Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Letecký poplach v Izraeli během prvního dopoledního útoku trval asi čtyřicet minut. Do krytů se schovali i poslanci Knesetu, který sídlí v Jeruzalémě. Výstraha před vzdušným útokem platila také pro Tel Aviv a později i pro obce poblíž hranic s Pásmem Gazy. Nebyli hlášeni žádní zranění, uvedl Tol.

Zasaženo bylo okolí elektrárny na jihu země, která patří mezi strategické objekty infrastruktury, uvedla elektrárenská společnost Israel Electric Corporation (IEC). V důsledku toho se přerušily dodávky do některých míst.

Na území židovského státu se poplach rozezněl rovněž kolem 2:00 středoevropského letního času. Teherán vyslal jednu raketu, kterou sestřelil americký systém protivzdušné obrany. Podle BBC jde o další symbol americké podpory Izraeli a možná i doklad toho, jak vytížená obrana židovského státu je.

„I ta jedna raketa ale dokáže probudit milion lidí, kteří musí běžet do krytu,“ uvedl zpravodaj ČT David Borek. Doplnil, že Izraelci zneškodnili i jeden dron, který mířil z Íránu přes moře na přístavní město Ejlat na jihu židovského státu. „Sirény ve městě nezněly, jelikož byl bezpilotní letoun zničen předtím, než mohl způsobit škody,“ doplnil Borek.

V úderech pokračoval i Jeruzalém. Kac sdělil, že terčem útoku se stalo vedení milice basídž, která je součástí Íránských revolučních gard, věznice Evín, velení vnitřní bezpečnosti revolučních gard nebo hodiny symbolicky odměřující čas do zničení židovského státu.

Ve věznici jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Podle Tol mohlo být cílem útoku umožnit vězňům uprchnout. Předpokládá se ale, že zasažena byla jen brána věznice, podotýká server. Útok na věznici kvůli možnému ohrožení svých občanů kritizovala Francie.

Izraelská armáda podle webu ToI upřesnila, že během dvouhodinové vlny útoků letectvo shodilo na cíle v Teheránu přes sto kusů munice. Předpokládá, že během útoků na Teherán přišlo o život mnoho vojáků revolučních gard.

„Žádáme vás, abyste se nezdržovali poblíž provozů, kde se vyrábějí zbraně, vojenských základen a bezpečnostních institucí spojených s režimem,“ uvedla později izraelská armáda ve výzvě obyvatelům Teheránu s tím, že je to pro jejich bezpečí. Varování armáda zveřejnila v perštině a arabštině.

Židovský stát zasáhl vojenský komplex Parčín

Protivzdušná obrana byla podle ranních zpráv íránských médií aktivována v centrálních částech Teheránu a v oblasti města Karadž v provincii Alborz, kde byly hlášeny výbuchy. Izraelské údery zasáhly velký vojenský komplex Parčín přibližně třicet kilometrů jihovýchodně od Teheránu, píše Reuters s odvoláním na íránský server Núr News.

Izraelská armáda rovněž oznámila, že zaútočila na šest íránských letišť, přičemž zničila patnáct letadel a poškodila vzletové a přistávací dráhy, píše BBC s odkazem na Izraelské obranné síly. Cílem útoků byla letiště v západním, východním a centrálním Íránu. Zničeny měly být stíhací letouny F-14 a F-5, tankovací letoun a bitevní vrtulník AH-1 Cobra. Jeruzalém neupřesnil, kdy k útoku došlo. Terčem izraelského úderu se znovu stal jaderný komplex Fordo.

Mluvčí izraelské armády Effie Defrin večer uvedl, že Izrael před pár hodinami dokončil zatím nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán. Izrael podle něj bude pokračovat v úderech proti každé úrovni íránského režimu, která je zapojená do plánů ohrožujících Izrael.

Izraelská televize Channel 12 ale informovala i o tom, že Izrael svému úhlavnímu nepříteli poslal vzkazy, že usiluje o to, aby letecká a raketová válka mezi oběma státy v příštích dnech ustala. Izrael je podle jednoho z vysoce postavených činitelů blízko dosažení svých válečných cílů.

V neděli izraelská armáda zasáhla infrastrukturu pro odpalování a skladování balistických raket a také radarová stanoviště v provinciích Hamadán a Kermánšáh na západě země. Podle agentury AFP to oznámila armáda s tím, že na útoku se podílelo přibližně dvacet letounů. Údery byly hlášeny také v oblasti města Tabríz v provincii Východní Ázerbájdžán.

