Grónskem před volbami rezonuje téma nezávislosti

Nahrávám video

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

V chodbách grónského parlamentu panuje v těchto dnech čilý ruch. Pět tamních politických stran se chystá na střet v březnových volbách. Na jednom bodě se ale shodnou všechny. „Tím nejdůležitějším je proces získání nezávislosti na Dánsku,“ prohlásil předseda strany Naleraq Pele Broberg.

Jeho uskupení je jediné, které chce proces zahájit okamžitě. V referendu by nezávislost podpořila většina Gróňanů. V případě, že by to znamenalo snížení životní úrovně, už by to ale podle průzkumů bylo jen 45 procent. Ostatní strany jsou proto opatrnější.

„Stále chceme být součástí Dánska a k nezávislosti se propracovat. Ale také musíme spolupracovat s jinými zeměmi než Dánsko, s našimi sousedy. S Kanadou a Spojenými státy,“ upřesnila kandidátka vládnoucí Inuitské strany Ataqatigiit Liv Aurora Jensenová.

Trumpovy ambice

Právě současný americký prezident projevil o Grónsko velký zájem. Na ostrově je řada nerostných nalezišť. Leží navíc u arktické námořní cesty, která začíná být čím dál důležitější třeba i pro Rusko. „Není překvapivé, že Američané nedopustí, aby nějaká jiná velmoc rozšířila svůj vliv na Grónsko,“ popsal dánský historik Bo Lidegaard.

Podle něj je to pro Američany „červená čára“. „Bylo tomu tak ne po desetiletí, ale po staletí,“ dodal. Kolem lednové návštěvy Trumpova syna Donalda Trumpa Jr. se navíc strhla kontroverze. Objevily se informace, že řada Gróňanů by připojení k USA přivítala. Už proto, že (nejen) podle místních politiků Dánsko Inuity nikdy nebralo jako rovnocenné partnery.

„Radost z amerického zájmu o Grónsko je blbost,“ tvrdí bývalý grónský premiér Kuupik Kleist. Podle něj by se spíš měly řešit problémy se vzděláváním mladých Gróňanů. „Je to důsledek nízké úrovně vzdělání a nedostatečných znalostí o světě,“ myslí si. Gróňané nicméně Trumpův zájem mohou využít jako páku na vládu v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová opakovaně prohlásila, že ostrov není na prodej. A výrazně navýšila investice do ochrany arktické oblasti.

„Budeme v arktickém regionu úzce spolupracovat, abychom zajistili bezpečnost takzvaného dalekého severu, včetně Grónska,“ prohlásila šéfka dánské vlády. Jestli to amerického prezidenta uspokojí, ale není v tuto chvíli jasné. Předvolební Grónsko každopádně působí dojmem, že k samostatnosti míří čím dál odhodlaněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...