EU rozšíří sankce vůči Bělorusku. Dotknou se i letecké společnosti přepravující migranty

Státy Evropské unie se v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. V pondělí dopoledne polská média informovala o tom, že na běloruské straně hranice se stále hromadí lidé, kteří ji chtějí přejít.

Zástupci unijních vlád zároveň schválili rozšíření dosavadních sankčních pravidel, která jim umožní trestat i další aerolinky a veškeré firmy či jednotlivce za aktivity „usnadňující nelegální přechody hranic EU“. To by mělo unii pomoci při vyjednávání například s leteckými společnostmi z dalších zemí, které dosud běžence do Běloruska dopravovaly.

Sedmadvacítka nezvykle rychlou shodou na nových postizích reaguje na vyhrocení situace zvláště na hranicích Polska, kam Varšava minulý týden vyslala armádní posily kvůli snaze stovek lidí proniknout nelegálně na polské území. Unie hovoří o hybridním útoku, k němuž režim Alexandra Lukašenka využívá pašování lidí s cílem destabilizovat sedmadvacítku v odvetě za předchozí protiběloruské sankce.

„Ty sankce se budou ještě rozpracovávat, ale podstatné je, že ministři zahraničí EU vyslali jasný signál Lukašekovu režimu, že zneužívání mezinárodní migrace jako nástroje nátlaku na Evropskou unii je naprosto nepřípustné,“ komentoval jednomyslnou shodu český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).

Nový seznam, jehož podrobnosti bude Unie dolaďovat v nejbližších dnech, obsahuje jména tří desítek činitelů, firem a institucí. Figurují na něm i běloruské aerolinky, které mají již od léta zakázány cesty na unijní území a v rámci nových sankcí by měly přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla. Na listině je i minský hotel či další společnosti spojené s přepravou a ubytováním lidí mířících k běloruským hranicím.

Pod kontrolou

„Z pohledu proudu (migrantů) do EU se podle mě věci dostávají pod kontrolu,“ prohlásil v pondělí Borrell, podle něhož unijní instituce úspěšně přesvědčují Turecko, Irák či další blízkovýchodní země, aby bránily jednosměrným cestám lidí do Běloruska. Podle sedmadvacítky se běloruský režim snaží soustředit migranty u hranic EU, aby Unii destabilizoval. Minsk takovou interpretaci odmítá.

Borrell o víkendu mluvil s běloruským ministrem zahraničí o neudržitelnosti situace na hranicích a o nutnosti poskytnout tisícům lidí humanitární pomoc. 

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v pondělí obvinil Polsko, že si přeje konflikt kvůli migrantům na hranicích s Běloruskem vzhledem ke svým vnitřním potížím a problémům s Evropskou unií. Zároveň podle agentury BelTA tvrdil, že by migranty poslal domů, ale ti si to nepřejí, nicméně běloruská letadla by je podle něj mohla dopravit do Mnichova, jehož radnice je prý ochotná je přijmout.

O situaci na bělorusko-polské hranici v pondělí hovořili také francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Ti se při dlouhém telefonátu shodli, že je třeba zmírnit napětí na hranici. Neměli ale stejný názor na původ migrační krize, sdělil Elysejský palác. Podle Macrona Putin naznačil, že se chystá o situaci na hranicích jednat s Lukašenkem.

S tím pak hovořila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová. Uvedla to běloruská tisková agentura BelTA. Šlo o vůbec první přímý kontakt některého ze západních státníků s Lukašenkem od sporných voleb letos v srpnu.  O jejich rozhovoru však běloruská agentura nesdělila žádné podrobnosti.

O telefonátu informoval také kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. „Hovořili o složité situaci na hranicích mezi Běloruskem a Evropskou unií, obzvláště o nezbytnosti poskytnout humanitární pomoc uprchlíkům a migrantům, kteří se tam nacházejí,“ řekl Seibert. „Dohodli se také, že o těchto tématech budou dále jednat,“ dodal mluvčí.

