Helikoptéry wagnerovců jsou slyšet až v Polsku. Lukašenko se cvičením snaží znervóznit Varšavu

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Wagnerovci se po krátké vzpouře proti ruskému ministerstvu obrany přesunuli za nepřehledných okolností do Běloruska, kde pomáhají s vojenským výcvikem tamní armády. Šéf skupiny Wagner Jevgenij Prigožin zveřejnil video, ve kterém vítá své bojovníky v zemi a říká jim, že se prozatím nebudou dále účastnit války na Ukrajině, ale nařizuje jim, aby shromáždili síly pro Afriku, zatímco budou cvičit běloruskou armádu.

Poláci žijící v blízkosti hranic s Běloruskem podle agentury Reuters vylíčili, že slyšeli střelbu a vrtulníky při wagnerovském výcviku, který probíhá jen asi pět kilometrů od hranic. Obávají se toho, že na ně sousední země zaútočí.

Tím hrozil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který při setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem řekl, že Wagnerovci prý chtějí zaútočit na Polsko. „Možná to nemělo být řečeno. Ale řeknu, že nás wagnerovci začali stresovat. Ptají se na Západ. Já říkám: ‚Proč byste tam na Západ jezdili? My kontrolujeme, co se děje.‘ ‚No, jedeme na zájezd do Varšavy a do Rzeszowa‘,“ prohlašoval Lukašenko.

„Samozřejmě je držím v centru Běloruska, jak bylo dohodnuto. Nerad bych je tam přemisťoval. Protože mají špatnou náladu,“ dodal diktátor při setkání s Putinem. Podle Institutu pro studium války (ISW) mohlo jít o jemný náznak ruskému vůdci, že wagnerovci pro Kreml stále znamenají výzvu, kterou momentálně kontroluje Minsk.

Polsko přesouvá jednotky

Polsko situaci u své východní hranice bedlivě sleduje. Jeho bezpečnostní výbor rozhodl o přesunu vojenských jednotek pro případ, že by se běloruské a žoldnéřské jednotky pokusily dobýt strategickou Suvalskou proláklinu, odříznout pobaltské státy od zbytku Evropy a propojit ruskou exklávu Kaliningrad s Běloruskem.

„Výcvik nebo společné cvičení běloruské armády a skupiny Wagner je nepochybně provokací,“ řekl agentuře PAP člen bezpečnostního výboru Zbigniew Hoffmann.

„Výbor analyzoval možné hrozby, například dislokaci jednotek skupiny Wagner. Proto ministr národní obrany, předseda výboru Mariusz Blaszczak, rozhodl o přesunu našich vojenských formací ze západu na východ Polska,“ dodal Hoffmann.

O hrozbě, která by mohla přijít z Ruska a Běloruska, jednali minulý týden i premiéři Mateusz Morawiecki a Petr Fiala (ODS). „Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki po setkání.

Wagnerovci nemají vybavení

Institut pro studium války si ve své analýze všímá výhrůžek mířících na Západ, myslí si ale, že wagnerovci nemají sílu na to, aby Polsko ohrozili, protože museli většinu své techniky odevzdat Rusku, když zemi opouštěli.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Wagnerovi bojovníci v Bělorusku disponovali těžkými zbraněmi potřebnými k vážné ofenzivě proti Ukrajině nebo Polsku bez výrazného přezbrojení, protože podmínkou dohody mezi Putinem, Lukašenkem a Prigožinem, která ukončila ozbrojené povstání, bylo, že wagnerovci tyto zbraně odevzdají ruskému ministerstvu obrany,“ píší analytici z ISW.

„Snímky hlavní základny Wagner v Tselu, pořízené pod šikmým úhlem 23. července, ukazují, že vozidla, která jsou v současné době zaparkována v areálu skladiště vozidel a v jeho okolí, jsou především stovky osobních automobilů, malé nákladní automobily a přibližně 35 návěsů,“ všímá si think-tank.

Migrace jako zbraň

Další hrozbou, kterou by mohli wagnerovci pro Polsko znamenat, je nárůst příchozích nelegálních migrantů přes běloruskou hranici. Upozornil na to Jacek Siewiera, který řídí Národní bezpečnostní úřad.

Žoldáci dříve působili v Africe, odkud se do Evropy snaží dostat velké množství lidí. Hrozbu je podle něj třeba posuzovat „v kombinaci se všemi prostředky, které má Wagner v Africe, v Maghrebu, v Sahelu a na Blízkém východě, a s rizikem eskalace nucené imigrace a asymetrického útoku na hranice Polska, Litvy a Lotyšska,“ popsal Siewiera listu Financial Times.

Vysvětlil, že Wagnerovy jednotky, které se skládají často z otrlých zločinců rekrutovaných z ruských věznic, se zapojí do obchodování s lidmi a další trestné činnosti.

„Mohou protlačit další migranty? Je to možné. Otázkou je, jaký budou mít z tohoto postupu zisk, protože se jedná o skupinu, která je většinou motivována ziskem,“ řekl Siewiera.

Polsko už jednou vlně migrantů na hranici s Běloruskem čelilo v roce 2021. Podle Evropské unie tehdy Lukašenko používal utečence jako nástroj hybridní války k tomu, aby vytvořil na západní země nátlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...