotaz, co říká právě na tyto informace o možných mírových jednáních, reagoval slovy, že „je na Ukrajině, aby se rozhodla, jaké jsou pro ni přijatelné podmínky pro jednání a jaké jsou přijatelné podmínky pro jakoukoli dohodu“. „Zodpovědností spojenců z NATO je podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...