„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Bělehrad letos udělil občanství čtyřikrát většímu počtu Rusů, než kolik srbských pasů obdrželi všichni ostatní cizinci dohromady, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Často se tak děje prostřednictvím zrychleného postupu, který umožňuje udělit srbské občanství z důvodu „národního zájmu“ či za „zvláštní zásluhy“.

Lidé, kteří tímto způsobem srbské občanství získají, se nemusejí vzdát svého původního pasu ani mít pobyt v Srbsku. Se srbským pasem přitom získávají bezvízový přístup do EU.

Nárůst počtu Rusů se srbským pasem

Jak už dříve upozornil web Balkan Insight (BI), podmínky k získání srbského občanství touto zrychlenou cestou přitom dlouho splňovalo jen málo lidí.

Například mezi lety 2010 a 2015 šlo ročně o pět až třináct případů. V roce 2018 stoupl jejich počet na čtyřiačtyřicet a v roce 2021 na třiapadesát, byť ne vždy šlo o Rusy. „V roce 2022, kdy Rusko zahájilo totální invazi na Ukrajinu, vydala (srbská) vláda rekordní počet dekretů o (udělení) občanství – čtyřiašedesát,“ píše BI.

„Od 1. ledna 2023 bylo více než 150 ruských státních příslušníků považováno za dostatečně ‚zajímavé‘ pro srbský stát, aby od vlády získali občanství a v důsledku toho i cestovní pas, který by jim měl umožnit snadnější vstup a cestování po Evropě,“ dodal web loni v říjnu.

Stanice RFE/RL tento měsíc uvedla, že jen v prvních pěti měsících letošního roku udělilo Srbsko občanství z důvodu „národního zájmu“ čtyřiačtyřiceti Rusům a že od začátku roku 2022 získalo tímto způsobem srbské občanství více než tři sta Rusů.

Je sice možné, že ještě více Rusů získalo srbské občanství standardním postupem naturalizace, ale ministerstvo vnitra v Bělehradě na žádost RFE/RL o informace o celkovém počtu udělených občanství od roku 2022 nereagovalo, dodala stanice.

Srbské občanství pro sankcionované Rusy

Podle RFE/RL i BI jsou mezi Rusy, kteří získali srbské občanství zrychleným způsobem na základě „národního zájmu“, i ti, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi.

RFE/RL jmenuje Valerije Kazikajeva, na kterého uvalily sankce USA kvůli vazbám na ruského oligarchu Ališera Usmanova, jenž má blízko ke Kremlu a je rovněž na americkém sankčním seznamu. Kazikajev působí ve vrcholných pozicích hutnických a těžebních firem Metalloinvest či Udokan Copper, které jsou napojené na Usmanova.

Dále jde o Sergeje Kondratěnka, který je pod ukrajinskými sankcemi kvůli své společnosti Royal Pay Europe, jež poskytuje elektronické platby a další finanční služby a kterou Kyjev viní ze zpronevěry desítek milionů eur. Podle Ukrajiny má Kondraťenko také vazby na ruskou sázkovou síť.

RFE/RL zmiňuje ještě Jakuba Zakrijeva, synovce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který je pod sankcemi USA a Velké Británie kvůli zastávání vysokých funkcí v čečenské vládě a vazbám na ruské instituce. I jemu srbská vláda občanství udělila, po několika dnech ale rozhodnutí zrušila s odkazem na „obavy o veřejnou bezpečnost“.

Vysoce postavení Čečenci a lidé z Gazpromu

Podle BI ale získali srbské občanství jiní vysoce postavení Čečenci, konkrétně bývalý místostarosta Grozného a exnáměstek čečenského ministra zemědělství Ruslan Alisultanov, na kterého uvalila sankce Kanada, či děti ruského podnikatele čečenského původu Musy Bazajeva, který je pod sankcemi EU, Velké Británie a Švýcarska kvůli obchodním aktivitám v odvětvích, která přímo financují ruský státní rozpočet.

Srbský pas má i majitel finanční skupiny Finstar Oleg Bojko, na kterého se vztahují polské sankce kvůli „vazbám na zločinecké organizace a ruské zpravodajské služby“ a také australské sankce, neboť se zabývá „činnostmi s ekonomickým a strategickým významem pro Rusko“. Sankce na něj uvalila i Ukrajina.

Srbskými občany se stali i bývalá členka představenstva Gazpromu Jelena Michajlovová, viceprezidentka Gazprombanky Jelena Burmistrovová či zástupce generálního ředitele a člen představenstva Gazprom Něfti Alexej Jankovič, kteří jsou kvůli svému angažmá ve strategických ruských státních firmách pod britskými sankcemi, dodává BI.

Ruský nestátní web Važnyje istorii pak už loni na jaře ve spolupráci se srbským médiem KRIK informoval, že srbské úřady vydaly od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pasy desítkám Rusů, kteří v té době sice nebyli pod sankcemi, ale měli vazby na Kreml, ruský zbrojní průmysl či zpravodajské služby.

Jízdenka do EU

Noví srbští občané z řad Rusů mohou cestovat do EU, neboť Unie má se Srbskem, které je její kandidátskou zemí, bezvízový režim. Brusel na oplátku očekává, že Bělehrad s ním sladí svou zahraniční politiku.

Srbsko by tak mimo jiné mělo při rozhodování, která ovlivňují bezpečnost schengenského prostoru, zohlednit zájmy EU, řekl stanici RFE/RL Marko Todorovič z bělehradského Centra pro evropskou politiku.

„Zatímco EU z opatrnosti zvažuje, jak ruským občanům ztížit získání i turistických víz, tendence Srbska udělovat jim občanství, které automaticky otevírá dveře do Schengenu, se, zdá se, ubírá zcela opačným směrem,“ uvedl analytik.

Srbsko se nepřipojilo k unijním sankcím, které sedmadvacítka uvalila na Moskvu kvůli její agresi proti Ukrajině. S Ruskem také nadále udržuje bezvízový styk, a jak tento měsíc zdůraznil prezident Aleksandar Vučić, nic na tom měnit nehodlá.

„Potenciální bezpečnostní riziko“

Evropská komise už podle neformálního dokumentu (non-paper), na který se RFE/RL odvolává, varuje, že rostoucí počet Rusů, kteří prostřednictvím srbského občanství získávají možnost bezvízového cestování do EU, představuje pro Unii potenciální bezpečnostní riziko.

Americký think-tank Robert Lansing Institute (RLI) sice připouští, že ne každý držitel ruského pasu musí být hrozbou pro evropskou bezpečnost. „Problém je (ale) v tom, že srbský systém vytváří prostředí, ve kterém mohou ruští zpravodajští důstojníci, pomocníci, osoby obcházející sankce, finanční zprostředkovatelé a vlivní činitelé získat legitimní cestovní doklady od kandidátského státu EU,“ zdůrazňuje.

„Udělení srbského občanství osobám napojeným na ruské státní struktury potenciálně rozšiřuje operační prostor Kremlu v Evropě,“ dodal RLI.