Belavia přestává přepravovat řadu národností

Minulý týden Belavia oznámila, že na žádost Ankary přestává přepravovat na palubě svých letadel Iráčany, Syřany a Jemence z Turecka. Teď se k tomu přidalo zastavení přepravy občanů Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku z Dubaje.

„V souladu s rozhodnutím příslušných orgánů Spojených arabských emirátů nebudou od 14. listopadu 2021 občané Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Sýrie přijímáni na lety z Dubaje do Běloruska,“ stojí podle agentury TASS v prohlášení běloruské letecké společnosti.

Podle Evropské komise byl turecký zákaz první výsledek jednání, která vede Brusel se zeměmi, z nichž přichází v současné době zvýšené množství migrantů do Evropy, a také s leteckými společnostmi, které je převážejí.

Lidé, kteří opustli své domovy na bělorusko-polské hranici
Zdroj: Reuters/Oksana Manchuk

Bagdád později podle Reuters oznámil, že zastavuje přímé letecké linky z Iráku do Běloruska ve snaze ochránit Iráčany před gangy obchodujícími s lidmi. O víkendu pak soukromé syrské aerolinie Cham Wings uvedly, že pozastavily lety do Minsku.

Evropská unie už dříve pohrozila leteckým společnostem sankcemi za přepravu migrantů. V souvislosti s plánovanými postihy se kromě Belavie mluvilo i o ruském Aeroflotu, Turkish Airlines nebo Flydubai. Ruská společnost popřela jakoukoliv účast na převozu migrantů do Běloruska.

Irák na čtvrtek připravuje první repatriační let svých občanů, kteří zůstali zablokovaní na polsko-běloruské hranici. Oznámila to irácká vláda s tím, že repatriace se budou organizovat na „základě dobrovolnosti“.

Česko nabídlo Polsku pomoc

Česká republika nabídla se situací na hranici Polsku pomoc. Polská strana o ni zatím neprojevila zájem. Po návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici v Praze to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Situaci na hranici označil za skandální a za útok Běloruska. 

„Opakovaně jsme nabídli pomoc polské straně, ale zatím polská strana to neakceptovala. My jsme samozřejmě solidární. Ptali jsme se opakovaně, ale polská strana o to neprojevila zájem,“ řekl Babiš. 

„To, co se děje na polské hranici, je samozřejmě skandální, protože je to samozřejmě útok běloruského režimu diktátora (Alexandra) Lukašenka, který tam žene tyhle nevinné migranty účelově do Polska. Takže my jsme připraveni pomoci ve chvíli, kdy to bude polská strana akceptovat nebo řekne, že má zájem,“ řekl Babiš.

Bariéru ještě letos

Polsko příští měsíc zahájí stavbu pět metrů vysoké pohraniční bariéry na hranicích s Běloruskem, ohlásil v pondělí polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. 

„Výstavba hraniční bariéry začne ještě letos. Práce současně povedou různé firmy na čtyřech úsecích, 24 hodin denně a na tři směny,“ ohlásil ministr po jednání meziresortní komise pro výstavbu bariéry. Podnik označil za naprosto strategickou a prioritní investici pro bezpečnost země a jejích občanů.

Ministerstvo vnitra upřesnilo, že příslušné kontrakty mají být uzavřeny do poloviny prosince, aby práce mohly začít do konce roku. Polský premiér Mateusz Morawiecki v nedělním rozhovoru agentuře PAP řekl, že Evropská unie „by se měla solidárně složit“ na vybudování zábrany na polsko-běloruských hranicích, která bude stát miliardu až 1,5 miliardy zlotých (asi 5,4 až 8,1 miliardy korun).

Se stavbou provizorního plotu podél polsko-běloruské hranice začali polští vojáci už na konci srpna. Jde o zátarasy z ostnatého či žiletkového drátu o výšce přibližně 2,5 metru.

