Rusko musí přestat s narušováním evropského vzdušného prostoru, uvedlo NATO

Článek 4 Severoatlantické smlouvy předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země. Tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké stíhačky. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d'affaires, aby protestovalo.

Severoatlantická rada v úterý narušení estonského vzdušného prostoru odsoudila jako nebezpečné. „Reakce NATO byla rychlá a rozhodná. Byly vyslány spojenecké letouny, které letadla doprovodily z estonského vzdušného prostoru,“ uvedlo NATO v prohlášení. „Náš vzkaz Rusům je jasný, budeme bránit každý centimetr našeho území,“ doplnil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Ruské letouny v Estonsku nebyly podle Rutteho bezprostřední hrozbou, proto je alianční letouny jen doprovodily z estonského vzdušného prostoru. Zasahovala tři letadla ze Švédska, Finska a Itálie. Aliance bude na podobné incidenty vždy reagovat s klidným odhodláním, řekl Rutte s tím, že pokud to bude nutné, je NATO připraveno letadla vyhodnocená jako nebezpečí i sestřelit.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by země NATO měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do vzdušného prostoru členských států Aliance. Šéf Bílého domu to řekl v úterý večer SELČ před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech.

„Rusko je agresor, neustále zkouší, kam až může zajít, ohrožuje tím lidské životy, a my musíme reagovat. V případě nutnosti okamžitě zasáhnout a v krajním případě i sestřelit jakékoli letadlo, které by představovalo hrozbu,“ uvedl pro ČT premiér Petr Fiala (ODS).

„Byl aktivován článek čtyři, po těch dronech jde o druhé narušení. Je potřeba, aby samozřejmě NATO jasně vyslalo signál, že tohle nebude tolerovat,“ nechal se slyšet šéf opozičního ANO Andrej Babiš.

Moskva navzdory důkazům vinu popírá

Moskva podobně jako v jiných takových případech popírá, že by ruská vojenská letadla estonský vzdušný prostor narušila. Kreml naopak Estonsko obvinil z „přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace“.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna však na pondělním zasedání Rady bezpečnosti OSN předložil důkazy v podobě výtisku záběrů z leteckého radaru, který podle něj dokazuje jasné narušení estonského území a suverenity, a také detailní snímky dotyčných ruských letadel. Všechny stroje podle něj nesly rakety a byly připraveny k boji.

Landovský: Je třeba ruské letouny sestřelit

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský uvedl, že Aliance by měla na narušení vzdušného prostoru reagovat jinak. „Za mě v tuto chvíli nefunguje odstrašování tak, aby zabránilo dalším ruským výletům do vzdušného prostoru Aliance.“

K deeskalaci je podle něj třeba se zachovat jako Turecko, které v roce 2015 po několika varováních ruskou stíhačku ve svém vzdušném prostoru sestřelilo. „Turecko sestřelilo ruský stroj ve svém vzdušném prostoru za dvanáctivteřinovou exkurzi – a vůbec nic se nestalo,“ připomíná Landovský.

Sestřelení ruské stíhačky ve vzdušném prostoru NATO podle něj automaticky eskalaci nezpůsobí. „Tahle domněnka je vadná. Naopak eskalaci způsobí, pokud se budou ruské výlety do našeho vzdušného prostoru opakovat a budou delší a odvážnější a méně svázané schopností reagovat na to, co je schopna udělat Aliance ve prospěch obnovení kredibilního odstrašení,“ uzavřel Landovský.

Rusko narušilo vzdušný prostor i dalších zemí

Podle Aliance je poslední incident „součástí širšího vzorce stále nezodpovědnějšího chování Ruska“. Severoatlantická rada se v souvislosti s článkem 4 sešla již podruhé za dva týdny. Už 10. září velvyslanci při NATO debatovali v reakci na rozsáhlé narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.

Polská pohraniční stráž později informovala o další provokaci v podobě nízkého přeletu dvou ruských stíhaček nad těžařskou plošinou polské firmy na Baltu. Několik dalších spojenců – včetně Finska, Lotyšska, Litvy, Norska a Rumunska – se přitom rovněž v nedávných dnech setkalo s narušením vzdušného prostoru ze strany Ruska.

Generální tajemník NATO již 12. září v reakci na narušení polského vzdušného prostoru oznámil vznik operace nazvané Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. „Posílíme naše schopnosti a posílíme naše odstrašení a obranu, včetně účinné protivzdušné obrany,“ uvedla Aliance v úterý.

„Rusko by nemělo mít žádné pochybnosti: NATO a spojenci v souladu s mezinárodním právem použijí všechny nezbytné vojenské i nevojenské nástroje k obraně a odstrašení všech hrozeb ze všech směrů,“ dodala s tím, že spojenci se těmito ruskými kroky nenechají odradit od podpory Ukrajiny.

Incidenty s drony a kyberútok na letiště

V pondělí přerušilo provoz kvůli dronům letiště v Kodani a v noci na úterý ze stejného důvodu i letiště v Oslu, o víkendu zasáhl evropská letiště kybernetický útok. V těchto případech úřady zatím nezveřejnily, kdo za incidenty stojí.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ale spojila incident v Kodani s předchozími událostmi. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, jejichž jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ uvedla premiérka v prohlášení poskytnutém televizi TV2.

Kdo stojí za přeletem nad kodaňským terminálem, zatím není jasné, nelze ale vyloučit žádnou možnost, uvedla premiérka. Šéf operací dánské zpravodajské služby PET Flemming Drejer řekl, že drony patrně neměly na letiště přímo zaútočit, cílem ale podle něj bylo Dánsko vystrašit a otestovat, jak zareaguje.

Moskva svůj případný podíl na incidentu popřela. „Pokaždé slýcháme nepodložená obvinění,“ řekl k tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko přitom stojí za řadou sabotáží v Evropě z poslední doby, uvádějí úřady či zpravodajské služby řady evropských zemí. V Česku je Moskva podezřelá ze zapálení autobusů v Praze.