Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

„Nadcházející měsíce budou plné nejistot, nemůžeme předvídat všechno, musíme být připraveni na cokoli,“ řekl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Jsme si ale jistí, že můžeme chránit nejzranitelnější občany, nejzranitelnější průmyslové sektory. Můžeme přijmout opatření, která nás mohou chránit před budoucími cenovými šoky. Musíme ale jednat rychle a pracovat společně,“ dodal.

Dopady krize budou podle něj dlouhodobé. „Jestliže zavládne mír zítra, bude například Kataru trvat pravděpodobně dva roky, možná i déle, než znovu vybuduje infrastrukturu pro produkci a přepravu plynu,“ řekl Jörgensen. Z Kataru Evropa dováží zkapalněný zemní plyn (LNG).

V zemích EU se objevily i hlasy, že řešením vysokých cen energií a pohonných hmot by bylo opětovné odebírání plynu a ropy z Ruska, ačkoli dosavadní trend je opačný. „Evropská unie nemá v úmyslu měnit své plány na ukončení dovozu ruského plynu. Podle mého názoru by byla obrovská chyba začít znovu dovážet ruskou energii,“ řekl Jörgensen.

Podle eurokomisaře existují opatření, která fungují a která lze udělat okamžitě. Konkrétně zmínil snížení zdanění elektřiny a rovněž veřejné podpůrné systémy na výměnu starých plynových bojlerů za tepelná čerpadla. To vše je v kompetenci jednotlivých národních států, nikoli EU. Výměna plynových a olejových kotlů za tepelná čerpadla sníží konečnou spotřebu energie a účty za energie v budovách v průměru o 25 procent, uvádí Komise.

„Již podruhé za méně než pět let platí Evropané cenu za závislost Evropy na dovážených fosilních palivech. AccelerateEU je soubor opatření Komise, jehož cílem je poskytnout okamžitou pomoc evropským domácnostem a průmyslovým odvětvím, zejména těm nejzranitelnějším, a zároveň nasměrovat Evropu na stabilní cestu k energetické nezávislosti,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Pět oblastí

Doporučení se zaměřují na pět oblastí. První se týká větší a lepší koordinace na úrovni EU v oblastech, jako je plnění zásobníků plynu, uvolňování zásob ropy, přijímání národních nouzových opatření a zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty. Vznikne rovněž nová platforma, která bude mapovat dodávky, upřednostňovat alternativní zdroje leteckého paliva a optimalizovat distribuci.

Druhá oblast se zaměřuje na ochranu spotřebitelů a průmyslu před cenovými šoky: Evropská komise chce členským státům pomáhat s návrhem cílených, včasných a dočasných opatření k řešení krize. Třetí oblast hovoří o urychlení přechodu na domácí čistou energii a elektrifikaci. Unijní exekutiva plánuje zveřejnit akční plán pro elektrifikaci a podporovat další iniciativy vedoucí ke zvýšení využívání geotermální energie, biometanu a vodíku.

„Musíme urychlit přechod na domácí, čisté energie. To nám poskytne energetickou nezávislost a bezpečnost a umožní nám lépe překonávat geopolitické bouře,“ okomentovala doporučení šéfka EK Ursula von der Leyenová. Evropská komise uvádí, že členské státy, které využívají více energie z obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie a mají flexibilnější rozvodné sítě s dostatečnou kapacitou a úložnými kapacitami, jsou obecně méně zasažené současnou energetickou krizí a prudkými cenovými výkyvy.

Čtvrtou oblastí je posílení unijního energetického systému. Komise v této souvislosti vyzvala členské státy, aby urychlily jednání o takzvaném síťovém balíčku, který se týká energetických dálnic. Podle EK je třeba modernizovat přenosové a distribuční sítě, odstranit úzká hrdla a připravit infrastrukturu na rychle rostoucí podíl obnovitelných zdrojů. Balíček by měl být přijat do letošního léta.

Poslední, pátou oblastí je podpora investic, kde komise hovoří o mobilizaci veřejného i soukromého financování pro přechod na čistou energii.

Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu. EU dováží asi 30 až 40 procent svého leteckého paliva, z čehož polovina pochází z Blízkého východu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...