Jaltská konference posunula Polsko a předestřela OSN

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

„‚Jalta‘ vstoupila do slovníku středoevropských politiků jako synonymum zrady Západu, moment, kdy západní spojenci prodali Polsko a další malé státy mezi Ruskem a Německem. Ale Jalta ve skutečnosti znamenala mnohem méně,“ píše britský historik Tony Judt ve své objemné publikaci Poválečná Evropa.

Upozorňuje tak na skutečnost, že Velká trojka – Churchill, Stalin a Roosevelt – nepřijela do Livadijského paláce nedaleko černomořské Jalty s prázdnýma rukama, ale že pomyslné karty pro jejich diplomatickou partii rozdaly už předchozí události, především postup front (v čele s ofenzivou Rudé armády na východě) nebo setkání v Teheránu na přelomu listopadu a prosince 1943. Na Krym tak každý z vlivných státníků přijížděl v rozdílném postavení i s rozdílnými očekáváními.

Detailně připravený Stalin, jehož Rudá armáda stála na Odře, hodlal především dojednat budoucí hranice Polska a rozdělení Německa.

Nemocí zesláblý Roosevelt chtěl v prvé řadě získat od hostitele slib vstupu do války proti Japonsku, díky čemuž by se ulevilo americké armádě v Pacifiku. Vedle toho potřeboval kremelský souhlas k založení Organizace spojených národů coby nového organizačního principu pro poválečný svět, když předválečná Společnost národů selhala – a sami Američané navíc nikdy nebyli jejími členy.

Churchill ke Stalinovi přistupoval s podezíravostí a měl výhrady proti Rooseveltově důvěřivosti a tendenci dávat Sovětům okázale najevo, že USA nejsou s Brity předem domluveny. Snažil se hájit zájmy zkoušeného britského impéria, které boje připravovaly o roli světové mocnosti, a přivést do velmocenské hry Francii.

Nahrávám video

Rozděl a panuj

Konference začala 4. února 1945, trvala týden a neměla pevně stanovený jednací řád. Po dohodě o koordinaci plánů závěrečných vojenských operací se jednání soustředila na pět okruhů otázek o poválečném uspořádání světa: 

  1. okupace a správa poraženého Německa,
  2. politické uspořádání v Evropě,
  3. vytvoření rady ministrů zahraničních věcí,
  4. ukončení války na Dálném východě,
  5. založení Organizace spojených národů.

V otázce Německa se velmoci dohodly na jeho bezpodmínečné kapitulaci, rozdělení na čtyři okupační zóny, odzbrojení a rozpuštění německých ozbrojených sil, odstranění nebo zničení všech německých vojenských zařízení, odsouzení a potrestání válečných zločinců a denacifikaci země. Otázka reparací byla projednána jen zběžně a přesunuta na zvláštní komisi.

Zásluhu na tom, že se Francie prosadila jako čtvrtá okupační mocnost, měl Churchill. Na jeho odporu ztroskotal rovněž Stalinův požadavek reparací ve výši dvaceti miliard dolarů, z nichž si SSSR nárokoval polovinu. 

Nahrávám video

Potvrzené sunutí Polska

Pokud šlo o poválečnou Evropu, jevily se nejožehavější dvě oblasti: Balkán a Polsko. O Balkánském poloostrově jednal Churchill se Stalinem už v říjnu 1944 v Moskvě a navrhoval zájmové sféry, které rovným dílem rozdělovaly vliv na Jugoslávii, Bukurešť se Sofií vydávaly Moskvě a pod dozorem Londýna nechávaly Athény. V čase jaltské konference nicméně jihovýchodu Evropy dominoval Sovětský svaz.

Nebohý Neville Chamberlain věřil, že může důvěřovat Hitlerovi. Mýlil se. Ale nemyslím si, že se já mýlím ve Stalinovi.
Winston Churchill

V polských záležitostech šlo jednak o složení budoucí vlády, jednak o hranice. Západní mocnosti podporovaly exilovou londýnskou vládu, Stalin prokremelskou správu usazenou v Lublinu. Dohodlo se, že lublinský výbor bude rozšířen o zástupce všech politických skupin, čímž se vytvoří prozatímní vláda národní jednoty.

Roosevelt přistoupil po dohodě s Rusy na návrh, aby se v Polsku konaly volby za účasti všech demokratických a antinacistických stran, ale nepodpořil britský požadavek mezinárodního dozoru při nich.

