Historik Zubov: Rusko už je totalitní diktatura, Putina jeho okolí odstraní

Nahrávám video

Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.

Rusko už je totalitní diktaturou, je přesvědčen Andrej Zubov. Do začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu podle něj v Rusku vládl režim autoritářský, v němž sice neměli lidé možnost ovlivnit vedení, ale svobodně diskutovali a žili. To už nyní není možné a pod přísnou kontrolou se ocitla i kultura, shrnuje historik.

Veškeré číselné údaje o ruských prezidentských „volbách“ Zubov považuje za falešné, včetně účasti i podpory jednotlivých kandidátů. Průběh hlasování historik připodobnil k volbám v komunistických režimech. „Čísla vůbec nic neznamenají, je to úplně vymyšlené, je to imitace. Putin si potvrdil svou moc, už před mnoha lety se prohlásil za diktátora,“ upozornil. Věří, že většina Rusů, dokonce i podporovatelé Putina, ví, že statistiky nejsou reálné.

Putinův kruh vůdce odstraní, věří Zubov

Putin podle Zubova skrze volby usiluje o vyjádření loajality Rusů, politolog ale mluví nikoliv o konsolidaci moci, nýbrž slabosti současných špiček režimu. „I obyčejní lidé, kteří se účastnili voleb, politické síly v zahraničí i putinovská elita viděli, že žádnou podporu nemají,“ usuzuje Zubov s tím, že kdyby si Kreml byl jistý svou pozicí, umožnil by opozičníkům účastnit se hlasování.

Když diktátor nemá podporu mezi lidmi, opírá se pouze o silové struktury, které kontrolují, aby nedošlo na revoluci, protože mu nic jiného nezbývá, rozvádí historik. „Ale blízký kruh Putina vidí, že podpora mezi lidmi neexistuje. Tito lidé se budou snažit odstranit Putina, protože k čemu jim je, když není populární. Budou se snažit stát v čele země a získat popularitu,“ míní.

„Toto je osud mnoha diktátorů. Jejich okolí je svrhne, když vidí, že diktátor již není populární mezi lidmi,“ dodává a připomíná třeba osud Nikity Chruščova.

Nepovedená válka Rusy zbavuje imperialistických choutek, soudí Zubov

Zubov připouští, že v Rusku žije mnoho lidí, kteří sdílí Putinovy imperiální choutky či touhu obnovit Sovětský svaz. Kvůli invazi na Ukrajinu jich ale ubývá, odhaduje politolog. Před deseti lety podle něj podporovalo ilegální anexi Krymu možná až pětaosmdesát procent Rusů, protože se domnívali, že tím Putin obnoví Sovětský svaz.

„Ale když se to nepovedlo, když se válka stala obrovským krvavým konfliktem, který přináší stovky tisíc obětí v Rusku i na Ukrajině, je to mnohem méně populární. Myslím si, že ruská společnost nebyla vyléčená od imperialistických choutek lépe než za právě dva roky neúspěšné války na Ukrajině. Právě proto teď Putin není populární, a proto ty zfalšované volby,“ vrací se k víkendovému hlasování Zubov.

Putinova povolební vyjádření mohou znamenat, že přijde další mobilizace, zhoršit se taky může ekonomická situace, předpokládá historik s tím, že to otevře více možností Putinova konce. „Když roste armáda, vždy to znamená větší bídu pro lidi, protože utrácí obrovské množství peněz, které vydělává společnost,“ uvažuje.

Připomněl, že jakmile zemřel Stalin, začala jednání o konci korejské války. Podobný scénář očekává v Rusku, pokud bude odstraněn úzký kruh bývalých agentů KGB, který stojí za invazí na Ukrajinu. Až padne putinovský režim, říká Zubov, je třeba začít se systémovou dekomunizací. „To je jediná záruka toho, že se Rusko znovu, třeba za deset let, nevrátí k tomu stejnému.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...