Jordánsko balancuje. USA ho přibližují Izraeli, veřejnost tlačí na podporu Gazy

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Jordánsko má k Izraeli historicky komplikovaný vztah, který provází územní spory. Během Šestidenní války v roce 1967 patřilo Jordánsko ke koalici arabských států, která na Izrael zaútočila. Napadená země se však ubránila a v bojích navíc ovládla významnou část území patřících původně sousedním státům. Jordánsko v konfliktu přišlo o východní část Jeruzaléma a Západní břeh Jordánu. Ztráta byla pro Ammán o to bolestivější, že šlo o ekonomické centrum země.

Izraeli a Jordánsku se však přes řadu konfliktů podařilo v roce 1994 dospět k mírové dohodě, která ukončila válečný stav mezi zeměmi. Ammán se zavázal, že jeho území nebudou zahraniční armády používat k útoku na Izrael a uznalo právo židovského státu na existenci.

Není náhodou, že podpisu této klíčové dohody přihlížel tehdejší americký prezident Bill Clinton. Právě Spojené státy se staly klíčovým spojencem Jordánska. Ammán s Washingtonem například spolupracoval při potírání teroristů v regionu a země tak byla vnímána jako pilíř stability Blízkého východu.

Jordánci v ulicích provolávali propalestinská hesla

Tu však nyní ohrožuje konflikt v Pásmu Gazy. „Asi padesát až šedesát procent obyvatel Jordánska je palestinského původu a mnoho z nich má stále rodinné vazby na lidi na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Tato otázka je pro mnoho Jordánců velmi emotivní,“ vysvětlil serveru The Times of Israel (ToI) výzkumník a odborník na Jordánsko Aaron Magid.

Když Izrael začal ofenzivu v Pásmu Gazy v reakci na útok teroristů Hamásu ze 7. října, během kterého zemřelo dvanáct set lidí, vyšli Jordánci protestovat do ulic.

Protest na podporu Palestinců nedaleko izraelské ambasády v Ammánu na konci března
Zdroj: Reuters/Jehad Shelbak

Podle průzkumu veřejného mínění, který v listopadu provedla univerzita v Ammánu, podporuje říjnový útok Hamásu 66 procent obyvatel Jordánska. V lednu dokonce jedna z restaurací v zemi změnila své jméno na „7. říjen“. Během demonstrací se navíc na bannerech objevoval portrét mluvčího vojenské sekce Hamásu a protestující provolávali hesla, která žádala příchod sebevražedných atentátníků do Tel Avivu. V březnu se zase protestující pokusili vtrhnout na izraelskou ambasádu.

Demonstrace vedly v blízkovýchodním království k zatýkání, které kritizovaly lidskoprávní organizace. Podle Amnesty International bylo v Ammánu během října a listopadu zatčeno „nejméně tisíc lidí“.

Na hraně mezi veřejností a spojenci

Vedení země se proto snaží vybalancovat rozdílné požadavky, které na ně klade obyvatelstvo a jeho zahraniční spojenci. „Na jedné straně si Jordánsko upřímně přeje, aby válka skončila, ale na druhé straně má strategické partnerství se Spojenými státy a ví, že kdyby zcela přerušilo styky s Izraelem, ohrozilo by tím roční pomoc od Kongresu ve výši jeden a půl miliardy dolarů,“ vysvětlil Magid. „Jordánsko neustále balancuje na hraně,“ dodal.

Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí už v listopadu prohlásil, že útoky Izraele v Pásmu Gazy jsou překročením „právních, etických a humanitárních“ červených linií. Události v Gaze by podle něj měly být klasifikovány jako genocida.

Ammán také podpořil žádost Jihoafrické republiky o zahájení řízení s Izraelem u Mezinárodního soudního dvora, podle ní se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Jordánská vláda také v říjnu zrušila plánovanou schůzku premiéra Bišera Chasávny s americkým prezidentem Joem Bidenem, což server Atlatic Council označil jako „ojedinělý krok“.

Jordánský král Abdalláh II., jehož manželka je také palestinského původu, zastává umírněnější pozici. V únoru navštívil jako první z lídrů arabských zemí po vojenském zásahu Izraele v Pásmu Gazy Bílý dům, kde jednal s Bidenem. Ve Washingtonu však naléhal na uzavření okamžitého příměří.

Král se také v únoru nechal natočit, jak ve vojenské uniformě z jordánského armádního letadla shazuje humanitární pomoc nad Pásmo Gazy. Podle Magida šlo sice o „zjevný reklamní trik“, mohl by však přispět k lepšímu vnímání monarchy mezi občany, kteří žádají přerušení veškerých styků s Izraelem a vypovězení mírové smlouvy z roku 1994.

Íránské rakety v jordánském vzdušném prostoru

Atmosféru v zemi zjitřil také Írán, spojenec Hamásu, který v dubnu vyslal na Izrael přes tři stovky raket a dronů. Jejich část letěla právě přes Jordánsko, které sehrálo v úspěšném odražení vzdušného útoku významnou roli.

Část veřejnosti zapojení jordánských bezpečnostních složek vnímá nelibě a označuje je za „zradu“. Jordánští představitelé v prohlášení uvedli, že zásah byl v první řadě obranou vzdušného prostoru vlastního suverénního státu. Rakety a drony podle nich představovaly „hrozbu pro naše lidi a obydlené oblasti“.

Ammán se tak ke konfliktu v Pásmu Gazy staví obezřetně. Jeho představitelé opakovaně volají po uzavření příměří, na nutnosti tohoto kroku se ve středu shodl jordánský král také s českým prezidentem.

K Izraeli země zaujímá rezervovaný postoj – Jordánsko například odmítlo prodloužit smlouvu zajišťující dodávky vody za energii, neuchýlilo se však k radikálnějším krokům.

Jordánští představitelé zejména nepřistupují na požadavek části veřejnosti, podle které by země měla zmrazit klíčovou mírovou smlouvu z roku 1994.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...