EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Další sankce proti Rusku se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové připravují.

Podle šéfky unijní diplomacie se nové sankce, cílené na Putinův režim kvůli pokračující invazi na Ukrajinu, dotknou dalších plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jedná se typicky o tankery plující pod vlajkou třetích zemí, například Gabonu nebo Kamerunu, bez běžného pojištění. Rusko jejich prostřednictvím vyváží svá fosilní paliva navzdory platným sankcím.

Sankce se mají zaměřit i na oblast porušování lidských práv a hybridních hrozeb. „Čím déle bude Rusko válčit, tím tvrdší bude naše reakce,“ uvedla diplomatka.

Na seznamu se nově ocitlo 189 lodí, včetně ropných tankerů, a počet sankcionovaných plavidel tak dosáhl 342. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Jde o sedmnáct fyzických osob a osmapadesát osob právnických spoluodpovědných za ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině a omezování její územní celistvosti. Seznam už celkem čítá 2400 lidí, institucí či firem. Dalších jedenatřicet často zahraničních společností bylo potrestáno za dodávky vojensky využitelných technologií ruské armádě.

Na seznam přibyla i běloruská novinářka Natalia Sudlianková. Vyplývá to z českého vnitrostátního sankčního seznamu, ze kterého byla v úterý z důvodu zařazení na seznam EU vyškrtnuta. Česká vláda ji na sankční seznam zařadila letos na začátku dubna. Sudlianková byla podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Zpřísněním protiruských sankcí, pokud do týdne nepokročí mírová jednání, hrozil německý kancléř Friedrich Merz před jednáním ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu.

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil balík za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X. „S Ursulou (von der Leyenovou) jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy – to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.

Některá opatření blokovalo Maďarsko a Slovensko

Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat také zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale Komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.

Pro schválení sankcí je potřeba jednomyslnost a Maďarsko a Slovensko, které udržují s Ruskem úzké vztahy, už několikrát zopakovaly, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují.

Ruské hybridní hrozby i porušování lidských práv

Země EU se rovněž dohodly na rozšíření právního základu sankčního rámce týkajícího se ruských hybridních hrozeb. Jedno z nových opatření umožní EU uvalit sankce na plavidla, která ničí podmořské kabely.

V souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku se státy dohodly na uvalení sankcí na dalších dvacet osob, soudců a státních zástupců, kteří byli zapojeni do případů proti ruskému opozičnímu politikovi a kritikovi Kremlu Vladimiru Kara-Murzovi nebo sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Zatím poslední, šestnáctý soubor sankcí proti Rusku byl schválen 24. února, v den třetího výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Zaměřil se mimo jiné na omezení vývozu hliníku z Ruska a rovněž na stínovou flotilu.

Podle serveru Politico nové sankce s EU zkoordinovalo i Spojené království. Britský seznam se kromě zařazení osmnácti lodí na seznam ruské stínové flotily zaměřuje také na společnosti a jednotlivce podporující ruskou armádu, vývoz fosilních paliv nebo šíření propagandy.

Londýn nově potrestal více než stovku lidí a subjektů. Jde mimo jiné o desítky finančních subjektů umožňujících Rusku obcházet dosavadní sankce či o další lodě ze zmíněné flotily.

Americký prezident Donald Trump naopak uvedl, že nové sankce v tuto chvíli uvalovat nebude, protože „existuje šance něčeho dosáhnout“, píše Politico.

Setkání evropských lídrů v Kyjevě, 10. 5. 2025. Zleva: německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer a polský premiér Donald Tusk
Zdroj: Ludovic Marin/Pool via Reuters

Pracuje se na dalších opatřeních

Evropská komise pracuje už nyní na dalším, osmnáctém balíčku sankcí, oznámila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová minulý týden v Tiraně. Česko by podle diplomatických zdrojů chtělo, aby se zaměřil více na sektorové sankce a rovněž i na to, jak zabránit obcházení sankcí. Praha rovněž již delší dobu prosazuje svůj návrh na zákaz pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

Podle von der Leyenové by měl osmnáctý balík sankcí zahrnovat mimo jiné omezení proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti dalším lodím stínové flotily a rovněž by se mělo jednat o další postihy ruského finančního sektoru.

Podle agentury Reuters budou země Evropské unie usilovat o další snížení cenového stropu na ropu, kterou lze přepravovat tankery pojištěnými západními společnostmi. Opatření chtějí prosadit na příštím jednání skupiny G7. Cenový strop byl již dříve stanoven na šedesát amerických dolarů za barel, avšak dnes se této hranici začíná v důsledku vysoké produkce přibližovat i cena ropy na světovém trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...