Evropská unie se dočkala symbolického okamžiku, když v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Šéf IEA minulý týden vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol v rozhovoru s listem Financial Times.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý měsíc výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín firmou Siemens Energy.
Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka hrozí „blokáda celého plynovodu Nord Stream 1“ od 11. července, kdy na plynovodu začínají každoroční údržbářské práce.
V loňském roce Evropská unie z Ruska dovezla 155 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ruský plyn se tak podílel zhruba 45 procenty na celkovém dovozu plynu do EU a zhruba 40 procenty na celkové spotřebě plynu v EU.
Litva už je bez ruského plynu
Litva se stala první evropskou zemí, která se od ruského plynu odpojila úplně. V přístavu Klaipeda vybudovala plovoucí terminál na přečerpávání zkapalněného plynu už v roce 2014, a to i navzdory kritice. „Vzpomínám si, kolik bylo kritiků stavby toho terminálu, že je to příliš drahé a že bychom měli vyjednávat s Gazpromem. Dnes máme v našem systému nula ruského plynu,“ řekl šéf bezpečnostního výboru litevského parlamentu Laurinas Kasčiunas.
Ke stavbě terminálu se Litva rozhodla kvůli nespokojenosti s vysokými cenami plynu. Rusko totiž tehdy dodávalo Litvě plyn dráž než ostatním státům Evropské unie. „Udělali jsme to proto, abychom nemohli být vydíráni cenami plynu, protože už tehdy jsme něco takového očekávali. Dnes už to není otázka cen, ale naší bezpečnosti,“ upozornila premiérka Litvy Ingrida Šimonyteová.
Z litevského LNG terminálu odebírají plyn také Lotyšsko a Estonsko. Dodávky se nyní chystají i do Polska a Německa. Litva chce dokonce svůj plyn nabídnout i Česku. „Rusko je závislé na odběratelích z EU, proto se snažíme povzbudit naše partnery na Západě, aby tuto energii využili,“ sdělil bezpečnostní expert Jurij Jurkevič.
Země už minulý měsíc také oznámila, že přestala odebírat elektřinu od ruské společnosti Inter RAO. V případě potřeby bude zemi dodávat proud Polsko.
