Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla chybou, prohlásil Putin

Ruský vůdce Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku označil intervenci sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 za chyby sovětské politiky, uvedla ruská média. Politiku zjevně namířenou proti zájmům jiných zemí označil za nepřípustnou. Západ podle něj dělá stejnou chybu jako Sovětský svaz. O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska, se ruský vůdce v této souvislosti nezmínil.

Šéf Kremlu rovněž prohlásil, že Rusko poskytovalo pomoc jiným zemím, ale nikdy nebylo kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace, prezident odvětil, že vstup sovětských vojsk do Maďarska a Československa byl chybou sovětské vlády.

„Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla jen k napjatým vztahům,“ řekl Putin podle serveru Lenta. Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil Putin, jenž rozpoutal válku proti Ukrajině. 

V Maďarsku sovětská vojska potlačila povstání proti komunistickému režimu, které vypuklo v říjnu 1956, boje trvaly i v prvních deseti dnech listopadu. Invaze do Československa v srpnu 1968 ukončila pražské jaro, jak jsou nazývány tehdejší změny, pokusy o reformy systému a snaha o „socialismus s lidskou tváří“. 

Hlavní část jeho vystoupení na fóru ve Vladivostoku byla věnována rozvoji Dálného východu a ekonomickým otázkám.

V USA jsou dle Putina „protiruské nálady“

Putin ve Vladivostoku podle státní agentury TASS hovořil o stíhání bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Případ podle Putina ukázal, jak je americký systém „prohnilý“.

Navzdory soudním žalobám je Trump favoritem v klání o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v roce 2023. Jejich výsledek ale podle Putina neovlivní politiku Washingtonu vůči Moskvě.

„Myslím, že k zásadním změnám v americké zahraniční politice vůči Rusku nedojde, ať bude prezidentem zvolen kdokoliv,“ řekl ruský vůdce. Podotkl, že Trump slibuje v případě zvolení vyřešit za pár dní nejožehavější problémy, včetně ruské invaze na Ukrajinu, a „to nemůže nepotěšit“. Nicméně Trump jako prezident zavedl sankce proti Rusku, připomněl.

USA podle Putina hledí na Rusko jako na věčného protivníka, či dokonce nepřítele, což také vštěpují prostým Američanům, a nynější vláda naladila americkou veřejnost protirusky. Změnit tento kurz by bylo podle Putina velice obtížné, přestože v Rusku i Americe je hodně lidí, kteří by si přáli přátelské vztahy, a to tím spíše, že společně sdílejí „tradiční hodnoty“. „Máme tam hodně přátel, mnoho stejně smýšlejících lidí, ale samozřejmě je potlačují,“ dodal podle TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...