Konflikt není v ničím zájmu, řekl Bidenovi čínský prezident Si Ťin-pching

Si řekl šéfovi Bílého domu, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že „krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět“.

„Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si.

Za hlavní priority ve vztahu k Ukrajině označil „pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku“. Si podle japonské agentury Kjódó také Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.

Rozhovor obou lídrů trval téměř dvě hodiny. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké by měla čínská materiální podpora Rusku důsledky. Bílý dům uvedl, že má stále obavy z toho, že by se Peking mohl rozhodnout Moskvu vojensky podpořit, a v této souvislosti sdělil, že bude věc sledovat.

Americký představitel, který o obsahu telefonátu informoval novináře, řekl, že rozhovor byl „přímý, věcný a podrobný“, píše agentura Reuters. Biden podle téhož zdroje prezidentovi Si řekl, že Čína by v případě materiální podpory Ruska ve válce na Ukrajině čelila důsledkům nejen ze strany USA, ale i širšího světa. „Uvidíme, jaká rozhodnutí Čína v následujících dnech a týdnech učiní,“ uvedl činitel.

Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová uvedla, že Peking by měl stát na správné straně historie a neměl by finančně nebo jiným způsobem Kremlu ulehčovat od sankcí.

Hovořili i o Tchaj-wanu

Telefonát prezidentů se také týkal Tchaj-wanu. Čína považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrova posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje, že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu, píše Reuters. Biden podle amerického představitele čínskému protějšku zopakoval, že americká podpora Tchaj-wanu je nadále skálopevná. Si podle agentury Kjódó varoval, že „nezvládnutí tchajwanské otázky by mělo rozvratný dopad na bilaterální vztahy“.

Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země, zároveň ale tuto agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v uplynulých dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.

Putin a Si ohlásili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.

Fürst: Čína nemá důvod do konfliktu vstupovat

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dříve řekl, že Spojené státy nebudou váhat zakročit, pokud Čína ruskou agresi podpoří. 

Podle sinologa Rudolfa Fürsta z Ústavu mezinárodních vztahů jde z pohledu Číny ve válce na Ukrajině o geopolitický střet mezi Spojenými státy a Ruskem ve východní Evropě a Čína v tomto směru nemá žádné racionální důvody do něj aktivně vstupovat.

„Hrají zde roli ideologické důvody, kde má Rusko s Čínou průnik témat ohledně Asie a vytváření protiváhy proti americké hegemonii ve světě. Ale že by se Čína zaplétala do konfliktu, ve kterém nemá zájmy, to od ní Rusko nemůže čekat,“ domnívá se sinolog. „Dá se čekat, že Putin bude po Číně žádat podporu, kterou mu Čína těžko může dopřát. Myslím, že čínská pozice bude neurčitá a Peking bude lavírovat.“

Čínské investice na Ukrajině v ohrožení

Čína má navíc s Ukrajinou významné ekonomické a politické vazby a prodlužující se konflikt je pro ni v tomto ohledu nepříjemný. „Čína tam proinvestovala a napůjčovala asi osm miliard dolarů a má tam řadu velkých projektů,“ vysvětluje Fürst.

Velvyslanec ve Lvově Fan Sien-žung dokonce prohlásil, že Čína na Ukrajinu nikdy nezaútočí, a naopak naznačil možnou ekonomickou pomoc napadenému státu. Tyto výroky byly vykládány jako opatrné distancování se od Putinova režimu a náznak podpory Ukrajině. 

Podle Fürsta se ovšem nejedná o žádný ideologický postoj. „To je prostě praktická politika. Protože Ukrajina je skutečně strategickým partnerem Číny,“ říká. „Kdybych to porovnal s dalšími východoevropskými a středoevropskými zeměmi, které mají také strategické partnerství s Čínou, tak o Ukrajině můžeme říct, že to skutečně není jen nějaká prázdná fráze, to skutečně je velmi relevantní partnerství. Čína tam má své vlastní lidi, je tam několik tisíc Číňanů. Nechtějí si zpřetrhat vazby s Ukrajinou. Ukrajina je multilaterálně zapojena do eurasijského projektu Pás a stezka a Čína tam buduje přístavy a železniční spojení. Že by byla Ukrajina rozbita válkou, to Číně prostě nevyhovuje.“

Podle sinologa se tedy dá očekávat aktivní, či „udržovací“ diplomacie vůči Kyjevu. Čína se ale nechce v konfliktu angažovat, protože by na to doplatila více, než nyní sankcemi devastované Rusko.

Akademici Čínu varují

Navzdory náznakům je ale přístup Pekingu v zásadě stejný a velmi obecný. Si Ťin-pching si telefonoval s Putinem, ale s ukrajinským prezidentem nemluvil. Snahu vystupovat jako neutrální Čína sama podkopává, když podporuje ruské konspirace.

Někteří čínští akademici upozorňují, že podpora Moskvy je taktickou chybou. Místopředseda Centra pro výzkum veřejné politiky poradního úřadu Státní rady Chu Wej v neobvykle upřímné eseji, která byla vzápětí zcenzurována, napsal, že může zhoršit postavení Číny: „Za současných mezinárodních okolností může Čína postupovat jen tak, že bude chránit vlastní zájmy, zvolí menší zlo a co nejdříve se zbaví ruského břemene.“

V roce, kdy se očekává, že Si poruší tradici, přijme třetí funkční období a prodlouží si vládu na neurčito, je obrat v ukrajinské krizi málo pravděpodobný.

Čína naznačuje zájem stát se prostředníkem mírových jednání. S urovnáváním mezinárodních krizí ale má málo zkušenosti. Zahraniční politika je v podstatě prodloužením domácích priorit, z nichž tou největší je zajistit bezpečné přežití režimu.