Finsko uzavře čtyři přechody na hranici s Ruskem, migranti bez dokladů míří z východu i do Estonska

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie.

Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová tento týden uvedla, že počet žadatelů o azyl přicházejících na hraniční přechody z Ruska výrazně narostl. Migranti podle finského serveru Yle pocházejí mimo jiné z Iráku, Sýrie, Jemenu a Turecka. V tomto týdnu jich každý den z Ruska přicházely desítky, kdežto dříve na podzim to v průměru byl méně než jeden člověk.

Finský premiér v úterý řekl, že Rusko migrantům bez platných dokladů nebrání, aby překročili hranici s Finskem, naopak jim podle něj s dopravou k hranici pomáhá. Ve středu finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že nárůst počtu migrantů přicházejících na východní hranici země se zdá být ruskou odplatou za finskou obrannou spolupráci se Spojenými státy.

Členové finské pohraniční stáže uvedli, že mnoho migrantů do Finska přijíždělo na zbrusu nových kolech, protože hranici nelze přecházet pěšky. Helsinky už minulý týden zakázaly přejíždět hranice na kole, informovala BBC.

Ministryně: Přechody zůstanou zavřené, dokud příliv žadatelů neustane

Podle ministryně vnitra Rantanenové se uzavírka bude týkat přechodů Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala na jihovýchodě země. Opatření bude podle ní zrušeno, až bude příliv žadatelů o azyl bez dokumentů zastaven.

Nadále zůstanou otevřené severovýchodní hraniční přechody Vartius, Salla, Kuusamo a Raja-Jooseppi. Žádosti o azyl budou vyřizovány na dvou z těchto přechodů na severu země.

Finská ombudsmanka Kristina Stenmanová připomněla, že Finsko je podle mezinárodních smluv stále povinno umožnit žadatelům o azyl podat žádost. „Pokud na hranici někdo přijde a řekne, že se uchází o mezinárodní ochranu, je třeba tuto žádost přijmout,“ řekla Stenmanová agentuře Reuters.

Na finsko-ruské pozemní hranici leží také hraniční přechod Vainikkala, který ale slouží pouze pro vlakovou dopravu.

Estonsko: Také k nám pouští Rusko migranty bez dokladů

Estonský ministr vnitra Lauri Läänemets podle agentury DPA uvedl, že také na území této pobaltské země se z Ruska snaží dostat migranti bez platných dokladů. Jako příklad uvedl, že Rusko přes svoji hranici s Estonskem pustilo osm občanů Somálska navzdory tomu, že neměli doklady potřebné pro vstup do této členské země EU a NATO. Pohraničníci v Narvě je proto odmítli do Estonska pustit a poslali je zpět do Ruska.

Läänemets také řekl, že estonské úřady zaznamenaly, že na ruské straně hranice jsou další takoví lidé, a ujistily, že podniknou vše proti tomu, aby se situace vyostřila. Svůj postup koordinují s Finskem. „Chceme dát najevo, že takto se přes Estonsko do Evropské unie jezdit nedá,“ řekl estonský ministr vnitra. 

Na dění na finsko-ruských hranicích je připravené zareagovat i Norsko. „Situaci bedlivě sledujeme a jsme v případě potřeby připraveni hranici narychlo uzavřít,“ řekla norské agentuře NTB ministryně spravedlnosti Engerová Mehlová.

Na hraničním přechodu Storskog mezi Norskem a Ruskem ve čtvrtek panoval klid, uvedla policie v provincii Finnmark. V roce 2015 přišlo takzvanou arktickou cestou z Ruska do Norska asi pět a půl tisíce migrantů.

Se silným náporem migrantů z krizových oblastí na Blízkém východě nebo v Africe snažících se proniknout do EU přes Bělorusko se v uplynulých letech potýkalo Polsko, Litva a Lotyšsko. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, blízký spojenec Kremlu, podle nich využíval migranty jako hybridní zbraň proti Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...