Je na pováženou, že tak mocným hlasem Slovensko volá po blízkosti s Putinovým Ruskem, míní Kosatík

Nahrávám video

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

„(Robert) Fico je populistický politik. Člověk to musí svým způsobem ‚obdivovat‘, protože je to talent – na té temné straně, samozřejmě. On vždy vystihne, co lidi potřebují nebo chtějí slyšet. Jeho reakce, když se něco stane, bývají mezi slovenskými politiky ty nejhbitější a nejrychlejší,“ připustil Kosatík.

Domnívá se však, že předseda strany Smer–SD by musel v případě nástupu do čela vlády mírnit svou dosavadní rétoriku. Podle Kosatíka si Fico nicméně dobře rozumí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým by mohl po volbách spolupracovat.

Mezi případné koaliční partnery strany Smer–SD se řadí Slovenská národná strana a krajně pravicové hnutí Republika, které bývá označováno jako fašistické.

„Popišme si, co Republika dělá. Je to velmi vyhraněný nacionalismus, velmi ostře se vymezující proti Romům,“ řekl Kosatík. „To, co oni navrhují, jsou sankce, sebrat dávky a rázná plošná opatření, která v populistickém světě zabírají na voliče a která vypadají, že si s tím politik umí poradit. Je to strohost a razance, která není blízká pravici. To je opravdu spíš ten fašismus. Já na tom označení netrvám, ale nenapadá mě žádné přesnější,“ dodal historik.

Nejvýraznějším volebním rivalem Smer–SD je liberální strana Progresívne Slovensko, která je v souvislosti s LGBT+ tématy označována některými svými oponenty jako radikální. Podle Kosatíka ovšem právě na liberalismu, který dbá na svobody jednotlivce, stojí základ demokratické společnosti a toto myšlení se následně promítá do ochrany sexuálních menšin. 

Rostoucí nacionalismus střední Evropy

„Není to tak dávno, kdy jsme všichni společně ve střední Evropě vstupovali do Evropské unie, není to ani dvacet let. Nepamatuji si, že by tehdy o nějakých velkých nacionalismech byla řeč,“ řekl Kosatík a dodal, že podle něj od té doby nacionální myšlenkové proudy zesílily.

„I když mluvím o Slovensku, tak Slováci mě někdy berou jen jako Čecha, už ne jako demokrata, kterého problémy z podstaty zajímají internacionálně. Stejně jako Václava Havla zajímalo, jestli je demokracie kdekoliv na světě,“ míní historik. Zredukování ostatních na jejich národnosti podle něj neprospívá komunikaci.

Podle Kosatíka je na pováženou, když Slovensko „volá tak mocným hlasem po blízkosti s Putinovým Ruskem“. Evropská unie by se proti tomu měla vymezit, dodal. „Na poučování tady není prostor, ale na solidaritu tady prostor je. Nevím, jestli ji dáváme najevo dost my nebo naše politika, ale je to i záležitost obyčejných lidí,“ řekl.

V souvislosti se slovenskými volbami připomněl termín „mečiarizmus“, který označuje styl vládnutí bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mačiara. „Byl to ten brutální způsob ekonomické transformace v devadesátých letech na Slovensku, kdy Mečiar potom, co se mu podařilo spolurozdělit Československo, poměrně brutálním způsobem začal získávat své příznivce tím, že jim rozděloval fabriky. Opravdu to bylo z ruky do ruky, igelitka s penězi šla jedním směrem a fabrika druhým,“ připomněl historik.

Výsledkem podle něj bylo, že Mečiar získal podporu kolem třiceti procent voličů. Až v roce 1998 se proti tehdejšímu premiérovi dohodlo „téměř celé Slovensko“ a podařilo se ho z politiky vytlačit. Mečiar tehdy politicky směřoval k Rusku, kde tehdy vládl prezident Boris Jelcin, připomněl Kosatík. Sympatie k Rusku na Slovensku podle něj neplynou z osobního kontaktu s tamní společností, ale vznikají v reakci na obavy ze Západu, USA a liberalismu.

Historické rozdíly mezi Čechy a Slováky

„Oba naše národy jsou mladé, ale ten jejich je ještě mladší v tom smyslu, že Slováci neměli určité lidi, které jsme měli my,“ řekl Kosatík. Připomněl Karla Havlíčka Borovského, který v devatenáctém století cestoval do Ruska a kriticky popsal tamní situaci.

Během normalizace se podle Kosatíka na Slovensku zvedla životní úroveň, do roku 1968 neuživilo své vlastní obyvatelstvo. V padesátých a šedesátých letech museli Slováci pracovat na Ostravsku nebo v Sudetech. „Proto Dubček v roce 1968 vymyslel federaci, to byla jeho osmašedesátnická politika. Jakýmsi způsobem na tom vydělali,“ podotýká historik.

Kosatík se však domnívá, že Češi by vydělali na pokračování Československa i třeba ve formě konfederace. „Muselo by to být na bázi souhlasu. Na tom, že společný stát je hodnotou, na které oběma národům záleží,“ dodal publicista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...