Během cílených útoků bylo zabito také nejméně deset členů Íránských revolučních gard, uvedla v pondělí agentura Reuters.

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Activists sídlící ve Washingtonu zahynulo v Íránu při izraelských útocích dosud nejméně 950 lidí a dalších 3450 jich bylo zraněno. Organizace mezi zabitými identifikovala 253 příslušníků ozbrojených sil a 380 civilistů, píše agentura AP. V Izraeli při íránských útocích podle agentury zahynulo čtyřiadvacet lidí a více než tisíc jich bylo zraněno.

Vyšetřovací mise Organizace spojených národů v pondělí uvedla, že některé z izraelských útoků na Írán mohly porušit mezinárodní humanitární právo.

Arakčí: Írán a Rusko čelí společným hrozbám

Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí odjel do Moskvy na setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Před ním šéf íránské diplomacie sdělil, že Teherán i Moskva čelí společným protivníkům.

„Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen,“ bude mít velký význam.

Rusko, které již čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, americký útok na íránské jaderné provozy odsoudilo s argumentací, že se jedná o porušení mezinárodního práva a úder není „legální ani legitimní,“ vysvětlil postoj Moskvy Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ačkoli Rusko a Írán podepsaly v lednu tohoto roku smlouvu o strategickém partnerství, pro Moskvu z ní žádný závazek k případnému vojenskému zapojení nevyplývá, uvedl Smetana. „Rusko není povinno bránit Írán, a i pokud by taková dohoda o kolektivní obraně existovala, je nepravděpodobné, že by ji Moskva dodržela. A to jak z hlediska kapacit, tak i kvůli příliš vysokým rizikům,“ dodal expert s tím, že nelze očekávat, že by bylo Rusko schopné dodávat Teheránu zbrojní systémy či munici.

To potvrdil i zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Zmínil, že Rusko útoky na Írán sice odsoudilo, ale nijak radikálně. „Nevyplývá z toho, že by se Rusové angažovali víc a Teheránu víc pomohli,“ míní. Zpravodaj také dodal, že současný vývoj v Íránu nebude mít dopad na situaci na Ukrajině, protože drony si už Rusové sami vyrábí.

Agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované americké představitele uvedla, že Spojené státy se domnívají, že by Írán mohl brzy v odvetě zaútočit na americké vojáky na Blízkém východě. Jeden ze zdrojů Reuters sdělil, že k odvetným íránským úderům by mohlo dojít už v nadcházejících dvou dnech.

„Půlnoční kladivo“

Na íránské jaderné provozy útočí židovský stát od 13. června. Zasáhl rovněž přední vojenské činitele, jaderné vědce, místa spojená s obranou nebo ropná pole. Jeruzalém útoky odůvodnil snahou zastavit vývoj íránské jaderné zbraně. Teherán popírá, že by na jejím vývoji aktivně pracoval, a zároveň opakuje, že hodlá pokračovat ve svém údajně mírovém nukleárním programu.

V noci na neděli 22. června se k úderu na provozy spojené s íránským jaderným programem připojily Spojené státy v rámci operace pojmenované Půlnoční kladivo.

Cílem útoku byl komplex v Isfahánu, provoz v Natanzu a jaderný provoz ve Fordo, který byl vybudován hluboko ve skalním masivu. Právě v tomto objektu se měly nacházet centrifugy používané na obohacování uranu.

USA k útoku na jaderná zařízení umístěná hluboko v podzemí použily hlubinné pumy GBU-57. Ty transportovaly strategické „neviditelné“ bombardéry B-2, které jsou jako jediné schopné nést zmíněné bomby určené k likvidaci podzemních bunkrů, které byly pro izraelské letectvo nedosažitelné.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý uvedl, že americká akce byla významná použitím bombardérů B-2 a bomb GBU-57. Svým úkolem pak byla unikátní. Ocenil, že byla dobře provedena a že se její provedení podařilo utajit.

Při hodnocení izraelských útoků řekl, že eliminovaly vzdušné síly Íránu a mají ve vzdušném prostoru dominantní postavení. „Protiletecké i protiraketové prostředky obrany byly téměř zničeny. Omezen je i balistický program až do úrovně dvaceti procent.“