Evropská unie odsoudila narušení české svrchovanosti a podporuje potrestání viníků výbuchu ve Vrběticích

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

V prohlášení vydaném jménem celé sedmadvacítky Borell také uvedl, že Evropská unie stojí za českou reakcí a podporuje snahu ČR o potrestání viníků. Unie naopak odsuzuje nepřiměřenou ruskou reakci a hrozby vůči Česku.

Česko v sobotu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Praha tak učinila s odvoláním na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Rusko označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. V odvetném kroku pak vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

„Rozvratným aktivitám ruských tajných služeb proti zájmům a bezpečnosti EU a jejích členských států budeme nadále čelit s nejpevnějším odhodláním, i na úrovni Evropské unie, s ohledem na situaci,“ uvedly unijní země ve společném textu. Evropský blok je podle prohlášení „vážně znepokojen hrubým porušením mezinárodního práva a svrchovanosti České republiky“. Rovněž vyzývá Rusko, aby zanechalo aktivit „ohrožujících bezpečnost a stabilitu v Evropě“.

Země Evropské unie musí jasně a společně zareagovat na výbuch v muničním skladu v českých Vrběticích. Ve středu k tomu vyzvali předsedové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu (EP). Ti zároveň Česko podpořili v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem. Útok na obyvatele jakéhokoli členského státu Evropské unie musí být vnímán jako útok na celou EU, shodli se šéfové klubů v prohlášení.

Výzvu vydalo pět frakcí Evropského parlamentu, a to Evropská lidová strana (EPP), Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), Obnova Evropy (Renew Europe), ale také Evropští konzervativci a reformisté (ECR) nebo Zelení/Evropská svobodná aliance. Europoslanci se pravděpodobně budou věcí zabývat na plenární schůzi příští týden.

Frakce společně vyjádřily šok nad zprávami o zapojení ruských zpravodajských služeb GRU do případu ohledně výbuchů ve vrbětickém muničním skladu v roce 2014. „Jedná se o další útok osob napojených na Rusko na svrchované území v Evropské unii. Ukazuje to na znepokojivý jev, kdy se Rusko snaží podkopávat Evropu, a znovu potvrzuje nebezpečné zhoubné chování ruské vlády,“ píše se v prohlášení.

Lídři zároveň uvedli, že útok za účasti GRU na evropské občany v kterémkoli členském státě by měl být považován za vážný útok na celý evropský blok. „Toto je nepřijatelný akt nepřátelství. Dnes stojíme v plné solidaritě s Českou republikou a vyzýváme členské státy a Radu, aby prokázaly svou solidaritu přijetím rázných, společných a konkrétních opatření vůči Rusku v reakci na tento útok,“ stojí v dokumentu.

Většina českých europoslanců žádala společnou reakci

„Předsedové evropských frakcí napříč politickým spektrem našli shodu během velmi krátké doby. Je to výraz jasné mezinárodní podpory Česku v této chvíli a já jsem za to velmi ráda,“ uvedla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, která patřila k iniciátorům prohlášení.

Většina českých europoslanců po společné reakci volá již od víkendového zveřejnění informací tajných služeb. „Teroristický čin, který se odehrál ve Vrběticích, jasně dokresluje, jak daleko je Putinův režim s to zajít v prosazování svých zájmů. Je jasné, že jinou než velmi razantní reakci považuje za slabost, která podporuje další posunutí hranic jeho konání,“ uvedl člen nejsilnější lidovecké frakce Luděk Niedermayer.

Středeční prohlášení prosazovali také čeští pirátští europoslanci patřící do skupiny zelených či politici ODS z řad evropských konzervativců. „Řešíme to, co neudělal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí,“ konstatoval na Twitteru Alexandr Vondra v narážce na účast místopředsedy české vlády na pondělní videokonferenci ministrů zahraničí EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po ní konstatoval, že Česko nepožádalo o společnou reakci členských zemí, Hamáček tvrdí opak.

K prohlášení se nepřipojily skupiny krajní levice, k níž patří čeští komunisté, a nacionalistické pravice, do níž se řadí SPD. Obě strany se k ráznému postupu vůči Rusku stavějí opatrně a požadují důkazy o ruské akci ve Vrběticích.

Česko podpořili i představitelé V4

Předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přistoupili k pondělnímu prohlášení ministrů zahraničí EU, kteří vyjádřili solidaritu s kroky, jež Česká republika podnikla kvůli možnému zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Novinářům to po středečním on-line jednání šéfů parlamentů řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Jednak je tam vyjádřená vůle ohradit se, bojovat proti narušování suverenity všech demokratických zemí, zejména těch, které jsou členy Evropské unie, případně NATO. Dále je tam vyjádřena podpora a solidarita krokům, které Česká republika v rámci toho, co ji potkalo, učinila,“ uvedl Vystrčil.

Aktivně podle něj k záležitosti přistoupili zejména slovenští politici, šéf tamní Sněmovny Boris Kollár na začátku svého vystoupení vyjádřil Česku podporu. Polsko k věci také přistoupilo aktivně a k dohodě se dospělo i s maďarskou stranou, dodal Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 30 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...