Na hranici byl v noci klid

Noc z neděle na pondělí na polsko-běloruské hranici byla patrně klidná. Média ani tiskové agentury neinformovaly o překonání polské bariéry migranty. Pohraniční stráž v neděli uvedla, že očekává velký pokus o zdolání polské hranice skupinami migrantů.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wąsik v neděli prohlásil, že k hranicím míří v Bělorusku další skupiny migrantů, a podobně hovořila i nezávislá běloruská média. V pondělí dopoledne se na běloruské straně hraničního přechodu do Polska Bruzgi-Kužnice shromáždilo velké množství lidí, kteří se chtějí dostat do sousedního státu. Informovala o tom polská média s odvoláním na ministerstvo vnitra, které vyjádřilo obavu, že se dav může pokusit proniknout na polské území násilím.

U hranic s Běloruskem momentálně táboří tisíce migrantů, především z Blízkého východu, kteří se chtějí přes Polsko dostat dále do Evropské unie. Polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům 15 tisíc vojáků, kteří se pokoušejí vlnu zvládnout. Polsko zároveň společně s Litvou a Lotyšskem uvažují o aktivaci článku čtyři Severoatlantické aliance. 

Jednalo by se především o konzultace s dalšími státy NATO. Neznamená to, že by se na hranici měli dostavit další vojáci. „Polsko spíše říká, že tu situaci nezvládá politicky. Co se týče sil, které má země k dispozici, tak to vypadá, že to Polsko zvládá a nemíní využít ani případnou českou nabídku pomoci policistů,“ komentoval situaci zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Nahrávám video

Podle mluvčí pohraniční stráže Katarzyny Zdanowiczové běloruští pohraničníci v neděli instruovali migranty, jak překročit hranice. Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb Stanislaw Žaryn prohlásil, že bude i nadále docházet k pokusům o eskalaci konfliktu na vybraných místech.

Informace o dění na hranici je těžké ověřit, protože v polském pohraničním pásmu nadále platí výjimečný stav a novináři, ochránci lidských práv či humanitární pracovníci tam nemají přístup. Média jsou z polské strany odkázána na informace úřadů. Polský premiér Mateusz Morawiecki v neděli uvedl, že Minsk v hybridní válce používá dvě zbraně: migranty a dezinformace, které se dostávají i do západních médií, prý vinou novinářů působících u běloruských hranic. Žurnalisty do zvláštního pásma ale nevpustí.

Mimořádný stav platí v tříkilometrovém pásmu podél hranice. To je věc, kterou kritizuje polská opozice i média. „Nouzový stav končí 30. listopadu. Zdá se, že polská vláda ho neprodlouží, ale že chystá speciální zákon o ochraně polské hranice, podle kterého by potom mohli novináři na základě speciálních svolení dostat akreditaci a přiblížit se k místu dění. Dnes pohraničníci zadrželi dva novináře z francouzské větvě Russia Today, protože se vydali do pásma nouzového stavu i přes zákaz,“ dodal Mathé. 

EU obviňuje Lukašenka

Evropská unie viní Lukašenkův režim z toho, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU, čímž se mstí za sankce, které Unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Minsk podobná obvinění odmítá. V pondělí trojice pobaltských státu vydala společné prohlášení s tím, že Lukašenkův režim musí nést zodpovědnost.

„Odsuzujeme akce Lukašenkova režimu, který využívá migranty k politickým účelům,“ citovala agentura Reuters z dokumentu vydaném po jednání třech zemí s polským prezidentem Andrzejem Dudou, které se uskutečnilo prostřednictvím videopřenosu. 

„Běloruští úředníci směrují tisíce migrantů, aby útočili na vnější hranici Evropské unie,“ prohlásil litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci uspořádané po jednání s pobaltskými partnery.

Podle polské policie a pohraniční stráže běloruské úřady lidem shromážděným u hraničního plotu lžou, že je dovezou do Německa autobusy.

Tři pobaltští prezidenti v souvislosti s touto migrační krizí rovněž vyzvali Evropskou komisi, aby bezodkladně iniciovala změny v unijních předpisech s cílem zpřísnit možnosti udělování azylu. Vyslovili se také pro to, aby EU zaplatila vybudování bariér na svých vnějších hranicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 14 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 5 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 9 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.