Ještě řekneme v boji své slovo, slibují velitelé z Azovstalu po návratu ze zajetí do vlasti

Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ ujistil Denys Prokopenko. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, je na Ukrajině mnohými oslavováno jako hrdinové.

„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území,“ řekl Prokopenko po návratu.

„Vrátili jsme se. A budeme pokračovat ve své práci. Složili jsme přísahu, jsme vojáci,“ dodal velitel Svjatoslav Palamar.

Pětice mužů do západoukrajinského města dorazila v 500. den obnovené ruské invaze, přijela s prezidentem Zelenským, který je dopravil z Turecka nejprve do Polska, a to českým vládním speciálem.

Tím ukrajinská hlava státu v předchozích dnech cestovala nejprve z Bulharska do Česka a poté se vypravila na návštěvu Slovenska a Turecka, kde Zelenskyj jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajinští velitelé v této zemi pobývali od svého propuštění z ruského zajetí v září loňského roku.

Boj v podzemním labyrintu

Vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.

V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně zmíněných pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Zelenskyj poté prohlásil, že pětice bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara.

V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že pět velitelů veze do vlasti. Ve Lvově poděkoval Erdoganovi za pomoc při zajištění jejich propuštění a slíbil dostat domů zbývající válečné zajatce.

Kreml návrat pětice na Ukrajinu zkritizoval jako porušení dohody. „Nikdo nás o tom neinformoval. Podle dohody měli tito vůdci zůstat na území Turecka až do konce konfliktu,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Nahrávám video

Dvořák: Erdogan se rozhodl přiklonit k Ukrajině

„Hlavní význam (návratu velitelů) je symbolický, celá Zelenského návštěva v Turecku byla ve znamení prokazování přízně tureckého prezidenta Ukrajině, proto bylo těchto pět mužů vydáno. A není divu, že Moskva nad tímto gestem Ankary zuří,“ podotkl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Poukázal na to, že se Erdogan v posledních týdnech očividně rozhodl přiklonit k Ukrajině, navzdory tomu, že má za několik týdnů do Turecka přiletěl Vladimir Putin. „Erdogan tlačí na prodloužení obilné dohody, navíc řekl, že si Ukrajina zaslouží členství v NATO. Rusové takovou vstřícnost Turecka k Ukrajině nečekali a musí to pro ně být studená sprcha.“

Ohledně opětovného zapojení propuštěných velitelů Azovstalu Dvořák nepochybuje, že dokáží zužitkovat své zkušenosti z bojů v Mariupolu. „Budou nesmírně platnými spolubojovníky v současné ukrajinské protiofenzivě, která se nedaří úplně tak, jak si Západ představoval. Pár chlapů jaro na frontě sice neudělá, nicméně jejich zkušenosti a odhodlání bych nepodceňoval,“ dodává Dvořák.

„Od samého začátku války nevíme, jaké má Ukrajina ztráty, přitom podle mnoha odhadů jsou značné a zhruba se vyrovnají ruským. To ovšem znamená, že při počtu mužů, které mohou obě strany postavit, je ukrajinská situace horší. A v takové situaci, kdy určitě na ukrajinské straně fronty padli také zkušení velitelé, se může těchto pět navrátivších hodit,“ uzavírá komentátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...