Hledaný Marsalek pracuje v Rusku pro FSB, píší média

Rakušan Jan Marsalek, jehož hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB. Jeho nynější přítelkyně dle zjištění přepravovala ukradené mobilní telefony rakouských vysoce postavených úředníků do ruské metropole.

Od roku 2020, kdy Marsalek uprchl z Německa, existují pouze útržkovité informace o jeho životě v Rusku. Nyní společná investigativní práce německého týdeníku Der Spiegel, německé veřejnoprávní stanice ZDF, investigativního projektu Frontline americké stanice PBS, nezávislého ruského serveru The Insider a rakouského deníku Der Standard dokazuje, že Marsalek žije v Rusku s falešnou identitou a úzkými vazbami na režim šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Podezření ze špionáže pro Rusko

Jeden z nejhledanějších mužů Evropy působil uvolněně, když se odpoledne 1. července procházel po náměstí Trubnaja v centru Moskvy. Na límci svého bílého trička měl zastrčené sluneční brýle. Držel se za ruku se svou přítelkyní. Zdálo se, že Taťjana a Jan jsou milý pár, začíná svůj investigativní text týdeník Der Spiegel.

Taťjana je bývalá tlumočnice do turečtiny, zatímco Marsalek je od roku 2020 na útěku a je na něj vydán mezinárodní zatykač. Rakouský manažer s českými kořeny zmizel poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun). Téměř šest tisíc zaměstnanců přišlo o práci. Jde o jeden z největších podvodů v historii Spolkové republiky Německo, připomíná Der Spiegel.

Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí Marsaleka kromě finančního podvodu podezřívají také ze špionáže pro Rusko, které se podle zjištění věnoval téměř deset let. Rakušan se však dobře maskuje četnými identitami, skutečnými i falešnými pasy. Zdá se, že je pro evropské vyšetřovatele, státní zástupce a zpravodajské služby nedosažitelný, píše Der Spiegel.

Alexandr Nelidov jako nová identita

Marsalekovou nejnovější identitou má být podle investigativy Alexandr Nelidov, který je ve službách ruské tajné služby FSB. Je to jedna z nejméně šesti identit, jež Marsalek už podle novinářů použil při svém útěku před zákonem. Pod tímto jménem dokonce vojensky působil na Ukrajině, zakládal firmy v Moskvě a volně se pohyboval po Rusku nebo se v ruské metropoli projížděl na elektrické koloběžce.

První úřední záznamy o Nelidovovi pocházejí z června 2023, podle údajů v pasu měl jako Ukrajinec v rámci anexe Donbasu získat ruské občanství. Rešerše však ukázala, že na Ukrajině nikdy neexistovala osoba jménem Nelidov a na jeho moskevské adrese žije starší žena. Mezi lednem a listopadem 2024 bylo mobilní číslo Nelidova alias Marsaleka více než třistakrát lokalizováno v okolí ústředí tajné služby na náměstí Lubjanka, uvádí investigativa.

Fotografie, které má k dispozici deník Der Standard, navíc ukazují Marsaleka několikrát v blízkosti sídla FSB – pravděpodobně na cestě do práce. Uniklé údaje, které analyzoval tým investigativních novinářů, dokládají další Rakušanovy cesty pod falešnou identitou. Nejméně pětkrát podle nich cestoval na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. Další fotografie, na nichž je Marsalek ve vojenské uniformě s ruským válečným symbolem „Z“, navíc naznačují možné nasazení v bojích na Ukrajině.

Pro FSB má pracovat i Marsalekova přítelkyně

Marsalekova nynější přítelkyně Taťjana Spiridonovová podle investigativních novinářů také pracuje pro FSB, ačkoliv je oficiální profesí překladatelka. Její vazby na ruský stát potvrzují také uniklé údaje z moskevské administrativní databáze – v jejím profilu je uvedeno, že několik let měla diplomatický pas a tím i bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.

Společně prostřednictvím kontaktní osoby získal pár chytré telefony tří vysoce postavených úředníků rakouského ministerstva vnitra, které přes Istanbul dostali do Moskvy, což dokládají získané chaty a uniklé letecké a mobilní údaje z Ruska.

Jejich vztah i profesní spolupráci dokazují letové informace a rezervace letenek, které lze najít v uniklých cestovních databázích. Spiridonovou občas podle nich doprovází muž jménem Alexandr Nelidov.

Podle investigativy nyní Marsalek v Moskvě nežije v přepychu, na který byl dříve zvyklý. Dopaden však zatím nebyl. Německé úřady na něj vydaly zatykač a požádaly Moskvu o právní pomoc. Ruské úřady oficiálně popírají, že by věděly o jeho pobytu. I když se na veřejnost dostává stále více informací o Marsalekově novém životě v Rusku, zůstává mnoho otevřených otázek, například kam mohl Marsalek převést miliony eur ze společnosti Wirecard.

Jan Marsalek se narodil v roce 1980 v Klosterneuburgu, malém městě nedaleko Vídně. Jeho dědeček Hans Maršálek byl etnickým Čechem v Rakousku, komunistou a členem odboje za druhé světové války, který přežil uvěznění v koncentračním táboře. Hans Maršálek později položil základy poválečné rakouské zpravodajské služby a obdržel nejvyšší vyznamenání za služby státu, napsal v roce 2023 deník The Wall Street Journal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...