Velmoci se stejně jako v Teheránu shodly na tom, že východní hranice Polska bude probíhat po Curzonově linii (jde o současnou východní hranici Polska, původně uvažovanou už na konci první světové války) s řádově kilometrovými odchylkami. Šlo o hranici, kterou předpokládal Molotovův–Ribbentropův pakt z roku 1939 o rozdělení poraženého Polska mezi Moskvu a Berlín. Za úbytek území na východě dostalo Polsko slib „podstatného územního přírůstu na severu i na západě“ (pozdější západní hranice Odra–Nisa). 

Rudoarmějci do Pacifiku

V Prohlášení o osvobozené Evropě, součásti komuniké podepsaného v Jaltě, se stanovilo „právo všech národů zvolit si formu vlády, pod kterou chtějí žít“, a možnost vytvořit přechodné vlády za široké účasti všech demokratických sil. Stalinova vlastní interpretace demokracie nebyla západním spojencům tehdy zcela jasná – a navíc potřebovali jeho partnerství pro porážku Hitlerovy říše i Hirohitova císařství.

„Nikoliv Jalta, nýbrž jedině vývoj vojenských operací v posledních měsících druhé světové války na straně jedné a na straně druhé americká ochota vykoupit fiktivní udržení válečné koalice se Sovětským svazem i za cenu největších obětí determinovaly rozdělený svět,“ soudí historik Ivan Pfaff.

Stalin totiž Rooseveltovi skutečně přislíbil, že do dvou až tří měsíců od kapitulace Německa vstoupí Sovětský svaz do války proti Japonsku.

Bílý dům s Downing Street mu na oplátku přiznaly udržení vlivu ve Vnějším Mongolsku, navrácení Kuril a jižní části Sachalinu s přilehlými ostrovy, obnovení pronájmu Port Arthuru jako vojenské námořní základny a právo užívat s Čínou Východočínskou a Jihomandžuskou železnici. 

Pohled na jihokurilský ostrov Kunašir
Zdroj: Thomas Peter/Reuters

Zrod OSN

Američanům se pak podařilo prosadit i vizi Organizace spojených národů. Návrh zakládající smlouvy nové mezinárodní organizace se pokoušela vypracovat už konference v americkém Dumbarton Oaks půl roku před Jaltou, všechny sporné body se jí ale nepodařilo vyjednat a průlom přineslo až zasedání na Krymu.

Velká trojka přijala takzvanou jaltskou formulaci, která obsahuje dodnes platnou zásadu jednomyslnosti velmocí při hlasování v Radě bezpečnosti OSN o všech otázkách, které nemají procedurální charakter. Stalin neprosadil požadavek, aby v OSN bylo zastoupeno všech šestnáct sovětských republik.

Účastníci schůzky rovněž rozhodli, aby se 25. dubna 1945 sešla v San Franciscu ustavující konference, jež schválí chartu nové mezinárodní organizace. Usnesení jaltské konference byla prokonzultována s vládami Číny a Francie, které měly Trojku v Radě bezpečností doplnit.

Pro udržení spolupráce i poté, co se podaří porazit Německo a Japonsko, se účastníci jaltské konference dohodli na pravidelném jednání ministrů zahraničí. Taková schůzka se ovšem ve světě kráčejícím ke studené válce konala jen jednou, v březnu 1945 v Moskvě. Už o rok později pak čelily závěry jaltské konference poněkud paradoxní kritice. Zaznívala totiž v Organizaci spojených národů – té, která kvůli Jaltě vznikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23AktualizovánoPrávě teď

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 8 mminutami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělské Ceuty, se v pátek vrátili zpět, uvedla večer španělská vláda. Utonulo nejméně 57 lidí, informoval deník El País. Chaotické snahy o překonání hranice v menší míře pokračovaly i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země. Německo znovu prodlouží kontroly na pozemních hranicích včetně té české.
09:37Aktualizovánopřed 23 mminutami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 2 hhodinami

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost. Infantinovo jednání kritizoval také provozní ředitel FIFA Kevin Lamour.
12:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump mluví o dohodě o odzbrojení Hamásu. Izrael ji zatím nepotvrdil

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovní život Estonců by se mohl prodloužit na skoro 45 let, ukazuje prognóza

Eurostat předpokládá, že by se Estonci mohli během příštích padesáti let dožívat až 85 let, což by průměrnou délku pracovního života prodloužilo téměř na 45 let. Podle nové zprávy estonského Centra pro prognózy by tato změna vedla k tomu, že by si lidé museli opakovaně osvojovat nové dovednosti, nebo dokonce během života několikrát změnit profesi.
před 2 hhodinami

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.