Evropským lídrem v těžbě ropy a plynu je Norsko. Promluvit do ní může i Polsko

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.

Největším evropským dodavatelem zemního plynu se po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 stalo Norsko. To zajišťuje přibližně třicet procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie (EU). Loni se produkce této suroviny v severské zemi zvýšila o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard metrů krychlových, informoval server oEnergetice.

V letošním roce by podle prognózy Norského ředitelství pro pobřeží (NOD) mělo Norsko vytěžit o 2,9 procenta plynu méně. Zhruba na této úrovni by těžba měla zůstat až do roku 2027, poté se očekává pokles.

Ropné a plynárenské společnosti působící v Norsku však mají v tomto roce rekordně investovat, a to 275 miliard norských korun (více než půl bilionu českých korun), zatímco loni to bylo 263,7 miliardy norských korun.

Rumunský projekt Neptun Deep

Od roku 2027 by měl evropské těžbě zemního plynu přispět také projekt Neptun Deep – vrty v Černém moři v rámci tohoto projektu byly zahájeny letos v březnu. Mělo by jít o jedno z největších ložisek v EU, sdělili podle Reuters majitelé.

Rumunské ministerstvo uvedlo, že v době, kdy se Unie odpoutává od ruských zdrojů, zdvojnásobí Neptun Deep rumunskou produkci plynu a pravděpodobně se stane jeho čistým vývozcem.

Projekt by mohl pomoci diverzifikovat dodávky plynu ve střední a východní Evropě, není však jasné, kolik nového plynu bude možné exportovat, protože spotřeba Rumunska se bude zvyšovat, zatímco jeho zásoby na pevnině klesají, podotýká Reuters.

Evropští producenti ropy

Norsko patří také mezi největší evropské producenty ropy – v roce 2023 vytěžilo 1,54 milionu barelů za den. Severský stát je v těchto statistikách následován Británií, která ve stejném období vyprodukovala 0,62 milionu barelů denně. Na třetím místě je pak Itálie se sto tisíci barely ropy.

Jedním z největších evropských ropných polí je norský Johan Sverdrup v Severním moři, který zajišťuje přibližně 27,33 procenta celkové denní produkce ropy na kontinentu, uvádí Offshore Technology. Na základě odhadů společnosti GlobalData bude těžba pokračovat až do roku 2037, kdy ložisko dosáhne svého ekonomického limitu.

Vrchol největšího ropného pole Británie, Clair, připadá na tento rok. Podle odhadů bude ale těžba pokračovat až do roku 2058. Britské ropné pole v současné době vytěží přibližně 1,73 procenta celkové denní produkce ropy a kondenzátu v Evropě.

Až do roku 2100 by pak mělo fungovat italské Val D’Agri, v současné době se na denní těžbě podílí s asi 1,34 procenta.

Celková produkce ropy a kondenzátu v Evropě se před dvěma lety oproti roku 2022 zvýšila o 3,41 procenta, dodává server Offshore Technology. Žádná evropská země se však nenachází mezi nejvýznamnějšími státy podílejícími se na těžbě ropy.

Nové naleziště v polském Baltu

List Euronews napsal, že aktuálně byl učiněn významný evropský nález konvenční ropy a zemního plynu, a to u polského pobřeží Baltského moře. Podle odhadů ložisko nacházející se nedaleko přístavního města Svinoústí (Świnoujście) obsahuje pět miliard metrů krychlových plynu a dvaadvacet milionů tun vytěžitelné ropy.

Server onet.pl uvádí, že na širším území, pro které má kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) koncesi od polského ministerstva životního prostředí, může být 27 miliard metrů krychlových plynu a 33 milionů tun ropy.

„Pokud bude objev s konečnou platností potvrzen, mohlo by jít o jedno z největších nalezišť ropy a zemního plynu v Polsku,“ sdělil náměstek ministerstva životního prostředí a hlavní polský geolog Krzysztof Galos. Dodal, že by ložisko mohlo významně přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti země a znamenat průlom v průzkumu zdrojů energetických surovin v doposud málo probádané polské výlučné ekonomické zóně v Baltu.

Společnost CEP má u Svinoústí koncesi pro průzkum a těžbu ropy a plynu na území o rozloze 593 kilometrů čtverečních. Sídlí v kanadském Calgary a jejími většinovými vlastníky jsou norští akcionáři, uvádí Polská televize (TVP) na svých internetových stránkách.

Kritika z Německa

Na polský plán ohledně těžby ropy a plynu v Baltském moři ale hledí s nelibostí Německo. „Naše budoucnost nespočívá v ropě z Baltského moře, ale v energii ze slunce, větru a biomasy,“ prohlásil ministr životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Till Backhaus.

„Projekt je odrazem zpátečnické průmyslové klimatické politiky, která je v rozporu se zájmy Německa v oblasti životního prostředí a cestovního ruchu,“ kritizuje Backhaus. Dodává, že už se objevily první náznaky hlukového a vibračního znečištění při průzkumných vrtech. Panují podle něj také obavy z možných dopadů na flóru a faunu v pobřežním moři.

Kontroverzním tématem v regionu je i plánovaný velký kontejnerový terminál ve Svinoústí. Očekává se, že bude hotov na přelomu let 2028 a 2029. Má být schopen odbavovat i velmi velké kontejnerové lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 5 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 5 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 9 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.