Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Nahrávám video

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.

Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili „nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic“. Děje se tak v době, kdy administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa naléhá na rychlé ukončení Ruskem vyvolaného konfliktu. Podle dřívějších informací některých médií jsou USA v zájmu dosažení příměří připraveny uznat ruskou kontrolu nad okupovaným poloostrovem Krym, který je podle mezinárodního práva součástí Ukrajiny, a zmírnit sankce uvalené na Moskvu.

Představitelé iniciativy varšavského summitu dali najevo, že „jsou připraveni zesílit tlak na Rusko, aby byla oslabena jeho schopnost vést útočnou válku“.

Maďarsko ovšem uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá „novým geopolitickým okolnostem“. Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. „Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu,“ uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.

Budapešť opakovaně v rámci EU hrozí zablokováním protiruských sankcí, které podle ní více poškozují maďarskou a evropskou ekonomiku než tu ruskou. Od začátku ruské invaze vláda premiéra Viktora Orbána odmítá napadené zemi poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje ani její přepravu přes maďarské území.

Evropa dle Pavla čelí tlaku z Východu i Západu, musí spoléhat na sebe

Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu, a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe, prohlásil na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.

„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Tento tlak by nás konečně mohl přivést k tomu, že nemáme spoléhat na nikoho a že máme dost potenciálu sami,“ míní hlava českého státu s tím, že Evropa obvykle vždy lépe pracuje pod tlakem. Varoval, že pokud kontinent nebude postupovat jednotně, ztratí na globální scéně zcela význam.

Prezident Petr Pavel
Zdroj: Reuters/Elizabeth Franz

Podle Pavla pak není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. „Všichni tady s tím počítali,“ řekl prezident novinářům. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná.

Trojmoří si dává za cíl vylepšit nejen dopravní infrastrukturu

Iniciativa Trojmoří vznikla z podnětu Polska a Chorvatska před deseti lety s cílem vylepšit infrastrukturu středovýchodní a jihovýchodní Evropy zanedbanou po dekádách komunistické nadvlády. Mezi projekty, na něž se Iniciativa Trojmoří soustředí, patří například stavba dálnice Via Baltica nebo železniční tratě Rail Baltica, která má spojit Finsko přes pobaltské země a Polsko se železniční sítí na západě Evropy.

Vznikají také energetické interkonektory nebo terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Česko klade důraz na vysokorychlostní trať mezi Brnem, Přerovem, Ostravou a polskou hranicí, která by měla posílit nejen dopravní spojení s Polskem, ale i s Pobaltím.

V souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu získaly pro třináct zapojených zemí na významu i odolnost infrastruktury, kyberbezpečnost a posílení vojenské mobility, tedy schopnosti přesouvat armádní techniku a personál.

Ukrajinský prezident Zelenskyj svým kolegům ve Varšavě řekl, že jeho země se během ruské invaze hodně naučila. „Nejen jak se vzpamatovávat po ruských bombových a raketových útocích, ale i jak přistupovat ke kyberútokům a dalším hrozbám,“ uvedl. „Musíme se poučit z toho, jak se Rusko chová, a lépe se připravit,“ podotkl. Ukrajina spolu s Moldavskem jsou přidruženými zeměmi Iniciativy Trojmoří, nově se k nim přidá Černá Hora a Albánie.

Pro polského prezidenta Andrzeje Dudu je varšavský summit pravděpodobně poslední velkou mezinárodní akcí. Polsko v květnu čekají prezidentské volby a Duda, který je v úřadu dvě funkční období, se o znovuzvolení ucházet nemůže.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 55 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.