Invazní vojska jsou vyčerpaná, Putina to může dostat k jednacímu stolu, míní Washington

Ruská armáda se v současnosti spoléhá na záložní jednotky i techniku. Invaze okupační síly vyčerpala natolik, že letos nebudou schopné větší ofenzivy, uvedli šéfové amerických tajných služeb před senátním výborem. Ruský lídr Vladimir Putin podle nich může zvažovat pozastavení bojů, obnovení armády by však Moskvě mohlo zabrat až deset let.

Ruské síly letos nebudou schopné většího útoku, uvedla ve čtvrtek ředitelka amerických tajných služeb (DNI) Avril Hainesová. Konflikt, který trvá více než čtrnáct měsíců, podle ní okupanty zjevně vyčerpal.

„Pokud Rusko nezahájí povinnou mobilizaci a nezajistí podstatné dodávky munice od třetích stran nad rámec stávajících dodávek z Íránu a dalších zemí, bude pro ně stále obtížnější udržet i malé útočné operace,“ řekla šéfka tajných služeb před senátním výborem.

Okupační síly se na začátku roku pokusily o ofenzivu, která však ztroskotala. Ani tvrdé boje na některých místech frontové linie nevedly k jejímu posunutí, vojáci na obou stranách tak nyní v každodenních střetech bojují o pouhé stovky metrů. V porovnání s předchozími třemi měsíci dosáhlo v dubnu Rusko vůbec nejmenšího územního zisku, upozornila Hainesová.

Podle odhadů Bílého domu přišla Moskva jen od prosince o sto tisíc mužů, čímž se celkový počet ruských ztrát od začátku plnohodnotné invaze zvýšil na odhadovaných dvě stě tisíc bojovníků.

To je přitom zhruba stejná síla, kterou v únoru 2022 vyslal ruský lídr Vladimir Putin na Ukrajinu s tím, že bude stačit na dobytí Kyjeva a svržení ukrajinské vlády.

Moskva se opírá o záložní jednotky a sovětskou techniku

Ruská armáda na začátku nového tisíciletí prošla reorganizací, „aby byla lepší, rychlejší, menší než v sovětské éře,“ upozornil americké senátory ředitel tajné služby armády (DIA), generálporučík Scott Berrier. „Tato armáda je z velké části pryč,“ dodal. Kreml se tak nyní spoléhá na záložní jednotky a starší vybavení sovětské výroby.

Oslabené okupační síly přitom nyní očekávají ukrajinskou protiofenzivu. Protiútok s cílem osvobodit území pod kontrolou Ruska na východě Ukrajiny má podle Hainesové přijít v následujících několika týdnech. Kyjev pracuje na posledních detailech útoku, přiblížila.

Ruské síly se na něj připravují přechodem od ofenzivních k defenzivním operacím. „Potýkají se s výrazným nedostatkem munice a mají značné personální omezení, ale pokračují v pokládání minových polí a přípravě nových obranných pozic na okupovaném ukrajinském území,“ popsala Hainesová.

Ani v případě neúspěchu ukrajinské protiofenzivy však Rusko letos nebude mít dostatek sil na významnější útočné operace, věří špičky amerických zpravodajců.

Kreml může zvažovat pozastavení bojů

Vyčerpané ruské jednotky nedokážou naplnit Putinův plán na ovládnutí celé Ukrajiny. Je proto možné, že se Moskva uchýlí ke změně taktiky a pokusí se boje alespoň na nějakou dobu zastavit, domnívá se Hainesová. „Odhadujeme, že Putin pravděpodobně omezil své bezprostřední ambice,“ řekla.

Rozsáhlé ztráty vojáků i vojenské techniky by mohly ruského lídra dohnat k jednacímu stolu. „Putinova ochota uvažovat o vyjednané pauze může vycházet z jeho odhadu, že pauza by ruským silám poskytla oddech. Mohly by se pokusit využít tento čas k obnovení sil před obnovením ofenzivních operací někdy v budoucnu,“ nastínila Hainesová.

Kyjev však tyto podmínky zřejmě nelákají. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně deklaroval, že chce pod kontrolu získat veškerá okupovaná ukrajinská území, a to včetně Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014.

Obnova ruské armády může zabrat i deset let

Je také otázkou, jak dlouhou pauzu by ruská armáda potřebovala k opětovnému nabití sil. Podle představitelů amerických tajných služeb může obnova trvat až deset let. „Odhady se pohybují od pěti do deseti let podle toho, jak je ovlivní sankce a jak budou schopni znovu nasadit techniku,“ přiblížil Berrier.

Kreml by v případě pozastavení bojů zřejmě také spoléhal na to, že dosud intenzivní podpora Ukrajiny západními spojenci zeslábne. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že Západ dodal Kyjevu už více než 1550 obrněných vozidel, 230 tanků a „obrovské množství“ munice.

Jen Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku konfliktu vojenskou pomoc v hodnotě přes 35,7 miliardy dolarů. Ukrajina je na těchto dodávkách silně závislá a eroze západní podpory by vedla k oslabení její armády.

Bezpečnostní experti přitom varují, že spojenci Kyjeva možná nebudou schopní současnou úroveň podpory udržet. A to zvlášť po očekávaném dalším kole bojů, které nevyhnutelně povede k dalším ztrátám na životech obránců i vojenské technice.

Hainesová upozornila, že pokud se pomoc zastaví, získá Kreml převahu v množství vojenského personálu i v dalších zdrojích. Podle Berriera se Rusku „nedaří v pozemních silách“, ale stále je „velmi, velmi schopné ve strategických silách“. Moskva se tak podle Hainesové může stát závislejší na svých kybernetických operacích, ale i na podpoře Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...